Ahoj Marku, než se ponoříme do aktuální sólovky „Weirdfolk“, rád bych nahlédl i na ostatní činnosti, jimiž ukájíš nenasytného tvůrčího ducha. Takže, Frodys zpěvák, multiinstrumentalista, skladatel, fotograf, režisér, scénarista… Zapomněl jsem na něco? Je něco ze zmíněných nad ostatkem, nebo je vše v pomyslné rovině?
Všechno a nic. Nejsem si jist, jestli moje technické, teoretické a praktické schopnosti dostačují k tomu, abych sám sebe takto specificky označoval (lépe řečeno se tomu vyhýbám, dokud je to možné). Spíš bych řekl, že jsem obecně tvůrce, který pro realizaci svých myšlenek, nápadů a pocitů využívá mnoho platforem. Audio-vizuálním uměním se zabývám už skoro 20 let a pořád mě baví všechno dohromady a stejně - odtud Frodys: Audiovisual Weird Arts. Pokud bych dlouhodobě dělal jen jednu činnost, asi bych u toho nevydržel.
V jaké fázi je připravovaný film a co o něm můžeš prozradit?
Soundtrack/deska k filmu je již složený a nahraný, aktuálně probíhá mix a mastering. Máme za sebou několik natáčecích dní a něco z nich ještě tento rok zveřejníme. Mezi tím ještě upravuji scénář pro jarní natáčení. Vydali jsme 5 alb v průběhu 10 let a tohle je opravdu velký projekt, který nechci uspěchat. Navíc na rok 2022 připravujeme ještě jednu velkou událost… Určitě se příští rok nebudu nudit.
Každopádně bych chtěl opět poděkovat všem, kteří nám pomohli s crowdfundingovou kampaní, pevně věřím, že výsledek bude stát za to!
Když na chvíli přibrzdíme u filmového tématu, dokázal by jsi říct, jaký žánr máš v oblibě z pohledu fanouška a jaký z pohledu tvůrce?
Tady je to podobné jako s hudbou. Taky nemám žádný žánr oblíbený a poslouchám všechno od rock/metalu přes folk, country až po hip-hop nebo DnB. Mám spíš oblíbené interprety a režiséry. Samozřejmě klasika: A. Hitchcock, D. Lynch, S. Kubrick, R. Zameckis a S. Spielberg. Z aktuálních samozřejmě Ch. Nolan. Taky mám rád komedie s L. Nielsenem nebo Ch. Sheenem.
V poslední době mě hodně zaujal The Machinist od B. Andersona nebo pohádka The Wolfwalkers od T. Moorea a R. Stewarda. O tom by se dalo povídat dlouze…
Tvůrce musí být hlavně i fanoušek, takže podle toho to taky nerozlišuji.
Co stálo za nápadem zrodu sólového alba? Šlo o léta hromaděný materiál, co nikam nezapadal, nebo zvítězila chuť udělat si pro jednou vše sám a proces tvorby vypuknul posléze?
Mě nikdy ani nenapadlo, že bych vydal sólovou desku, nebo desku čistě pod mým jménem. Hlavně proto, že AWRIZIS i POSTCARDS FROM ARKHAM jsou vlastně mým sólovým projektem, do kterých dávám 100 % energie.
Všechno začalo s příchodem pandemie. Když se zrušily koncerty a jednu dobu se nemohlo ani cestovat. Což je pro lidi, kteří cestují a koncertují rádi, docela těžké. Takže jsem začal skládat a koncerty si o víkendech nahrazoval hraním sám pro sebe v lese. Takto vznikla právě skladba „Nature Within” a nápad na sólovou desku…
Proč jsi sáhnul do obou svých kapel a přepracoval skladby „Mutual Distortion“ a „Signs In The Sky“?
Tyhle skladby na akustiku vznikly, teprve potom jsem z nich udělal metal, protože ve své původní podobě by do konceptu ostatních kapel moc nezapadaly. A tohle byly kousky, které jsem si často i po vydání hrával akusticky a hrozně mě to bavilo. Do budoucna takto vyjde určitě i více skladeb od PFA nebo AWR.
Nebudu zapírat, že jsem byl konečnou podobou „Weirdfolk“ překvapený. Očekával jsem větší odpoutání se od dosavadní tvorby. Syrové, akustické, hloubavé album a místo toho dostal vzletné, na melodie bohaté a v podstatě veselé album, ne nepodobné produkci POSTCARDS… Neměl jsi v původních plánech větší únik vlastnímu rukopisu?
Já jsem vlastně nad tím vůbec nijak nepřemýšlel a neplánoval. Prostě jsem skládal a dělal to, co mě baví a jak jsem to cítil. Za těch 10 desek a 15 let tvorby mám už asi jen rozpoznatelný rukopis - což mě těší, a snažit se na sílu zapírat sám sebe by moc nefungovalo. Snažil jsem se posunout určité aspekty a vystoupit v nich z komfortní zóny. Už jenom práce s akustickou kytarou je úplně odlišná než s elektrickou. Také jsem pracoval s jinými žánry. Myslím, že na „Weirdfolk“ je spousta chutí od folku a country, přes rock, blues až po disco nebo metal. Třeba se více „odvážu“ na druhé desce …
Kde a kdy jsi album nahrával? Bylo pro tebe jednodušší obstarat si vše sám, nebo se ti tu a tam zastesklo po spolupráci se spřízněnou duší?
Poslední desky, které jsem složil, „Oakvyl“ pro POSTCARDS a „Gears of Fear“ pro AWRIZIS, byly velmi náročné. Snažil jsem se je udělat co nejdokonalejší a pracoval jsem téměř každý den několik hodin, aby vše fungovalo. Práce s několika studii, doma a komunikace s vydavateli dá zabrat. Ty chvíle od skládání do vydání jsou pro jednoho člověka docela stresující a já už tohle v době pandemie absolvovat nechtěl.
Proto jsem s deskou „Weirdfolk“ udělal všechno více v pohodě a uvolněné. Většina desky vznikala v přírodě nebo přímo na cestách – a to jsem si užil maximálně. Nahrával a skládal jsem na chatě v Beskydech, Jeseníkách. Žádný stres, žádný tlak. To jsem nezažil už mnoho let. Brzy vyjde krátký dokument o tom, jak album vznikalo …
Snažím se cíleně tématu kolem čínského šmejdu vyhýbat, ale když už jsi to nakousl, co tobě osobně pandemie vzala, případně přinesla dobrého?
Přinesla mi určitě jiný pohled na svět. Spoustu situací jsme si posledních několik desítek let nedokázali ani představit a teď je musíme řešit. To jsou cenné zkušenosti, ze kterých se dá čerpat.
Je spousta lidí, kteří přišli o mnohem více než já, takže moje problémy se teď a tady nehodí rozebírat.
Máš už představu o živé prezentaci sólové desky?
Ideálně bych chtěl s kytarou sednout na vlak a projet co nejvíce menších klubů, kaváren nebo čajoven. Uvidíme kdy a jestli to bude možné.
Každopádně v prosinci chystám alespoň virtuální koncert, kdy živě zahraju celou desku „Weirdfolk“ online. Stačí sledovat moje kanály například na FB.
Podívám-li se na obal alba, co bych měl vidět – zajímavou fotografii, nebo hledat nějaké hlubší poselství?
Obal pokračuje dále v bookletu s texty a celkově myslím ladí s atmosférou hudby. Dávám si záležet, aby lidé, kteří si desku koupí fyzicky, dostali něco navíc. Martin z Epidemie Records si dal záležet na materiálu pro fyzické nosiče. Proto nerad vysvětluji význam vizuální tváře desky, každý si po prohlédnutí celkového obalu může udělat vlastní názor. Tahle deska je více osobní, takže vypovídá asi více o mě samotném.
Patříš mezi plánovače na roky dopředu, nebo se necháváš řídit momentálními chutěmi? Ptám se i proto, jestli už teď víš, zda je s dalším albem na řadě PFA nebo AWR?
Daří se mi skládat a tvořit průběžně, ale ven jdu s hotovým dílem, až když jsem s ním spokojen. Deska/soundtrack pro POSTCARDS FROM ARKHAM je téměř hotová, brzy bychom měli zveřejnit první ukázku. Mám už i nějaký materiál pro druhou sólovou desku, ale to má ještě čas. S AWRIZIS jsme bohužel desku „Gears of Fear” ještě neměli šanci podpořit živě, takže tam spíše vyjdou nejdříve nějaké videoklipy. Jak jsem trochu nastínil na začátku rozhovoru, chystáme na příští rok ještě takovou specialitu…
Moc díky za rozhovor a ať se daří!
Díky moc za podporu!
