Vše je pohřbeno, společnost je zatuchlá špínou a nenávistí. Člověk přemítá, kdy nás osvítí sluneční svit a volnost v podobě open air koncertů nás přivítá. Pročítám starší reporty na webzinu a zaujala mě reportáž z festivalu Brutal Assault (2015), kde vystoupili WINTERFYLLETH. Sic v topu redaktorů toho večera skončil někdo jiný, koncert britských náladotvůrců každý pochválil. Zapátral jsem dál a při poslechu loňského alba jsem objevil pozitivní recenzi na album „The Dark Hereafter" (2016) se zmínkou, cituji: „díky své hudbě vybudovali slušné renomé, nikdy nekopali první ligu. Jejich pozice v ústraní jim však nebrání tvořit zajímavou hudbu...". A i to je důvod, proč kapela, která první zápis udělala již v roce 2007, mně zůstala skryta. Od zmiňovaného (recenzovaného) alba vydali WINTERFYLLETH v roce 2018 „The Hallowing of Heirdom", a aby platily rozestupy, s jakými kapela vydává svá alba, tak v loňském roce nahrála již sedmé řadové album.
Temný kytarový riff a monstrózní palba bicích otevírá album „The Reckoning Dawn". Počáteční bouře úvodní „Misdeeds of Faith" je onen okamžik, kdy se řekne „na první dobrou" a v povědomí tušíte, že album po prvním poslechu neodložíte na „lepší časy“. Víte, že si na něj nebudete zvykat nebo se ztěží prokousávat k posledním tónům... Chorálové sbory tomu přidávají na dramatičnosti a pozdější kytarový bzukot se dere dravě do popředí. Bitevní vřava tělo na tělo. A opět to samé a zároveň jiné. Chrčivá kytara, výbuch bicích a melodická barevnost v pozadí. Psát o černotě, že je barevná, je sice divné, ale při poslechu „A Hostile Fate: The Wayfarer, Pt. 4" tomu věřím. Končící cesta poutníkova je příběhem osamělosti hledající bezpečí před skonáním. Bouřlivá skladba je zakončena ženským hlasem a v melancholickém duchu naváže „Absolved in Fire". Akustická kytara a violoncello preludují pospolu až do chvíle, než se rozhoří pekelná výheň. Zpytujeme své skutky, jsme zatracení. Drsnou tvář poskytne ohlodaná kytara a přes struhadlo ucho slyší brumlat v pozadí parádní basu.
Titulní „The Reckoning Dawn" je samotné inferno. Havrani se slétají, osud dohnal pekelnou vřavu pěkných blast beatů a přechodů. Krákoravý vokál je zároveň srozumitelným zpěvem. Variabilní melodie, rychlé tempo střídá střední a harmonická melodie dokáže i uklidnit (což se zdá nemožné). „A Greatness Undone" má po silném začátku (jak jinak) zádumčivý hutný střed, který sklouzne k vybrnkávaným tónům na kytaru za podpory bicích. Emoce a svit naděje nového života.
Album je i po více než čtyřiceti minutách snesitelné a vůbec mě nenapadlo si v poslechu odpočinout. WINTERFYLLETH mají dar napsat skladbu tak, aby ani v osmi minutách nenudila, a to i ve víceru štychů za sebou. Dokážou zavčasu změnit tempo a dokonale zaujmout po celou dobu skladby, celého alba. Po minutovém akustickém předělu nastupuje „Yielding the March Law", jež ubíhá v rychlém tempu po zjizvené krví zbrocené zemi. Chladné kytary sžírají mysl a jen chorál částečně přeruší jízdu. „In Darkness Begotten" ukončuje putování plné mystiky a života se spoustami otázek, plného světla a temnoty zároveň. Tvrdost, čerň a chladná melodičnost je temným nokturnem sklonku nehostinného měsíce zvaného WINTERFYLLETH.
Celkově je „The Reckoning Dawn" epické album zahalené do černého pohanského roucha s atmosférickým nádechem. Abum drží pohromadě jako celek, ale když už bych měl něco vypíchnout, tak se mi zamlouvá část alba po titulní skladbu včetně a závěrečná osmá položka.
Seznam skladeb:
- Misdeeds of Faith
- A Hostile Fate: The Wayfarer, Pt. 4
- Absolved in Fire
- The Reckoning Dawn
- A Greatness Undone
- Betwixt Two Crowns
- Yielding the March Law
- In Darkness Begotten
Čas: 57:02
Sestava:
- Chris Naughton - zpěv, kytara
- Dan Capp - kytara
- Nick Wallwork - basa
- Simon Lucas - bicí
- Mark Deeks - klávesy
