TELEPATIE III - nové číslo hudebního magazínu z podsvětí

S bubeníkem Čepou nejen o dění v nové kapele… mimo jiné o nových bicích.

Ahoj Čepo. Většina fanoušků tě zná z kapely FORGOTTEN SILENCE a ví o tvém působení v ADOR DORATH. Aktuální rozhovor se ale bude ubírat úplně jiným směrem. THE SPLIT je tělesem čerstvým a debutové album „Reminiscences“ horkým zbožím. Objasni nám prosím tě okolnosti vzniku kapely, kdo ji tvoří a kde jsme tvé spoluhráče doposud mohli vidět?

Ahoj, co se týče vzniku kapely, byla to taková neplánovaná, leč asi nevyhnutelná událost. Komponuji si doma různé vály a vzhledem k tomu, že nejsem kytarista, přemýšlím, kdo by mohl kytary do mých vizí nasázet, a jelikož opravdu NEJSEM kytarista a tento nástroj absolutně nechápu, tak mám i jiné postupy v kompozici skladeb a to se pak těžko někdo shání. Většina kytaristů řekne, že „takto se to ale nedělá“. (úsměv)
Poslední skladba, kterou jsem měl hotovou, je na albu s názvem „Chain Reaction“. První, kdo mě jako adekvátní kytarista napadl, byl Mira Řezníček. Mira totiž v 98. pařil s mojí sestrou a já si ho často sprostě ukradnul na zkušebnu, kde jsme jen tak jamovali a ony improvizace nahrávali na minidisk. Parádně jsme si tehdy sedli a řekli si, že jednou spolu něco spácháme. Po letech mi Mira začal posílat nějaké skladby, do kterých jsem nahrál demoškopky, ale vše šlo zatím do šuplíku. „Chain Reaction“ jsme z nějakého důvodu začali hrát na zkušebně na živo a z toho se asi zrodil nápad udělat kapelu a tvořit, jelikož hraní spolu nás nesmírně bavilo. Mira je na scéně známá osobnost. Když já se učil počítat doby, on už hrál ve speedmetalových SHARON, dále QUEENSGATE, HEAD CLEANER, DREAM THEATER revival, FRESH ENERGY, SPLIT BEARING, DAVID SPILKA BAND, PORCUPINE TREE Tribute a nevím kde ještě.
Basista Mik (Mira Valouch) se do programu připojil zcela náhodou. Mira (Řezňa) Mikovi pomáhal také s jeho projektem, kde mu taktéž dělal kytary, a tak ho Řezňa naverboval, aby nám hrál basu a bylo vymalováno. Mika můžete znát z kapel SECTION BRAIN, SCENERY, GODLESS TRUTH, ARCHEONIC.
Tohle trio tedy tvoří základ kapely.

V odstavci výše mluvím o THE SPLIT jako o kapele, ale jak to je doopravdy? Jde o jednorázový projekt, nebo regulérní kapelu s budoucností?

Chceme určitě hrát a fungovat jako kapela. Děláme muziku tak, aby ji bylo možné hrát na živo se vším všudy. CD je na světě, všichni jsme vynaložili velké úsilí jej dokončit a už teď máme dost materiálu na další nahrávku. Rozhodně se teď v produkci nezastavíme.

Má THE SPLIT někoho, kdo by se dal nazvat hlavním skladatelským mozkem, nebo se jedná o práci kolektivu?

Děláme to zhruba takto.
Mira je výborný skladatel, který přináší vesměs hotové songy. S těmi nás seznámí, prodiskutujem strukturu, nazkoušíme, když vše funguje, dotahujem jen detaily.
Když mám já podklady pro kompozici písně, kytaristi mají vesměs volnou ruku, jen nastíním svoji představu, nazkoušíme a opět, pokud to šlape, máme hotovo.
Mik má spoustu nápadů, které pak rostou klasickou cestou na zkoušce, smyčkování, rozvíjení, improvizování atd.
Když má někdo absolutní představu o výsledku skladby a smysluplně si to obhájí, není problém to tak pojmout. Vždycky jsem říkal, že v kapele to je jen o lidech a za tím si stojím, takže u nás se nemá cenu hádat o tom, jak to teda celé bude, abychom si cosi dokazovali. Na to už jsme staří, ale děláme to, protože jsme vášniví hudebníci. 
Takže asi je to práce kolektivu.

V jakém studiu dostala nahrávka finální podobu? Bicím opět patřil Abbadon?

Bubny jsem natočil na zkušebně.
Kytary jsme reampovali v Abbadonu s apecem Mesa Boogie Mark Five head, Mesa Boogie Tradicional cabinet, TC electronoc G-system, kytara Music Man JP7 BFR a baskytaru Ibanez SRF 705 a Ibanez SRMS 805 po večerech do linky v obýváku.
Zpěvy se točily střídavě ve studiu a u mě doma.
Mix a master jsem dělal ve svém kabinetu Northern Lights Music Studio.

Na „Reminiscences“ jsou ke slyšení ženské i mužské vokály. Přibliž nám prosím, komu patří a odkud jejich protagonisty můžeme znát?

Dámy mají přednost, začneme tedy u Hanky Čepičkové Vajčnerové, kterou známe z proslulých EVERLASTING DARK, PORCUPINE TREE tribute a současné  SARKONIE.
Mužského vokálu se zhostil Lukáš Krhánek z kapel SHOCKWAVE, STAND ALL HAZARD, ale momentálně aktuálních a nabušených EMMETT BROWN.
Říká se tu u nás na Hané „dobrých zpěváků je jako šafránu“, no bohužel je to tak a já jsem osobně rád, že se zrovna tito lidé programu zúčastnili.

Pokud se budeme bavit o textové stránce debutu, zajímalo by mne, zda se jedná o koncept, nebo má každá s písní svůj vlastní příběh?

Nemáme koncepční album. THE SPLIT je charakterizováno jako rozdělení jednoho celku na určité fragmenty, které tvoří svůj vlastní význam. Jako třeba sinusoida, která osciluje od nultého bodu, který tvoří pevné neměnné jádro, od jehož nehybného bodu se odráží nějaká frekvence, která má svůj vlastní algoritmus a vyzařuje do prostoru určité záření a toto záření nebo vibrace se projevuje, demonstruje jako fyzikální vjem.
Zabýváme se tedy metafyzickými vjemy, jakýmsi psychickým poznáním paralelních světů, s kterými jsme provázaní a tu a tam do nich můžeme nahlédnout.
Hudba je vibrace, nevidíme ji, slyšíme ji, a buď nám dělá dobře, nebo je nám z ní zle.
Jsme jako kapela THE SPLIT rozpolceni a nacházíme průsečík, kdy se naše vlny střetávají v nultém bodě a hledáme harmonii, abychom věci dostali do rovnováhy.

Je THE SPLIT čistě studiovou záležitostí, nebo, až okolnosti dovolí, máte plány na živou prezentaci?

Jak jsem řekl, jsme připraveni v plné polní zahájit úder na pódia, kde předáme svůj kravál a pojedeme dál.

Když by ze mne někdo páčil jméno jedné kapely, ke které máte svým pojetím blízko, asi bych volil DREAM THEATER, souhlasíš s tímto přiblížením?

Já moc ne. (úsměv) DT ani moc neposlouchám. Ne, že bych neznal jejich repertoár, ale musím mít fakt náladu si od nich něco pustit.
Ale Mira, který je na Petruccim dost odkojený, bude mít dozajista jiný názor. (úsměv)

Zmínil jsem DREAM THEATER, sleduješ kariéru těchto o něco slavnějších kolegů? Nemůžu se tě jako tlučmistra nezeptat: Portnoy nebo Mangini?

Oba mám velice rád.
Portnoye jsem si oblíbil hlavně v projektu OSI, pak TRANSATLANTIC, LIQUD TENSION…
Mangini, to je borec! Ale nikdy bych nevěřil, že skončí u DT.
DT s Portnoyem mi sedělo víc na prdeli, Mangini to ale posouvá zase trochu dál.
Neřeknu lepší, horší. To nejde.

„Ježura“ ti pod stromeček nadělil novou bicí soupravu. Představ nám prosím své náčiní… Slyšíme nové kotlíky na „Reminiscences“?

Jo, jsou to MAPEX Saturn V Exotic.
Totiž prvně jsem celé album natočil na moje staré ProM. Jenže pak přišel dárek. Ale nebylo to od Ježicha, ale od mojí choti na narozeniny v březnu, která mi nadělila, tak jak to ženy běžně nedělají (úsměv), zbrusu novou soupravu bicí MAPEX Saturn V Exotic. Takže já to nijak nepromýšlel, nazvučil jsem novou sadu a celé to nahrál znovu.
Možná to byla trochu chyba, jelikož každý nástroj zraje jako víno a každý nový nástroj potřebuje trochu vyrezonovat, než si všechno sedne a zvukově to tak jakoby změkne.
Teď po roce ale Saturny hrají parádně!
Nezbývá, než natočit něco nového.

A ať už to bude cokoliv, určitě to bude stát za pozornost. Moc díky za pěkné povídání a ať se daří!

Tak se mějte, moc díky za rozhovor a poslouchejte kravál!!!

RECENZE

Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 09. 05. 2021
Přečteno:
451 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář