Dokopat se k napsání téhle recenze mi trvalo dost dlouho… Album je na světě nějaký ten pátek. Pouštěl jsem si ho mnohokrát, ale k napsání článku ne a ne nastat ten správný čas. Tak snad nyní na to dospěla nálada.
Projekt a nové album Jacoba Buczarskiho letos slaví kulaté desetiletí, je to i první a hlavní projekt Američana vedle ACATHEXIS, kde je aktivní od roku 2016. Mezi publikem vyznávajícím jemnější, atmosféričtější podobu černého kovu je MARE COGNITUM poměrně známý pojem. Pokud je zde ale někdo, kdo MOŘE POZNÁNÍ nezná a zalíbí se, o to lépe a rád doporučím i další desky.
Nebudu chodit okolo horké kaše a hned z počátku píšu, že páté řadové album je velmi povedené a následuje svého předchůdce „Luminiferour Aether“, který vyšel před dlouhými pěti lety. Oproti starším nahrávkám, zejména „The Sea Which Has Become Known“, jsme nyní svědky hudby s moderním, čistým a srozumitelným zvukem. Charakteristické jsou dlouhé kompozice přesahující vždy deset minut. Celkově je to pět skladeb s téměř hodinovou stopáží. I přes svou atmosféričnost a určitou kolébavost se nejedná o záležitost typu ELDERWIND, ale bude nám dopřáno rychlosti, sypaček na bicí s dvoukopákovou pumelicí a bzukot kytarového tremola. Tedy mimo velkou část třetí skladby „Terra Requiem", která by se dala zařadit do kategorie ploužáků díky svému pomalému tempu a melodiím, které je tak snadné zaznamenat.
Když už jsem nakousl kompozici, jednotlivé stopy jsou na sebe velmi příjemně vrstveny. Nejedná se o nekonečný počet stop jako například u frenetického projektu AKHLYS, ale to nevadí. Ve skladbách je znát stavění melodií na sebe a pohrávání si s jednotlivými hudebními nápady mnoha hravými způsoby. Celá deska neustále překvapuje a neunudí. Je to i díky výborně zvládnutým nástrojům, které si dává Jacob jako pán. Ať už jsou to strunné nástroje - kytarová sóla jsou výborná a melodie obecně -, či bicí, na které primárně hraje i v ACATHEXIS. Ve vokálu slyšíme typickou agresivitu, zkreslenost. I přes melancholičnost desky se nedá říct, že by to byla depresivní záležitost (na úplném konci alba slyšíme dokonce veseleji/pozitivně laděnou krátkou pasáž - naděje?). Pochmurně mohou působit texty, v kterých nalezneme pohled na lidské konání v souvislosti s naší planetou (je to velmi znatelné již z názvu skladby „Requiem pro Zemi“), případně jiné vesmírné úkazy a jejich propojení s lidskou existencí. Oblíbenou skladbou je pro mne právě „Terra Requiem“, ale všechny jsou, bez přehánění, fantastické.
Deska mne nepřekvapila, očekával jsem kvalitní záležitost a té se mi dostalo. „Solar Paroxysm“ je jak rychlá, tak jemná deska plná krásných momentů, energie a myšlenek. Vše zabalené do skvělých melodií v čisté produkci se správnou dávkou agrese. Fošnu si vychutnáte jak v klidu, tak i při jakékoliv činnosti.
Seznam skladeb:
- Antaresian
- Frozen Star Divinization
- Terra Requiem
- Luminous Accretion
- Ataraxia Tunnels
Čas: 56:08
Sestava:
- Jacob Buzcarski - vše
