Jméno COLDCELL rezonuje metalovým podzemím od roku 2012, kdy se v Basileji sešel kvintet muzikantů, kteří už měli nějaké kapelní zkušenosti, ale zřejmě jim učaroval trend post-blackových skupin, a tak si taky jednu založili. Postupně vyprodukovali čtyři alba, přičemž aktuální je venku pár dní a zní z něj žánrový standard, možná i nadstandard. Svého času se podobně laděné kapely rojily jako houby po dešti a kdekomu se ona vlna oposlouchala, ba zprotivila. Nicméně mi přišlo, že humbuk pomalu odezněl, nebo se žánr vyčerpal, ale možná jsem jen nedával dostatečný pozor a něco mi uniklo – dostávaly se ke mně hlavně nahrávky francouzských kapel sešikovaných pod labelem Les Acteurs de l’Ombre Productions. Tentokrát se ve stejné stáji objevili Švýcaři (minulé album vyšlo u Czar of Crickets), kteří pravda nehrají nic převratného, ale na druhou stranu je evidentní, že své řemeslo ovládají na solidní úrovni.
Album „The Greater Evil“ mně hned na první poslech dokázalo zaujmout. Nevím, jestli se dá mluvit o překvapení, každopádně hned s prvním poslechem jsem se na vlny kapely naladil a padesát minut v její společnosti mi uteklo ani nevím jak. Dlouhé skladby nenudí, nabízejí pestrou škálu nálad a často od black metalu sklouznou stranou. On už samotný úvod naznačuje, že se asi nebude jednat o smršť blast beatů a trvalý tlak, spíše se inklinuje k doom metalu, možná i sludge, alespoň na mě onen posmutnělý zpěv (asi hostující Frederyk Rotter, ZATOKREV, Czar of Crickets; podobně se prezentuje v závěru poslední skladby) bez nástrojů tak působí. Když se přidají čisté kytarové tóny, je jasné, že se bude sázet na atmosféru na úkor drakoničnosti, i když i na tu dojde, a to ve stejné skladbě. „Scapegoat Season“ tedy přináší řadu poloh, včetně té extrémní, ale gró tkví v pomalejších atmosférických pasážích, které jakoby posluchače ukolébávaly, hypnotizovaly. Podobným způsobem jsou vystavěny i další písně, vesměs dlouhé kolem sedmi minut, takže času na všelijaké eskapády je dost a dost.
Nutno uznat, že budování atmosféry se muzikantům daří, že jejich tvorba má hlavu a patu a že se poslouchá sama. Přispívá k tomu kvalitní zvuk ze studia Woodshed, ve kterém čaruje Victor Bullok, jenž se podílel na albech TRIPTYKON nebo SECRETS OF THE MOON, všechno je pěkně slyšet, zvuk je čistý jako šumavská studánka.
Z vyrovnaného materiálu těžko ukázat na top song, nahrávka plyne a plyne, zpěvák střídá různé polohy (nechybí skřehot, hysterie, uplakaný i civilní hlas), stejně tak se muzika převaluje kolem psychedelie, rocku i doomu, ale na řádné černo-ataky taky samozřejmě dojde. Všechno do sebe pěkně zapadá, rytmika je pestrá, kytarová hra rovněž. Těžko na albu hledat neduhy, pokud za ně někdo nebude považovat poplatnost žánru, ve kterém se kapela pohybuje a jehož zákonitosti ctí. Mně to nevadí, album poslouchám s chutí a COLDCELL považuji za jeden z nejlepších úlovků agilního francouzského labelu, který tentokrát poněkud šetřil na obalu (digipack o čtyřech stranách bez bookletu), jenž příliš krásy nepobral.
Seznam skladeb:
- Scapegoat Season
- Those
- Open Wound
- Armoured In Pride
- Greatest Of All Species
- Back Into The Ocean
- No Escape
Čas: 49:00
Sestava:
- In – bass, samples
- Ath – guitars
- DmL – guitars
- aW – drums
- S – vocals
- W4 – backing vocals, vocals (3)
