B e s t   C z e c h   V i n y l   D i s k   2 0 2 0

LP/MC 2020, Day After Records / post-HC, emoviolence / Česko

Za binárním kódem v názvu kapely se ukrývá v Praze působící čtveřice muzikantů s vazbou na Klášterec nad Ohří. NULAJEDNANULANULA (členy kapely najdete také v řadách ZMAR nebo TENGRI) jsou neúnavní vyznavači DIY aktivit a činností, což naplno demostrovali na demo kazetě v roce 2014. Jedná se o ručně vyráběný obal z kartonu a nápisy malovanými tuší. Albový debut s názvem „Mit Liebe Aus Sudeten“, který vydali ve vlastní režii v roce 2018, vyjadřuje náklonnost a zároveň nenávist k Sudetům coby rodné hroudě. U aktuálně druhé desky „Život je pomalá smrt“ využili nabídky a volné ruky od Day After Records.

Nevšední a vskutku originální je pojetí obalu vinylu. Jedná se o zatavené brouky do epoxidu ve tvaru kostičky, která je připevněná k LP. Pro uklidnění horlivých ochránců přírody je třeba podotknout, že jde o uhynulé a pracně sesbírané jedince, což může korelovat s názvem alba a s existencí jednoho z mnoha živočišných druhů. V kontextu celkového nákladu 300 ks je jasné, že mnoho času kapela strávila brouzdáním cestou necestou se sklopeným zrakem. Záznam a mix proběhl ve studiu MonkeTengri Records za supervize Jaroslava Příhody, o mastering se postaral Amák ve studiu Golden Hive Studio. 

Hudební žánr s předponou „post“ (punk, HC) obohacený sludge marasmem a emotivní zběsilostí se formoval v polovině 90. let, když lidi unavovala omezená a syndromem vyhoření napadená hardcore scéna. Jako další vývojová etapa a revitalizace stagnující HC/punkové scény si zachovává původní elementárními prvky, ale pracuje ve větší míře s napětím a uvolněním.

„Vůle nula a zvyk sto“ sviští ve zběsilém tempu štěkaných screamo vokálů stylu emoviolence, postupně se ovšem píseň zklidňuje a bordel se mění na muziku. V „Nedovol, aby tě strach ze hry vyřadil z prohry“ namísto neustálého vokálu znějícího z mučírny přichází přírůstek pokorného refrénu s ještě naléhavějšími výkřiky, které se staly středem pozornosti. „Dlouhá řada takovejch minut čtyřicet“ je výstřední nepořádek surové zuřivosti, který může rozbolet uši, pokud si při poslechu nedáte pozor. Klaustrofobní řev střídá odlehčující mluvené slovo. Chorobomyslná kakofonie uvádí „Chce se nám žít, ale kopem si hroby“ do poněkud sugestivnější atmosféry a pomalé až střední tempo dává vyniknout klasickým post-hardcorovým vybrnkávačkám. Energie a vášeň se snaží napravit pokřivené disbalance. Ve skladbě „Život je pomalá smrt“ kapela pracuje s mihotavě oscilujícími melodiemi v kombinaci s těmi poklidnějšími, na jaké můžete narazit např. u Serje Tankiana. Svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce ctí „Manifest dadaismu“, kytarová tvrdá muzika, pěstovaná temnota, spastické rozbití ušních bubnů v kombinaci s rytmickým vybrnkáváním, připomenutí zrození dadaismu z potřeby nezávislosti a nedůvěřivosti vůči společenství. Jadranské slunce ani náznakem nepřináší vtipně pojmenovaná „Třetí generace zájezdů do Chorvatska“. První minutu mluvíte se svým přítelem a druhou ležíte na zemi a snažíte se přijít na to, co se kurva stalo, maniakální řev není daleko od záchvatů paniky, přesto stopa vykazuje emocionálně řízený postup. Dveře za albem uzavírá „Všechno zlý je pro něco horší“, ve které kytara často hraje nepředvídatelný riff nebo přidá nějaký apetit, co zní jako pokus o jazzový běh s uklidňující kytarovou hrou.

Rytmická sekce oplývá schopností přinést jak bušící sílu, tak neúprosný útok. V těch hlučných chvílích občas vzduch prořízne nějaký ten blastbeat. Basové lajny jsou slyšitelné v „post“ a „pre“ bordelových pasážích, vzhledem k celkové dramaturgické směsi je to odpustitelné a ku prospěchu. Když chtějí NULY do své hudby vložit jakýkoli druh emocí, zasáhne vás to jako kolem letící cihla. Pracují s pasážemi, které jsou stejně násilné a destruktivní i poetické a poskytují dynamický kontrast. Vadou na kráse je předvídatelnost a nedostatek dnes prakticky vypotřebované jedinečnosti. Tím mám na mysli to, že není mnoho atributů, které by odlišovaly každou stopu. 

Práce na albu není pouze nahrávání osmi skladeb, ale také dvě jara a léta vyplněná sbíráním uhynulých exemplářů. Při poslechu si dělejte to, co se vám líbí, plačte, nadávejte, přemýšlejte o životě, čtěte básničky ze života rosničky, popíjejte oblíbený nápoj, ve společnosti 0100 vás nemůže vykolejit lautr nic.

Seznam skladeb:

  1. Vůle nula a zvyk sto
  2. Nedovol, aby tě strach ze hry vyřadil z prohry
  3. Dlouhá řada takovejch minut čtyřicet
  4. Chce se nám žít, ale kopem si hroby
  5. Život je pomalá smrt
  6. Manifest dadaismu
  7. Třetí generace zájezdů do Chorvatska
  8. Všechno zlý je pro něco horší

Čas: 21:51

Sestava:

  • Ferry - kytara, zpěv
  • Jehu - bicí, zpěv
  • Pesha - basa, zpěv
  • Vajco - kytara, občas zpěv

Facebook
Bandcamp

 


Zveřejněno: 30. 04. 2021
Přečteno:
221 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Jindra | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář