Nejbližší koncerty
  • 01. 12. 2022WINTER CALLING: STÍNY PLAMENŮ, YARRDESH, OUTWARD, NÁMÖL -...
  • 02. 12. 2022Zdravíme příznivce Okultně-hudebního spolku MEGELNYK. V p...
  • 02. 12. 2022METALURGIA FESTIVAL vol. 3 /// METALOVÝ FESTIVAL V SRDCI ...
  • 10. 12. 2022Pro letošní rok poslední velká death black thrash metalov...
  • 30. 12. 2022Páteční před Silvestrovská párty ve Farářově sluji za úča...
  • 08. 01. 2023neděle 8. ledna 2023 Modrá Vopice, Praha koncert bude z...
  • 20. 01. 2023FATAL BLOW /UK/ ACULEOS /CZ/ ROZRUCH! /CZ/
  • 20. 01. 2023pátek 20. ledna 2023 Melodka, Brno MALLEPHYR (black d...
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

5. 11. 2022, Praha - MeetFactory

25. února 2012 - MeetFactory - švédští OPETH… střih
5. listopadu 2022 - MeetFactory - švédští HYPOCRISY…
Tak jako tenkrát, tak i letos přivezli Obscure Promotion do bývalého průmyslového areálu skláren na Zlíchově dnes nesoucí název MeetFactory švédskou deathmetalovou legendu. Ale tentokrát jí nebyli OPETH, ale HYPOCRISY.

A proč desetiletý střih? Protože MeetFactory jsem navštívil pouze dvakrát, tenkrát poprvé a nyní, doufám, že ne naposled. S Petrem (který jede hlavně na SEPTICFLESH) vyjíždím tak akorát, abychom zaujali první pozice v začínající frontě před klubem. Předsálí je otevřeno, takže se vyhneme i sychravému počasí a vhod přijde do dvou kroků bez fronty přístupný bar. Co víc si přát… (úsměv)

Ani dlouho nečekáme a HORIZON IGNITED palebným „Beyond Your Reach“ z aktuálního alba otevírají tento koncertní čtyřboj silně nadupaných deathmetalových kapel. Ze zmiňovaného alba se hraje nadále, neboť dvojkou je song „Servant“. Houpavý nabroušený mustr s deathmetalovým ksichtem kytarových sól a nadupaných bicích s kombinací growlujícího řevu a melodického hrubšího civilního zpěvu. Přičemž takto namíchaný koktejl je mi o mnoho bližší než klasický stejnosměrný pózami nabitý metalcore. Hudební směr těchto Finů mně sedí o mnoho více než nedávno navštívený a z části nepřitažlivý koncert PARKWAY DRIVE. A hlavně je to i díky kapele, která měla metalové energie na rozdávání oproti statickým mezi sebou nespolupracujícím Australanům. HORIZON IGNITED sáhli i do starší tvorby a v playlistu se objevil i první singl „Equal in Death“ a kytarově astrálně znějící song „Leviathan“. Rychlý koncert s velmi přehledným zvukem všech nástrojů ukončila titulní skladba „Towards the Dying Lands“ z letošní řadovky. Takhle si představuji suprový rozjezd akce a bandu, která kdejakou velikou kapelu může s přehledem strčit do kapsy.

THE AGONIST taky můžou kdekoho s přehledem strčit do kapsy. Samotný zdrcující rozjezd „In Vertigo“ mě utvrdil v tom, že, s prominutím, ARCH ENEMY jsou jen velikášská kapela, která je podřízena pouze Alisse White-Gluz, která z THE AGONIST vzešla. Nahradila ji Vicky Psarakis (pastva pro oči…), která ji podle mého předčila nejen energickým zápalem pro hudbu, ale samozřejmě i zpěvem, který je o mnoho barevnější, než nyní používá její předchůdkyně. Převládající growl a naštvaný řev byl jedna ruka s čistým zpěvem, který překrývaly až operní pasáže. Opět se začínalo z posledních nahrávek. První bouřlivou skladbu vystřídala ve středním tempu nesoucí se „Blood as My Guide“ z již tři roky starého alba „Orphans“, kterou vystřídaly novinkově nářezy „Remnants in Time“ a kytarově nadupaný „Resurrection“. A protože jsem poslední krátkou nahrávku nedávno poslouchal, tak mě tento setlist sestavený z nových fláků přišel vhod. Vystoupení mělo nasraný drive, z kterého čišela energická pohoda. Což si protiřečí, ale na dobrém koncertě je vše možné. (úsměv) Koncert ukončila titulní deathová bruska „Days Before the World Wept“ ze zmiňovaného EP.

Po kratké přestávce s temným intrem nastoupili SEPTICFLESH a v brutální pekelné jízdě rozjeli svůj set songem „Portrait of a Headless Man“ z velmi úspěšného alba „Codex Omega“. Někdy bylo víc symfonična („Pyramid God“), někde byla skladba protkána mystickým altem a sólem Christosa Antonioua jako v „The Vampire from Nazareth“. Těžkotonážní nářez nejen v „Hierophant“ nevytvářel žádnou zvukovou kouli, ale byl odehrán s přehledem a s „prstem v nose“. Koncert jel na plné koule a frontman Spiros Antoniou neustále fanoušky hecoval k ještě větší aktivitě. Nebylo to ale potřeba, protože songy z letošního alba „Modern Primitive“ měly řádné grády stejně jako starší prověřené kusy. A tak „Neuromancer“ a „A Desert Throne“ pěkně zapadly mezi letité hitovky „Communion“ či „Anubis“. Při každé skladbě se utvořil circle pit a takto si fans po celou dobu jejich setu užívali pořádné pekelné temné umění. Tento ucelený a pevný kodex (byť „krátký“) ukončila výborná (melodická) skladba „Dark Art“ z alba, z kterého nám SEPTICFLESH předčítali na samém začátku.

Za zvuku známé kytarové předehry ke skladbě „Worship“ vstupují na pódium HYPOCRISY. Za nadšeného skandování fans v rychlém tempu rozjeli závěrečný koncert, který byl průřezem toho nejlepšího, co pánové vytvořili. Z posledního alba, které mám docela dost naposlouchané, se v playlistu objevily kromě titulní věci pouze dva songy. Uprostřed setlistu, v hřmotném pomalejším tempu, se vyjímala smrtelně chladná „Chemical Whore“ a ke konci setu vystřihli kytarově přehlednou pecku „Children of the Gray“. Bohužel vokál Petera Tägtgrena nebyl přehledný. Byl utopený, upozaděný a občas neměl takovou gradaci, jak bych si přál. Koneckonců mě to zaskočilo hned v úvodu, protože doposud vše klapalo na jedničku. Doufal jsem, že se vše záhy napraví. Nestalo se tak, a i technik v průběhu koncertu dvakrát šachoval s mikrofonem. Každopádně to nic nemění na tom, že vše ostatní bylo, jak mělo být a že jsem si koncert této legendy perfektně užíval, o mnoho víc než v létě na Metalfestu v Plzni. Však plnohodnotný koncert měl co nabídnout. HYPOCRISY do nás nahustili průřez tvorby nesmrtelných flákot z počátku kariéry, z devadesátých let. „Mind Corruption“ a „The Final Chapter“, které střídaly zářezy z počátku tohoto století, jakým byl „Eraser“, ultra rychlý kousek „War-Path“ anebo mladší techničtějšího rázu „End of Disclosure“. Kotel pod pódiem byl víc nahuštěný než na předešlou kapelu a kolečka se běhala neustále. Závěr patřil přídavkům, které odstartoval po astrálním intru rozvažný „Fractured Millennium“ střídajíc jej rychlý „Adjusting the Sun“. Ozývá se sci-fi tajemné ntro a oblíbená skladba „Roswell 47“ ukončuje tuto severskou deathmetalovou pumelenici.

Na konci jsme se s Petrem shodli, že tato akce se perfektně vydařila, přičemž kamarád poznamenal: „Výběr kapel byl suprový a zvuk excelentní. Už dlouho jsem neslyšel tak dobrej, fuckt dobrej zvuk“. Souhlasně přikyvuji s hodnocením, že SEPTICFLESH měli nejlepší koncert večera a pro nás to byl nejlepší koncert tohoto roku.

Foto: Petr


Zveřejněno: 10. 11. 2022
Přečteno:
270 x
Autor: 4horsemen | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář