Haarbn Productions často loví v exotických vodách, ať už jde o lokality nebo kapely čerpající z hudby dávných předků. O WALDSTREET platí spíše druhá varianta, což naznačuje stylové zaměření uvedené v záhlaví, ale ani původ není úplně běžný. Jako místo působení je zmiňována Feodosija, jejíž existenci asi tuší jen cestovatelé a zeměpisní nadšenci – pro ty ostatní jen krátce: Feodosija je přístavní město na jižním černomořském pobřeží Krymského poloostrova, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Druhý pramen pak uvádí jako působiště „kapely“ Moskvu, tak si vyberte... O WALDSTREET pak nejspíš neví ani setina těch, kteří ví o Feodosiji, a není divu, kapela, nebo spíše projekt, v podstatě není vidět – a ruku na srdce, není divu.
Když jsem o WALDSTREET hledal nějaké informace, narazil jsem logicky na FB stránku, na níž jsou k vidění videa z pouličních vystoupení, na kterých jsou zpívající kytarista a perkusista, případně bubeník, ale příspěvky se objevují sporadicky a hudebně jsou jinde než muzika na „Northeast“. Jestli se vystupující duo až trio podílelo na nahrání alba, netuším, protože obal stojí za starou belu; hlavně že je CD vypraveno v DVD jewel case. V obalu není sestava ani texty, jen pár slov o nahrávání v azbuce. Na přední straně stojí figura v kápi, na zadní dvě totožné a seznam skladeb v latince, toť vše.
Vydavatel označuje produkci WALDSTREET jako ambient / oriental neo folk, já toho ambientu moc neslyším. V první skladbě hrají prim akustické kytary a etnické nástroje – různé perkuse, řehtačky, píšťaly, do toho se mísí hrdelní zpěv. Kdyby mi někdo řekl, že to hraje kapela z Mongolska, věřil bych bez mrknutí okem. Když druhá písnička začne prakticky stejně jako ta první končila, jen místo orientálních motivů posléze hrají klávesy a místo hlubokého zpěvu se objevuje vysoké bezeslovné ááááoooááá, říkám si, že tady mi pšenka nepokvete, a když se přidají ty nejfádnější východní motivy známé ze všech dobrodružných i pohádkových filmů z Orientu, je zle. Místy se neubráním úsměvu, místy si připadám jako v Jiříkově vidění, přijde mi to hodně laciné, nejvíc klávesové party – ty s lidovými nástroji asi nejsou úplně marné, jen se míjí s mým vkusem. Ve čtvrté „Northeast“ se objevuje melodický zpěv, navíc nejspíš i brumle, není to ani tak nic převratného, ale aspoň změna.
Dvě bonusové skladby se od předešlých liší menším etnickým oparem a krokem k rituální či meditační muzice, možná by ji ocenili mniši kdesi v horském klášteru, ale že by se jednalo o nějaký zázrak, to si nemyslím. Což platí o celé nahrávce, která dopsáním recenze skončí založená v archívu.
Seznam skladeb:
- Northeast I
- Northeast II
- Northeast III
- Northeast IV
- Northeast V
- Street Fantasy (Bonus)
- Ritus (Bonus)
Čas: 29:20
Sestava:
- neuvedena
