Čau Sebastiane! Mohl by ses na začátek v krátkosti představit? Kdo stojí za MEAT CHOPPER IN ACTION, kolik toho máš na hudebním poli za sebou, co dřívější kapely CATATOMB, DISCRUST a tak?
Ahoj! Inu, jsem obyčejný, vcelku nudný a asi trochu divný chlápek, narozený, žijící a fungující na Prostějovsku a mající rád dobrou muziku, nepřekvapivě hlavně tu drsnější. Nemám za sebou nic závratného, ale nějaký ten pátek se tomu už věnuji.
V první kapele v druhé půlce devadesátek se hlavně hulilo a jamovalo. V lehce obměněné sestavě a po jistých nástrojových rošádách následoval crustový DISCRUST. To už byla serióznější záležitost s regulérním zkoušením. Proběhlo pár koncertů, vznikly nějaké podzemní nahrávky.
V roce 2002 jsme pak po rozpadu DISCRUST s bubeníkem Rogerem založili CATATOMB a začali konečně s tím, co jsem chtěl vždycky hrát – s old school death metalem. Nahráli jsme dvě alba, která jsme samo-nákladem rozhodili do okolí. Pár kousků se dostalo i do světa. Nikdy jsme ale nebyli dostatečně aktivní na to, abychom nějak prorazili nebo se stali známějšími. Neuměli jsme nijak zvlášť hrát a neměli ani pořádné aparáty; všichni kolem byli v tomto ohledu mnohem dál. Ale pro některé kované old schoolery jsme zřejmě měli určité kouzlo.
Dá se tedy říct, že žádnou zářivou hudební kariéru plnou úžasných úspěchů za sebou nemám. Například jsem ani jednou nezískal Grammy a Zlaté slavíky mám doma myslím jenom dva nebo tři. Ale určitě nejsem nováčkem nebo někým, kdo se nyní na scéně objevil z ničeho nic. V průběhu času se v CATATOMB vystřídali dva basáci, ale nakonec jsme skončili tak, jak jsme začali – jako duo. Bohužel ani to nemělo vydržet navždy…
MEAT CHOPPER IN ACTION je nové jméno na scéně. Proč ses rozhodl pro jednočlennou kapelu? Nebyli v okolí vhodní spoluhráči nebo jsi chtěl mít vše sám pod kontrolou? Nebylo by třeba lepší mít živého bubeníka než naprogramované bicí?
Důvody a okolnosti jsou mnohem temnější, a sice úmrtí mého drahého přítele a bubeníka CATATOMB (a předtím i DISCRUST) Rogera na jaře 2021. V té době jsme byli už dlouho jen duo. Takže jsem najednou osiřel a rozmýšlel se, zda s CATATOMB pokračovat sám, nebo to zabalit. Jiného bubeníka jsem nehledal, i když jsem pár nabídek měl, dokonce i od mnohem lepších muzikantů, než jsem já. I když k tomu, být lepší muzikant než já, popravdě nic moc zapotřebí není – stačí umět na nějaký nástroj. Ale vše bylo stále příliš čerstvé, nedokázal jsem si ani představit, že by „za mnou“ po 25 letech najednou seděl někdo jiný. Byli jsme skoro jako bratři a kapela fungovala na až rodinné bázi. Dokonce jsme spolu i pracovali, léta se vídali prakticky denně, zkušebnu měli přímo u něj v obýváku.
Ironií osudu také bylo, že nedlouho předtím jsme si konečně na stará kolena pořídili pořádné Marshally, nové činely, nový mikrofon, zesilovač na zpěv do zkušebny… S tím, že se do toho tedy ještě jednou pořádně obujeme. Stihli jsme si to všechno však užít jen pár zkoušek. Pak přišla ta zatracená nemoc a za tři měsíce bylo po všem. Doufám, že tam nahoře mají pivo, nebo kam ho šoupli, a že tam tedy nestrádá a má se dobře…!
Dosadit do toho všeho najednou někoho jiného nebo dokonce úplně cizího pro mě bylo, aspoň v té době, jednoduše nepředstavitelné. Takže vznik one-man bandu nebylo nic jiného než nouzové řešení. Ale každopádně jsem měl v úmyslu prostě pokračovat s CATATOMB.
M.C.I.A. vznikl původně jako vedlejší projekt, na jehož mnohem kratších a jednodušších písních jsem se chtěl učit práci s nahrávacími programy a vůbec celému nahrávacímu procesu, což pro mě byla naprostá novinka. Časem mě však projekt natolik pohltil, že jsem jej povýšil na svou druhou plnohodnotnou kapelu. První pozitivní ohlasy pak potvrdily, že to snad má smysl. Původně jsem chtěl pracovat na obou projektech současně, ale pak jsem se rozhodl netříštit síly a dokončit nejprve album M.C.I.A. s tím, že poté se zaměřím zase na CATATOMB. Byl jsem v tom však natolik ponořen a stále tak nějak nastaven v M.C.I.A. módu, že po odevzdání masteru „Horrid World“ firmě jsem začal hned pracovat na novém materiálu a za uplynulý rok dal dohromady rovnou celé druhé album! Teď tedy budu znovu řešit stejné dilema.
Ale asi bych se teď měl přeci jen už ke CATATOMB na chvíli vrátit. Než začnu zapomínat všechny ty songy, které mám celá léta jen v hlavě. Tedy ne nějaké základní nápady, ale kompletní otextované skladby, z nichž část jsme už i měli nazkoušenou. Vlastně tam mám v podstatě celé album, z něhož jsme už měli připravenou zhruba polovinu. Ale tenhle „harddisk“ bohužel nejde nijak zálohovat a počítám, že ten můj mozek mládnout a sílit nebude. A byla by škoda, kdyby se ten materiál jen tak vypařil někam do matrixu.
CATATOMB tedy v každém případě stále existuje, i když dnes už pouze rovněž jen jako one-man. Na tento nový a osamocený způsob tvorby jsem si nakonec zvykl tak, že už bych asi dnes ani jinak pracovat nedokázal. Na nic jiného mi ale tím pádem již nezbývá žádný prostor. Například na klasické zkoušení s kapelou bych tak už vůbec neměl čas. Takže už to jednoduše beru tak jak to je. Veškerou hudbu a texty jsem ve všech kapelách vždy psal já, takže v tomhle to pro mě nic nového nebylo. Přibylo programování a hlavně nikdy nekončící mravenčí studiová práce…
Řekl bych, dle triček na fotkách na Facebooku (CELTIC FROST, BATHORY, BENEDICTION atd.), že budeš hlavně old school fanda. Je to tak? Které kapely pak měly zásadní vliv na znění M.C.I.A.? Tipuju NAPALM DEATH nebo AGATHOCLES, v propagačních materiálech jsou uvedeni i DISCHARGE, EXTREME NOISE TERROR… Takže co posloucháš a co z toho má i vliv na tvou tvorbu?
To jsi uhodil hlavičkou o hřebíček! Propagační materiály zřejmě reflektovaly množství crustových rytmů v hudbě M.C.I.A. Ve skutečnosti však znám možná tak dva songy od DISCHARGE (i když je samozřejmě plně respektuji jako zakladatele stylu) a ani pokud jde o E.N.T., nejsem žádný diehard fanda, nepouštěl jsem si je ani nepamatuji. Crust mám samozřejmě rád, vždyť jsme ho kdysi sami hráli, ale tehdy nás každopádně inspirovali hlavně GENOCIDE SS, DISGUST a různé méně známé kapely z mé sbírky sedmipalců. I když sami jsme zněli úplně jinak. A samozřejmě nedostižní AGATHOCLES, kteří s crustem také zrovna nešetří. Zapomenout rovněž nelze ani na hojné využívání crustových elementů v death metalu. I v CATATOMB vždy měly a mají své pevné místo. A když nějakou takovou do skoku spustí třeba mí vele-oblíbenci VOMITORY, je vymalováno! Tolik tedy ke crustu.
Takže jsi naprosto správně trefil (rané) NAPALM DEATH a AGATHOCLES, k nimž bych asi přidal ještě ROT. Stejně rád mám i další klasické smečky jako hlavně REPULSION, TERRORIZER, CARCASS, DEFECATION, SORE THROAT, S.O.B., PUNGENT STENCH, BLOOD, UNSEEN TERROR atd. Ty ale v muzice M.C.I.A. asi moc neuslyšíš, takže pokud otázka zní, které kapely měly vliv na znění M.C.I.A., bude to určitě hlavě ta výše uvedená trojka.
Sám jsem ale skutečně především old school metal fanda, milující BATHORY, VENOM, HELLHAMMER / CELTIC FROST, POSSESSED, staré deathmetalové bandy, ale samozřejmě i klasický heavy, thrash, black, speed, US power a doom metal. Zejména BATHORY a CELTIC FROST tak většinou ze všeho, na co sáhnu, byť i třeba jen skrytě, vykukují. A to aniž bych o to vědomě jakkoli usiloval. Spíš o tom většinou ani nevím, dokud mě na to někdo neupozorní. A asi nepřekvapí, že pokud jde o vokál, mými vzory byli hlavně Kam Lee, Barney Greenway a Dave Ingram. Ale M.C.I.A. je přece jen grindová záležitost a pokud jde o desku „Horrid World“, měla být hlavně poctou té popsané nesvaté trojici a konkrétně zejména kultovnímu ND albu „Scum“.
První nahrávkou je rovnou CD. Jak „Horrid World“ vznikalo? Nahrával sis vše sám, šlo to lehce? Počítám, že nahrávání probíhalo v domácích podmínkách, návštěva studia nebyla nutná?
Nikdy jsme nebyli žádní virtuózové, byl nám vždy vlastní spíš takový „Venom“ přístup a na tom se nic moc nezměnilo ani teď. CATATOMB byl (a je) malá lokální kapelka a nic výjimečného jsme nedokázali. Ale přece jen hraji už nějaký ten pátek. Bude mi padesát, nemám už čas ani chuť nahrávat nějaká pokusná dema s tím, že v případě úspěchu bych pak vše dělal znovu „naostro“, na to mě to všechno stojí příliš mnoho času a energie. Raději budu na maximum pracovat rovnou na plnohodnotném počinu a pak pro něj holt buď najdu vydavatele, nebo ne. Materiálu jsem věřil, zkusil to a měl štěstí. Ano, nemuselo se to podařit, ale stalo se.
Z toho, co jsem popsal a vzhledem k tomu, že jsem se vše musel učit za pochodu, bych asi neřekl, že to šlo zrovna lehce; jde o stovky a tisíce hodin komponování, programování, nahrávání a nekonečného hraní si s mixem a masteringem, kterým jsem teprve musel přicházet na kloub. Nejsem žádný Scott Burns a znalec by na albu asi našel nějakou tu mouchu. Ale underground naštěstí není o snaze o naprostou dokonalost a na producentského panice to proto snad není úplně zlé.
K druhé části otázky – hudbu pro M.C.I.A. skládám a nahrávám kontinuálně během celého roku. Nejde o model, kdy má kapela připraven kompletní materiál a pak ho jde na jeden zátah nahrát. Z toho je jasné, že není možné být rok ve studiu. Naštěstí dnešní možnosti už umožňují mít ho aspoň v improvizované podobě doma. Kdyby ne, M.C.I.A. by vlastně ani nemohl vzniknout. Můj obývák samozřejmě není Morrisound, ale výsledek snad není až taková hrůza. Každopádně, chtěl jsem to prostě zmáknout, tak jsem se o vše pokusil sám. Až na obal z dílny BLP jde tedy o 100% DIY domácí produkt.
Jak probíhala domluva a záštita vydání u Bizarre Leprous Production? Oni chrlí skoro desítky nahrávek ročně, takže zrovna M.C.I.A. muselo být pro Romana něčím zajímavé, minimálně tvým spolupodílením se na vydání. Bylo to tak? Prozradíš k těmto obchodním podmínkám víc?
Domluva byla dost jednoduchá. Zrovna když jsem přemýšlel o vydání, četl jsem rozhovor s Bilosem, který tam říkal, že když tehdy čerstvé první album SICK SINUS SYNDROME nabídl Romanovi, ten rovnou souhlasil s tím, že to nemusí ani předem slyšet, protože ví, že to prostě bude dobré. Takový přístup se mi velmi zamlouval a bylo mi jasné, že pokud někdo v tomhle bude můj člověk, tak Roman. A taky jo. Poslechl si zaslané ukázky, poslal je ostatním klukům, všem se to líbilo a plácli jsme si. Čím konkrétně je moje muzika zaujala nevím, snad uvítali právě ten zatuchlý závan old schoolu mezi tou současnou záplavou goregrind a brutal death kapel, které teď jednoduše jedou nejvíce a i oni sami vydávají především hudbu tohoto ražení.
Moje finanční spoluúčast byla samozřejmá, myslím, že to je zcela běžná věc. Každá kapela není CANNIBAL CORPSE a každá firma není Metal Blade nebo Nuclear Blast. Nikdo asi nevydá čistě na svůj vlastní náklad desku nové neznámé kapely z Horní Dolní, byť by byla sebeúžasnější. Nejsme v osmdesátkách. Jasně, pro mě jako jedince je to náročnější, než když se o náklady podělí vícečlenná kapela, ale nic není zadarmo. No guts, no glory. Pro mě bylo důležité zúročit rok tvrdé práce a oficiální release pro mě byl jedinou cestou. S BLP mi to vyšlo na první dobrou a se spoluprací s nimi jsem maximálně spokojen!
Proč sis vybral za název kapely zrovna „sekáček na maso v akci“, proč zrovna tahle americká zbraň? Máš zálibu ve zbraních, militarismu, konkrétně ve 2. světové válce a těchto věcech? Bude se jednat o jakýsi koncept kolem kapely, kdy i grafika s tím souvisí, do budoucna?
Budu zde parafrázovat svůj starší Facebookový příspěvek, kde jsem pozadí vzniku názvu celkem podrobně objasňoval. Každému je jasné, že vymyslet dnes nějaký originální nebo zajímavý název kapely je skoro nemožné. Vše tu již bylo. Ta inspirace nakonec nějak přišla. Nejsem nějaký fanatik, ale o 2. světovou válku se opravdu zajímám, hlavně o letadla. O pozemní zbraně nijak zvlášť podrobně, ale konkrétně tato zbraň a její bojová přezdívka mě prostě fascinovaly. Nějakou dobu jsem koketoval pouze se jménem MEAT CHOPPER, ale nebylo to pořád ono. Pak jsem na YouTube viděl nějaká videa s touto ďábelskou zbraní a měl jsem to!
Žádný promyšlený koncept v tom není, tematicky M.C.I.A. jen pokračuje v tom, o čem kdysi byli DISCRUST – tedy válka klasická i nukleární, chemické zamoření, radiace, nadvláda, manipulace, zotročení, vyhlazení, zkáza, smrt. Prostě takové ty normální běžné věci ze života. A do toho všeho takovýto název kapely určitě víc než dobře zapadá. Nejde tedy v žádném případě o gore tematiku, přestože ten, kdo nemá povědomí o této zbrani a její přezdívce, by to třeba podle takového jména mohl tipovat. I když pokud jde o fyzický stav hypotetické oběti, ve finále bude asi jedno, jestli narazila na šíleného řezníka nebo snad měla tu smůlu, že se ocitla ve špatný čas zrovna v tom místě, kde se setkaly dráhy dávek projektilů z oněch čtyř půlpalcových hlavní. Pro představu např. legendární stíhačka Thunderbolt byla vyzbrojena osmi stejnými kulomety, tedy jako by měla v každém křídle jeden takový „meat chopper“. A třeba při ostřelování vlaků se stávalo, že zásahy převrátily vagón na bok. Jen čistě kinetickou energií běžné puškové, nevýbušné munice. Ničivá síla té zbraně je tedy opravdu strašlivá a nelze jí nebýt ohromen.
Jsem samozřejmě normální a mírumilovný člověk a o střelné zbraně se jinak nijak nezajímám. Ale tahle mi pro pojmenování zabijácké kapely prostě přišla zatraceně cool…
V bookletu CD nejsou texty, tak mě zajímá, jestli vůbec nějaké existují? I v tomhle směru by mohl být jakýsi společný jmenovatel. A řekněme navázání třeba na odkaz BOLT THROWER…
Klidně přiznám, že u několika songů, kde je typ nebo kadence zpěvu taková, že bych si při snaze o výslovnost zlomil jazyk a nikdo by tomu stejně ani za mák nerozuměl, jsem se skutečně tvorbou textu nenamáhal. Skutečný text je pak např. třeba jen v refrénu. Myslím, že to není až taková rarita. Klasický deathový nebo grindový fanda asi neposlouchá muziku pekelně soustředěně a s uchem nalepeným na repráku, aby zachytil každičké slůvko. A zase jsou i kapely, které sice mají kompletní texty, ale zpěvákovi stejně nerozumíš ani slovo. Vokál je v těchto extrémních žánrech často vnímán spíše jako další nástroj, než jako nositel nějakých hlubokých poselství.
Takže ano, sem tam jsem si to takto ulehčil, ale naprostá většina songů texty má a doufám, že aspoň v některých více heavy pasážích nebo skladbách je jim třeba i trochu rozumět. Ale dávat do bookletu texty jen k některým songům a vzbuzovat tak dohady, proč tam ty ostatní nejsou, nemá smysl, byť je vysvětlení takto prosté…
Jedná se čistě o studiovou záležitost nebo se výhledově dočkáme i živého hraní? Nebo to zatím není možné a technických důvodů nebo nedostatku spoluhráčů? Jak ty sám se vůbec díváš na kapely, kdy na pódiu stojí osamocený statický hudebník (zpívající kytarista), bicí jedou z počítače…?
M.C.I.A. vznikl jako čistě studiový projekt a s živým vystupováním jsem nepočítal. Ale asi bych byl schopen vystoupit, ovšem jen s notebookem a mikrofonem. Vynechal bych i kytaru, protože k songům se po nahrání už nevracím, nepřehrávám si je později jen pro zábavu, skládám stále nové. Takže i když jsou velice jednoduché, popravdě si všechny jejich kytarové party nepamatuji natolik, aby je mohl od pasu vypálit. A nemělo by smysl se tolik songů kvůli ojedinělému koncertu zpětně snažit nadrtit. Je pak otázkou, jestli by taková osekaná show někoho zajímala.
Jinak s one-man bandy nemám žádný problém. Ten maník z PUTRID PILE své fans také má, prostě to tak je, všichni na to jsou zvyklí a nikdo to neřeší. Však hned po něm zase bude hrát další kapela, kde jich bude třeba deset. Jasně že vizuálně se nejedná o žádný strhující zážitek. Nějakým skutečným průšvihem by ale bylo jedině to, kdyby to bylo až tak nudné, že by se to nedalo vydržet. Ale proč by si tam tu půlhodinku týpek nemohl odeřvat? Dá se na to odpovědět otázkou: pokud někdo z nějakého důvodu nemůže nebo nechce hledat spoluhráče, je to důvod, aby se na muziku vykašlal a nedělal raději nic?
Co kapely z tvého okolí a vůbec jak tam u vás žije scéna? Sleduješ ji? Co bys mohl čtenářům doporučit k poslechu z (dejme tomu) olomouckého kraje?
Popravdě nějak zvlášť ji nesleduji a koncerty navštěvuji jen zřídka. Ale v olomouckém S-klubu to poslední dobou celkem jede. Z těch nemnoha kapel, se kterými se znám, bych určitě doporučil dlouholeté kamarády DEMENTED RETARDED, to je opravdu speciální záležitost. I když myslím, že už nekoncertují. V samotné Olomouci funguje třeba banda MIVEDANTAL, jejíž někteří členové mají zásadní podíl na organizaci akcí ve zmíněném S-klubu. Ale určitě je zde i spousta dobrých kapel, které neznám…
Díky za odpovědi na závěr nechám na tobě… Třeba co plány do budoucna? Už pomalu zveřejňuješ nové skladby, taky předělávky od DISCRUST i jiných, takže…?
Ve skutečnosti už druhé album M.C.I.A. v těchto dnech právě dokončuji! Obsahuje celkem pět předělávek mé dávné crustové kapely DISCRUST, kterou jsme už zmiňovali. To byla taková divočina, nahrávali jsme tehdy na kazeťák. Jo a na basu tam hrála holka; s tou analogií s BOLT THROWER máš tedy možná pravdu. Ostatně i u nich šlo o kapelu zaměřenou na válečnou tématiku a pojmenovanou podle zbraně, stejně jako je tomu i u M.C.I.A. Takže nebyl to žádný vědomý záměr, ale jo, máš recht! Někteří fans mě nyní požádali, abych pár songů DISCRUST znovu nahrál, abychom zjistili, jak by zněly se současným zvukem. Výsledek nebyl špatný, proto všechny skončily na albu.
Došlo i na jeden kousek od klasiků AGATHOCLES. Jejich frontman Jan je velkým fandou M.C.I.A., což je pro mě velikou poctou a satisfakcí. Dokonce mi napsal, že M.C.I.A. je „nejlepší mince core, co kdy slyšel“, čímž mě dokonale odrovnal. Já sám bych si nikdy nedovolil k popisu mé kapely použít tento termín, protože jej považuji čistě za jejich trademark. Může-li ho někdo použít, pak je to právě Jan, který ho sám vymyslel. A že ho použil v tomto kontextu, pro mě opravdu hodně znamená. Jde přece jen o skutečné a zasloužilé veterány extrémní scény. Rád jsem jim proto touto formou vzdal hold, neboť jsou pro M.C.I.A. asi tím hlavním inspiračním zdrojem. Cover se Janovi moc líbí a s jeho použitím na albu k mému potěšení bez okolků souhlasil.
Brzy zjara se pak uvidí, co s albem dál. Bohužel doba je krajně nepříznivá, i samotná výroba CD významně podražila. I můj vydavatel Bizarre Leprous Production je nucen částečně omezovat své aktivity a moje finanční spoluúčast bude také značně zkomplikovaná, pokud budu sám horko těžko vydělávat sotva na jídlo a energie. Kdyby byla situace aspoň jako třeba ještě před rokem, vydání druhého alba na CD by bylo zcela automatické. Nyní takto zatím nedokážu říct, zda jej vůbec bude v mých silách realizovat, nebo zda se budu muset případně spokojit pouze s nějakou digitální platformou. Což by mě dost mrzelo, ale asi bych s tím nic nenadělal. Takže uvidíme.
Doufejme, že ta naše muzika přežije všechno a že všichni světoví a hlavně ti naši arcilotři, kteří mají na svědomí všechen ten bordel, brzy shoří v pekle! Nedejte se, pijte pivo a drťte rock‘n‘roll! Díky za podporu! Cheers!!!
