DARK GAMBALLE LP Romance panenky a kladiva

MEGELNYK, AGE OF STORM, PANYCHIDA, BOHEMYST, ELUSIVE GOD, TAEDIFER

Nikoliv po roce, ale po třech došlo k naplnění tradice, se kterou byl dlouhé roky spjatý konec roku na jihu Čech. Kvůli koronavirovým omezením se v letech 2020 a 2021 Satan Klaus Fest konat nemohl, nicméně přetrženou nit se podařilo navázat a co je hlavní, navázali i fanoušci hojnou účastí. Ta moje byla do poslední chvíle na vážkách, dvoudenní viróza si brala daň v podobě únavy hraničící s letargií, ale stejně mi to bláznovi nedalo a plouživým krokem jsem v 19 hodin do sálu nakráčel.

Na pódiu akorát začínali MEGELNYK, kteří za relativně krátkou existenci zdárně rozčeřili zejména jihočeské metalové vody. Písecká kapela se označuje jako death metal z Píseckých hor, případně jako hudebně-okultní spolek zabývající se temnými vibracemi Píseckých Hor, každopádně Písecké hory inspirovaly i název party, který vznikl jako úprava jména nejvyšší hory zmíněných kopců Velký Mehelník. Kvartet se během zhruba půlhodinového setu předvedl ve slušné formě, kapele to šlapalo, její death metal byl ryze dřevního ražení, takže místy se mohlo mluvit i o kovu načernalém, zpěvák a basák v jedné osobě uváděl skladby jakýmisi básnickými obraty, všechno tak nějak akorát sedělo, včetně zvuku, který nastavil Máza mazácky, po dlouhé době jsem absolvoval koncert uvnitř bez špuntů v uších. MEGELNYK před pár dny vypustili na Bandcampu debutovou nahrávku, z které myslím zazněla většina songů (všechny?) a která by si zasloužila fyzický nosič, protože zní neotřele. A jediná připomínka – z nahrávky je zpěvákovi velmi dobře rozumět, na koncertu to bylo horší, což byla, při zajímavých textech v češtině, škoda.

AGE OF STORM. Pamětníci na plac, vrací se kapela, která v devadesátých letech patřila mezi doommetalové věrozvěsty, hrála spoustu koncertů a stihla vydat dvě alba. Někdy kolem roku 2000 se ale odmlčela, předák Miloš pak působil ve VIHAR či DAATH, ale tyhle kapely věhlasu AGE OF STORM nedosáhly a vlastně ani nevím, jestli nějaká z nich ještě funguje. Hlasy o oživení AGE OF STORM mě samozřejmě nenechaly chladného, na premiéru jsem se nedostal a taky už tehdy kalkuloval s tím, že je uvidím ve Volyni a připomenu si ty staré dobré fláky, které nás tehdy tak bavily. Co mě hodně překvapilo, bylo, že kapela se dala dohromady skoro v pravěké sestavě včetně klávesistky a zpěvačky Kláry, jediný, kdo chyběl, byl bubeník, kterého nahradil kytarista – a toho Eddie (ex-INGROWING). Koncert měl pro mě dvě roviny – radostnou, že to dámu a kluky evidentně baví, že zase ty songy slyším živě, že některé melodie mají pořád sílu zaujmout a že Klára pořád zpívá moc hezky; – méně radostnou, že ta muzika přece jen poněkud zestárla, že dnes se doom metal hraje jinak. Ale ta radostná rovina ve finále lehce převážila, i když roli samozřejmě hrála nostalgie.

U PANYCHIDY se o nostalgii mluvit zatím nedá, i když i na ní je vidět, jak ten čas letí. Respektive ne že by bylo vidět, jak pánové zestárli, ale je poznat, že už hrajou dlouhooo, první koncert prý odehráli přesně před sedmnácti lety. A ušli za tu dobu pěkný kus cesty, i když mně se jejich tvorba líbila od debutu „Paganized“ a celá pouť mi přišla zajímavá. Stále aktuální šumavské období mě uhranulo a obě nahrávky („Gabreta Aeterna“ a „Říruřec / Dreisessel“) považuju za top záležitosti, které jsem doma točil za posledních cca čtrnáct měsíců asi nejčastěji. A koncert byl strhující a plný oněch šumavských hitů, na začátku zaznělo intro v podobě puštěné skladby „Bludné ohně na stráních Hirschensteinských“, nechyběla asi nejdelším názvem disponující „Válečná běsnění připravující krajinu šumavskou o její syny a uvádějící v svár místní lid“, kterýžto název nedokázal vyslovit ani zpěvák, ani autor (úsměv) a z kratšího EP zaznělo např. „Prokletí Christlova dvora“ s parádními heavy pasážemi a chytlavým refrénem. Během setu došlo i na povolání toho nejpovolanějšího na pódium, Rámus oslavil den před SKF 50. narozeniny a PANYCHIDA mu k nim osobně popřála před zaplněným a tleskajícím sálem.

A parádní večer pokračoval i s BOHEMYST. Oslavenec se chopil kytary, kolegové svých instrumentů a mohla začít epická darkmetalová krasojízda postavená logicky na zatím jediném albu „Čerň a Smrt“, z kterého zazněly mj. kusy „Krvehlas“, „Na umrlčích prknech“ či „Zvrácenosti zvědavosti“. Skvělý zvuk, výborné instrumentálně a vokálně – Radek je skutečný démon, který s hlasem doslova čaruje. BOHEMYST už chystají nové album, které by měli začít vbrzku nahrávat, takže se pochlubili i jednou novou věcí, jejíž název se mi vykouřil z unavené kebule, ale přišlo mi, že novinka snadno zapadla do koloritu koncertu. A na závěr došlo na překvapení jako hrom, opět dárek k jubileu jihočeského hybatele scénou (třicet let v kapelách, bezpočet uspořádaných koncertů a ikonických festivalů počínaje Open Hellem a aktuálním ETEF konče) v podobě coveru AVENGER! Ač se tak nějak proslýchalo, že BOHEMYST nebude nikdy hrát skladby AVENGERU, mimořádný den si žádal mimořádné činy a „Godless“ byl parádní tečkou za skvělým setem.

Také letos se na pódiu objevila zahraniční akvizice, i když cizozemci tvořili jen dvě třetiny line-upu. ELUSIVE GOD dorazili z Chorvatska dva dny předem a s českým bicmenem ladili formu, aby se u nás předvedli v dobrém světle. To mělo červenou barvu, kterou bylo po dobu jejich vystoupení zalito pódium, na němž se „tísnilo“ všehovšudy trio Elusive T. (kytara, zpěv), Elusive R. (baskytara) a Honza Kapák (bubny). Ale i ve třech se dá zahrát dobrý koncert a ELUSIVE GOD podle mě dobrý koncert odehráli. Jejich srdce tepou v rytmech dřevního doom metalu, s jakým se kdysi vytasili CANDLEMASS, takže místy i „SABAŤÁRNA“. Vyzdvihnout musím výborný výkon čistě pějícího zpěváka, ale obecně se muzika chorvatsko-české party poslouchala příjemně a měla švih. Místy možná chyběla druhá kytara, ale na druhou stranu byla parádně identifikovatelná baskytara, takže ve finále spokojenost.

Můj zdravostí stav už tak uspokojivý nebyl, takže jsem, byť nerad, musel zamířit k domovu. Mrzelo mě, že neuvidím TAEDIFER, kteří se mi v létě hodně líbili a baví mě i jejich dostupná tvorba, tak snad brzy někde jinde.

A tam, kde Johanova směna okolo půlnoci končí, moje začíná. Nestor tuzemské undergroundové publicistiky se se mnou bezelstně loučí se slovy, že když ztratím pár slov o TAEDIFER, report bude úplný! TAEDIFER byla jedna ze šesti kapel, na které jsem se tenhle ročník hodně těšil. Dvouskladbové demo vyslechnuté, klip zhlédnutý a nyní tedy poprvé naživo. Zlověstně podlazené kytary v nepolevujícím tempu evokovaly velikány žánru severského death metalu, v sále si fanoušci na vestách a džískách významně a s uznalými výrazy ve tvářích ukazovali zejména na nášivky DISMEMBER a ENTOMBED! Byla to pravověrná old school řež pěti scénu hluboce pamatujících, ale tepláky nikoliv odívajících person původem z kapel jako BONE ORCHARD, INGROWING, BOHEMYST a mnoha dalších. Nasazení bylo konstantní a přes pokročilou hodinu nemělo šanci nikoho unavit. Kapela údajně chystá debutové album a já po tomto koncertě mohu prohlásit, že jihočeská scéna je o další výrazné jméno silnější! (Berry)

Akce dopadla na výbornou, dorazilo kolem 150 platících, celý večer byl zvuk na velmi dobré úrovni, respektive se vždycky srovnal, většinou během okamžiku, jen u PANYCHIDY jsme chvilku trnuli, co že se to z beden valí za maglajz, ale ani tady to k optimu netrvalo celou skladbu.

Fotky: Miroslav „Belphegor“ Sprostý 

Celá galerie


Zveřejněno: 04. 01. 2023
Přečteno:
657 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář