ASMODEUS – PŘÍJEZD KRÁLE PO 25 LETECH, NYNÍ I JAKO ČERNÁ NEBO ORANŽOVÁ GRAMODESKA

Matěj Lipský je činorodý v mnoha směrech, nejen PROJEKT XΠL si zaslouží představení autorovými slovy, takže jsme probrali i knihu pro děti a krátce též dechmetalový KRMELEC.

Ahoj Matěji. V poslední době je kolem tebe docela živo – odchod z jedné kapely (BRATRSTVA LUNY), založení (skoro)nové kapely (KRMELEC), vydání knihy s pohádkami a písničkami pro děti, další hudební projekt (PROJEKT XΠL). Témat k rozhovoru tedy celá řada, tak na to pojďme z obou konců. (úsměv) PROJEKT XΠL, resp. PROJEKT XIII – souvisí jeho vznik s tvým odchodem z BRATRSTVA LUNY? Pochází některá z písní na EP „Maska“ z dob, kdy jsi v BRATRSTVU působil, resp. byla pro BRATRSTVO některá původně zamýšlena, psána?

Ahoj Johane, díky moc za prostor ve Fobiazinu. Gothic rockový PROJEKT XΠl vznikl těsně před mým odchodem z BRATRSTVA LUNY. Stylový odklon, kterým se LUNA vydala, mi natolik neseděl, že jsem měl potřebu realizovat své nápady jinde. To jsem si myslel, že ještě s klukama zůstanu. Nakonec jsem se ale rozhodl odejít a vzal jsem si s sebou jednu mojí autorskou skladbu, která na EP vyšla jako titulní „Maska“. Myslím, že jsem svým odchodem tu písničku zachránil. Navíc v refrénu je jasné poselství, o čem PROJEKT XΠl bude: „Svůj příběh dám vám sám.“ Jinými slovy, že půjde o moje vnitřní pocity a ne o tlumočení filosofie a světonázoru někoho jiného.
 
O rozkmotření s BRATRSTVEM LUNY už jsi kdesi psal, ale ne každý čtenář Fobie tvé vyjádření četl. Mohl bys, jen ve zkratce, důvody shrnout?

Ačkoliv byl odchod mojí iniciativou, rozhodně jsem z BRATRSTVA LUNY odejít nechtěl a vlastně se cítím, jako kdybych byl z tohoto projektu vyhozen. Hned to vysvětlím: Při práci na novém CD „Clamare“ jsem byl postaven před hotový materiál, abych ho nazpíval, bez jakékoliv možnosti spolutvoření. Nikoho nezajímalo, že se neztotožňuji s texty a navíc, že se nedají pro svoji složitost a krkolomnost dobře zazpívat, a nikoho nezajímalo, že složená hudba je zcela mimo to, co doteď BRATRSTVO LUNY hrálo. Nově je hudba spíše nu-metalová, místy thrashová. Sám jsem produkoval spoustu hudebních nahrávek, abych věděl, že můj zpěv se do této hudby nehodí. Bylo to těžké rozhodnutí po 15 letech odejít. Také to nebylo hned. Z mé strany proudily ke klukům rozporuplné informace typu: „Nějak to dáme - ne to fakt nedám.“
Nejlepší přirovnání je, jako bys měl holku, která ale začala randit s někým jiným, přesto zůstává s tebou a ty to nevydržíš a ze vztahu raději odejdeš, i když ji máš rád. Já se vždy snažím dělat věci poctivě a tady bych se za sebe musel stydět. Můj odchod nakonec pomohl všem. Nový zpěvák se svým hlasem skvěle zapadl do žánru, kterým se teď BRATRSTVO LUNY ubírá, a já zase mohu dělat bez kompromisů gothic rock (místy až post punk) s vlastními texty i filosofií. Díky tomu vznikla i písnička „Průvodkyně temnotou“, ze které mám velikou radost a podle reakcí na ni, které díky Instagramu proudí z celého světa, se líbí mnoha lidem v goth komunitě.
 
Vyhovuje ti, že jsi v PROJETU XΠL sám, že si můžeš vše dělat bez kompromisů podle svého?

Mému egu spíš vyhovuje fakt, že v tomto projektu jsem nenahraditelný a že vím, kudy a kam se hudebně i filosoficky bude ubírat. BRATRSTVO LUNY je zase ego projektem R. X. Tháma a všichni ostatní jsou nahraditelní. Možná LUNĚ neprospělo, že se dal Thámo na politiku. Najednou jeho lyrické poselství vyznívá naprázdno a z nových textů jsem měl pocit, že bych za něj kázal vodu a on si pil víno. Takže ano, vyhovuje mi, že je PROJEKT XΠl „moje“ kapela, nicméně v ní nejsem sám.
Spolu se mnou je v PROJEKTU XΠl i bubeník Tomáš Kobdzey Kašpar, který tak sice sedí na dvou židlích, protože je i nadále bubeníkem BRATRSTVA LUNY. On je naštěstí profesionál, tak pevně věřím, že to ustojí (vlastně usedí) a navíc jsme opravdu přátelé a bylo by mi líto, kdybychom spolu přestali hrát. V podstatě hraje ve všech projektech, o kterých se dnes budeme bavit, tedy i v KROCKODÝLOVI a KRMELCI. Navíc nabubnoval i šest nových skladeb pro NEGATIVE FACE.
Dál je se mnou v PROJEKTU XΠl můj bratranec Martin Jandourek, který nedávno také opustil řady BRATRSTVA LUNY. Známe se odmala a navíc jsme spolu prošli už mnoha kapelami a hudebními projekty. Martin je skutečný multiinstrumentalista. Je skvělý bubeník (MASTURBACE, NEGATIVE FACE, BREAKING BEADS, THE KHONDELUXE) a především perkusionista (hrával i předním břišním tanečnicím při jejich představeních), ale hraje i na další nástroje např. na kytaru (SECTOR X) a basu (ANHEAD). V PROJEKTU XΠl jsme se dohodli, že si vezme na starost basu. Nicméně může zaskočit za jakýkoliv nástroj.
Na EP připravil elektronické intro Daniel Kroft (NEGATIVE FACE, LATITUDE 77). V koncertní sestavě si ale vezme na starost kytaru. Dalším kytaristou je Ivo Rafan Traxmandl (PIPES AND PINTS a další kapely). S Rafanem se známe nejen přes muziku a pořad Drive na Óčku, ale máme i společnou vášeň, kterou je hledání minerálů. Když jsem si uvědomil, že nezvládnu hrát na kytaru a u toho i zpívat, přemýšlel jsem, koho oslovit. Nakonec mě napadlo, že by bylo fajn si po letech zahrát právě s Rafanem. Moc mě potěšilo, že prakticky hned na nabídku kývl. Přesto jsem mu dal čas na rozmyšlenou. Bavili jsme se s Rafanem o tom, že by se podílel i na chystaném CD.
A na závěr, koncertní sestavu doplní klávesista Petr Maliňák. S Petrem se známe z kapel ANHEAD a NEGATIVE FACE. Je opravdu skvělým muzikantem a já jsem osobně rád, že budou klávesy naživo a nebudeme muset využívat halfplayback.
 
Používáš dva názvy – PROJEKT XΠL a PROJEKT XIII. Není to pro fanoušky trochu matoucí? A ona XIII – není to příliš okatá návaznost na XIII. STOLETÍ? Ostatně na EP „Maska“ je kromě intra a trojice autorských skladeb i cover XIII. STOLETÍ „Nevěsta bez not“. V úvodu zpíváš „Bratrstvo luny a obřady zvou...“. Tudíž zřejmá souvislost s BRATRSTVEM LUNY – byl cover původně plánován s BRATRSTVEM LUNY, nebo jde o symbolické loučení s kapelou, jejíž výraz jsi spoluutvářel skoro 15 let?

Máš pravdu, název je trochu matoucí. Nicméně správný název je PROJEKT XPÍL, ono PÍ píšeme jako Ludolfovo číslo - Π. Díky tomu vznikne třináctka XΠl. Při vydání EP v elektronické podobě na streamovacích platformách Spotify, Deezer a Apple Music jsem zjistil, že je název pro vyhledávání složitý, takže jsem zadal PROJEKT XIII. Symbolika názvu odkazuje ke gotickému rocku. Pokud to budeme brát jako XIII., tak právě XIII. STOLETÍ jsou otcové žánru v České republice a pokud název vezmeme jako XΠl, tak rovněž odkazuji ke gotice, protože Xpíl byla moje přezdívka v BRATRSTVU LUNY a je to Lipský pozpátku.
Cover XIII. STOLETÍ jsem se nakonec rozhodl vydat pouze touto on-line formou a beru ho jako rozloučení se s BRATRSTVEM LUNY i XIII. STOLETÍM. Pojmenoval jsem ho „Nevěsta bez not“, protože jsme původní „Nevěstu temnot“ hodně vzdálili originálu. Dost jsme ji zrychlili a pohráli si místy i s melodií a především aranžemi. Cílem bylo z XIII. STOLETÍ udělat HNF. Posouzení, jak se nám to povedlo, je na vás. Někomu se cover verze líbí víc než originál, jiní nám za to spílají. Podle mě je to dobře, mám kontroverzi rád. Nejhorší je, když by něco bylo šedý průměr.

Jaké máš s PROJEKTEM XΠL úmysly? Zatím vyšlo digitálně zmíněné EP, někde jsi tuším říkal, že chystáš full album. Jaký je časový horizont, už máš vydavatele fyzických nosičů, nebo budeš label shánět až s hotovým materiálem? U nás, nebo raději v zahraničí?

EP vyšlo, aby se zkrátila doba čekání na debut. Původně jsem myslel, že debut s názvem „Ad Radices Tergum“ vydáme ještě letos, ale protože se vše natáčí u Kobdzeye ve studiu, bylo jasné, že se to nestihne. Přes léto finišoval nahrávání BRATRSTVA LUNY a nebyl čas na nic jiného a na podzim už nás zase tlačí termíny vydání druhého CD KRMELCE. Vydání EP, kde jsou tři autorské věci, výše uvedený cover XIII. STOLETÍ a intro, nám přišlo jako dobrý nápad. Lidé se trochu o PROJEKTU XΠl dozvědí, seznámí se s hudebním směřováním a mohou se těšit na debut.
Co se labelu týče, zatím nechávám vše otevřené. Máme nějaké nabídky, ale možná album nakonec vydám sám. Budu upřímný, v dnešní době je to podle mě, co se týče fyzických nosičů, lepší. Pohybuji se na scéně od roku 1988 a v tom se situace hodně změnila. Dříve bylo prakticky nemožné bez dobrého vydavatele cokoliv vydat (kromě demoscény). Dnešní doba je jiná, pokud label nabízí pouze vydání nosiče, bez propagace či podpory formou videoklipu nebo koncertů či prostoru v médiích, nemá u něj vydání smysl.

Byl jsi fanouškem gotického rocku před nástupem do BRATRSTVA LUNY, nebo jsi k téhle muzice přičichl až díky RXT a Darkthepovi? Podle vyznění EP se dá odhadnout, že ti je nejbližší čistá forma žánru, jež vychází ze SISTERS OF MERCY a FIELDS OF THE NEPHILIM…

Byl jsem velkým fanouškem gothic rocku koncem osmdesátých let. Vtipné na tom je, že jsem netušil, že se daný žánr takto jmenuje. Poslouchal jsem především (a dodnes poslouchám) THE CULT a THE DAMNED. To jsou pro mě odrazové můstky, nicméně na kazetách jsem sjížděl i SISTERS OF MERCY a FIELDS OF THE NEPHILIM. Takhle to šlo až do doby, kdy jsem v devadesátkách objevil album DEATH a úplně propadl death metalu. Později jsem právě díky hostování v BRATRSTVU LUNY zjistil, že existuje něco jako gotická scéna a že to, co jsem jako teenager poslouchal, byl gothic rock. Problém ale byl, že jsem byl v BRATRSTVU LUNY asi jediný, kdo měl gotiku rád a vlezla mu pod kůži. Většina členů kapely jsou spíš metalisti, takže BRATRSTVO LUNY nikdy nehrálo gothic rock, i když se o to snažilo a to mě trochu mrzelo. Nicméně jim vděčím za to, že jsem zjistil, co jsem to vlastně poslouchal a s nadsázkou se dá říct, že si v PROJEKTU XΠl můžete poslechnout, jak by LUNA mohla znít, kdyby hrála gotiku.
 
Gotický rock (či román), to jsou v podstatě pohádky pro dospělé. Ty jsi před nedávnem vydal pohádky a písničky pro děti (knihu + 2 CD), které jsi chystal dlouhou dobu s pomocí řady osobností tuzemské hudební scény. Jak složité bylo koordinovat muzikanty z kapel, jako jsou WOHNOUT, TATA BOJS, DIVOKEJ BILL atd.? Většinou jde o velmi zaneprázdněné lidi, u kterých je s podivem, že na takovém díle participovali, navíc bez nároku na honorář… Jak jsi je dokázal přesvědčit?

Tím, že album pro děti vznikalo skoro 10 let, bylo na vše dost času. S muzikanty, kteří se na „Krockodýlovi“ podíleli, se znám již delší dobu osobně, takže jsem se nebál je oslovit. Navíc si ty písničky řekly, kdo by je měl zazpívat nebo nahrát. Když jsem pak muzikanty, herce a zpěváky oslovil ke spolupráci, vždy jsem se ptal, co za to chtějí a potěšilo mě, že to všichni nahráli bez nároku na honorář. Jednak věděli, že to celé financuji sám a navíc se jim líbilo poselství nahrávky, jímž bylo natočit nekomerční album pro děti s širokým žánrovým rozsahem (od metalu přes punk až po klasicismus). Navíc jsem slíbil (díky vydavateli Vojtovi z Élysionu i dodržel), že část nákladu zdarma pošlu do dětských center a dětských domovů. Tím, že nakonec nevyšlo album jen jako CD, ale jako 2CD (druhý disk obsahuje instrumentální podobu písniček, aby si děti zkusily, jaké to je zazpívat si s kapelou) a navíc jako kniha (obsahuje 3 pohádky a zpěvník) na kvalitním papíře, s barevnými ilustracemi a pevnou vazbou, myslím si, že budeme rádi, když nám prodej zaplatí náklady alespoň na realizaci fyzické podoby celého díla. O návratu nákladů na studio si asi nechám jen zdát. (úsměv) Jinými slovy, je to skutečně nekomerční projekt. Nutno dodat, že nám pomohla i OSA, která přes formou grantu uhradila 1/4 nákladů na studio. Když to shrnu, tak mě vlastně všichni zúčastnění muzikanti svým přístupem velmi potěšili a navíc pomohli, protože bych asi jen stěží takto rozsáhlý projekt dokázal ufinancovat. Za to jim patří velký dík.

Písničky pro děti je disciplína, která často končí porážkou autorů, většinou právem, protože se snaží dětem předkládat přihlouplé rýmovačky se syntetickým hudebním doprovodem, jak to velmi trefně popsali v pořadu Kumšt. V poslední době se sem tam blýskne na lepší časy, myslím, že např. BOMBARĎÁK nebo asi nejznámější KAŠPÁREK V ROHLÍKU to dělají celkem snesitelně. Byly pro tebe tyhle spolky vzorem?

U mě to bylo jinak. Já skládal písničky pro svoje děti a zároveň jsem spoustu písniček využíval ve své muzikoterapeutické praxi. Stalo se například u jedné klientky s poruchou autistického spektra, že písnička „Poštovský panáček“ jí pomáhala stabilizovat se ve chvíli, co se propadla do autistické krize. Ta probíhala tak, že se nejdříve začala kousat do rukou a pak odkudkoliv padala po hlavě na zem. Rodiče z toho byli zoufalí a stále se nedařilo najít něco, co by pomohlo tuto krizi zmírnit nebo přerušit. Během muzikoterapie se ukázalo, že pomáhá ona písnička, ale jen zazpívaná ode mě. Nahrál jsem ji proto pro rodiče a oni ji vždy pouštěli, když mělo dojít k autistické krizi. Jejich dcera se začala rozhlížet odkud se písnička ozývá a vždy se uklidnila. Přišlo mi dobré tyto písničky nahrát všechny. Jednak pro moje dětské klienty, ale i pro moje vlastní děti. Původně jsem nechtěl ani s albem jít na veřejnost. Nicméně někteří z muzikantů mi řekli, že sice album nahrají zdarma, ale pod jedinou podmínkou, že se nahrávka dostane ven i pro další děti. Nakonec jsem si řekl, proč ne, a pak uplynulo mnoho času a letos je „Mámo, táto v komoře je krockodýl“ konečně venku.
 
Tvé písničky jsou stylově hodně rozkročené, skoro od Vlacha po Bacha, na CD zní metal, hard rock, art rock, country rock, etno, art punk, rock´n´roll, folk, vážná hudba… Chtěl jsi to mít hodně pestré a dětem nenápadně představit paletu různých stylů?

Když jsem vybíral písničky pro album, bylo to jedno z kritérií, aby se děti opravdu seznámily s různými žánry, které v mainstreamu nenajdou. Takže žádné tuc, tuc „jede, jede, mašinka“, ale poctivý metal, rock, punk, rockabilly, ale i country, samba, etno, klasicismus. Myslím, že se to povedlo a děti si tak užívají písničky v různých hudebních stylech. Spousta rodičů mi posílá videa, jak jejich děti tancují a zpívají písničky z „Krockodýla“ a kouzelné na tom je, že každé z dětí má oblíbenou jinou skladbu.
 
Pro jak staré děti jsou písničky určené?

To je vlastně složitá otázka. Původně jsem uváděl věk 2-6 let, ale mám krásné reakce od rodičů, co mají batolata nebo děti mladšího školního věku a navíc to baví i samotné rodiče. Jen si myslím, že to není pro puberťáky. Pro ně je to hodně trapný. (úsměv) Takže asi 0-8 a pak 18+.
 
Velký podíl na tom, jak hezky vypadá kniha, má Maťo Mišík. Moc se mi líbí postavičky a zvířátka z listů – to je Maťův nápad, nebo jste na to přišli spolu, když jste nad výtvarnou stránkou přemýšleli?

S Matěm se známe prakticky od narození, takže mi bylo předem jasné, že pro ilustrace oslovím právě jeho. Maťo už delší dobu vyrábí z listů tzv. Stromouše, které pak prodává jako grafiky. Mně se tento nápad moc líbil, tak jsem ho poprosil, jestli by mohl udělat celou plejádu Stromoušů do mé knížky. Navíc mi to přišlo i jako takový odkaz na poslední dvě alba NEGATIVE FACE (zde spolu hrajeme a Maťo se navíc stará o výtvarnou stránku projektu), kde jsou také stromy a listy. Maťo s tím souhlasil, ale když zjistil, kolik ilustrací to bude, vzal si na realizaci rok času. Výsledek si myslím, že stojí za to.

Komplet vyšel u nakladatelství Élysion, což byl dříve metalový label, který se od muziky přesunul ke knihám. Élysion v minulosti vydali např. CD NEGATIVE FACE – bylo tohle vydavatelství první volbou? A bylo složité do edičního plánu dostat mezi knihy o přírodě i dětskou literaturu a muziku?

Vojta Smidek (majitel nakladatelství Élysion) je především člověk, který dělá vše srdcem a jsem moc rád, že „Krockodýl“ vyšel právě u něj a je to i takové pokračování ve „stáji“, kterou díky NEGATIVE FACE dobře znám. Já vlastně práci na „Krockodýlovi“ vnímám podobně jako práci na NEGATIVE FACE. Je to velký projekt s mnoha muzikanty a zabíhající do různých hudebních žánrů. Často o „Krockodýlovi“ mluvím jako o NEGATIVE FACE pro děti. (úsměv) Nicméně se musím přiznat, že první volbou Élysion nebyli. Tím, že Vojta vydává především knihy o přírodě a už přestal vydávat hudební nosiče, jsem nejdříve hledal spolupráci s jinými vydavateli. Ale když všichni slyšeli, co po nich chci (kniha s pevnou vazbou, barevné obrázky, 2CD, část nákladu zdarma do dětských center apod.), tak nakonec z realizace sešlo. Shodou okolností, jsem s Vojtou řešil vydání knížky pohádek jedné mé kamarádky a řeč přišla i na „Krockodýla“. Nakonec byl Vojta jediný, kdo dokázal splnit všechny mé šílené nápady a knížka vyšla u něj a jsem za to opravdu rád, protože je moc pěkná. Navíc Vojta dokázal realizovat i QR Code a web pro stažení alba v mp3 zdarma pro lidi, kteří si knihu koupí. Takže jdeme i s dobou.
 
Ještě bych se krátce zastavil u KRMELCE, což je recesistická kapela, asi se dá říci pohrobek MASTURBACE. V KRMELCI se chceš hlavně bavit? Jaké má tahle kapela (nebo projekt?) ambice? A kdo v současné době KRMELEC tvoří?

Jak jsem dříve říkával, hraní v KRMELCI je přímým následkem dlouhodobého působení v BRATRSTVU LUNY. (úsměv) KRMELEC navazuje humornou formou na to, co jsme hrávali v kapele MASTURBACE. Aby ne, když tam zpívá stejný zpěvák Mára Miklánek a hudbu skládám já (v MASTURBACI jsem složil tak 90 % muziky). Nicméně na rozdíl od MASTURBACE se věnujeme jiné honitbě, té lesní. Zpíváme o zvířatech, lese, myslivcích apod. KRMELEC je ještě specifický v tom, že až na pár výjimek jsou naše texty založeny na skutečných příbězích, které se v reálném životě staly, ačkoliv nad tím často zůstává rozum stát. V současné době KRMELEC tvoří, kromě mě a Máry, již zmíněný bubeník Kobdzey a kytarová sóla obstarává buď jeho brácha Michal (U.M.P.) nebo Piškot (APOCRYPHAL DEATH, PACIČKA).
 
Stává se ti, že ti někdo KRMELEC takříkajíc omlátí u ústa, jako že je to hrozná blbost a že to není kapela hodná tvého jména? (úsměv) Jaké jsou reakce na covery KRABATHORU a TUBLATANKY – neprskají zarytí fanoušci těchhle veličin, že jsi jim „rozšlapal bábovičky“?

KRMELEC je specifický v tom, že míchá death metal (či jiné odnože metalu) s dechovkou. Sice jen samplovanou, ale to nevadí. Máme naopak skvělé reakce od fanoušků, že je tento mix baví. A co se coverů týče, tak je pojímáme kupodivu dost seriózně, na jednu stranu to bereme jako vyjádření pocty našim vzorům z teenegerské doby a na druhou stranu si texty upravujeme k obrazu svému. Nicméně, teď v prosinci by mělo vyjít naše druhé album „Peklo odchází z tvého domu“, kde bychom se chtěli s covery rozloučit a dál dělat vlastní věci. Jen pro zajímavost, cover KRABATHORU jsme před vydání poslali Brunovi a pokud by se mu nelíbil, asi bychom ho ani nepustili ven. Bruno nám ale napsal, že jsme ho potěšili a i stylově to zahráli dobře. Pak k tomu vznikl videoklip, který na Facebooku vidělo přes 95 tisíc lidí. Tento cover samozřejmě nebude chybět na našem prosincovém albu.

Máš s KRMELCEM nějaké další záměry – nové album, další cover verze, případně koncerty?

Už jsem to vlastně prozradil. V prosincovém Pařátu bude novinka KRMELCE, kde bude pět cover verzí a osm autorských lesních písní. Chtěli jsme i hrát, ale covid nám to překazil. Teď zatím nechávám koncertní činnost KRMELCE u ledu, protože chceme začít hrát s PROJEKTEM XΠl. Do budoucna to ale nevylučuji, protože nás bude bavit ta myslivecká show.
 
A na závěr asi logická otázka – směrem k NEGATIVE FACE, kapele, která za sebou zanechala výraznou stopu a s kamarádem jsme nedávno vzpomínali na výborně album „The Garden of Wishes“ a shodli se, že se nám pořád líbí a čas od času si jej poslechneme. Je pod hlavičkou NEGATIVE FACE něco v plánu? 

To mě moc těší, že se k albu „The Garden of Wishes“ vracíte. Osobně mám tuhle desku moc rád. Nakonec je asi škoda, že přes všechny své projekty nemám čas na NEGATIVE FACE. Prozradím jen, že s Kobdzeyem máme roztočeno šest skladeb pro NEGATIVE FACE a další postupně vznikají. Rozhodně ale novinku jen tak nevydáme. Pokud něco bude příští rok, tak nejspíš jeden singl s názvem „Raining Sun“.

RECENZE PROJEKT XΠl
RECENZE Mámo, táto v komoře je krockodýl

Bandzone
YouTube
Facebook PROJEKT XΠL

Facebook Mámo, táto v komoře je krockodýl


Zveřejněno: 19. 09. 2021
Přečteno:
705 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

19. 09. 2021 14:53 napsal/a Agos
Díky
Díky moc za fajn povídání a prostor na Fobii. Matěj