ETEF 2022

CD 2020, Haarbn Productions / groove, thrash metal / Anglie, Rusko

Další z mnoha promo balíčků mi doručil několik desek s kapelami, o kterých jsem neměl dosud tušení. V jednom z nich bylo vložené CD skupiny CONCRETE AGE. Po prvotním poslechu mi to nedalo a musel jsem si dohledat víc informací o tom, kdo za touhle kapelou stojí. Proč? Protože tady by mohlo lehce dojít k nějakému omylu. Podle dvou jmen uvedených v bookletu se jedná o kapelu z Ruska, která ale nahrávku pořídila v Anglii. A je tomu skutečně tak. Aktivní muzikant, tahoun a evidentně hlavní duše, s kterou CONCRETE AGE stojí a padají, Ilia Morozov žije už nějaký ten pátek na Britských ostrovech.

Ilia kolem sebe točí spousty muzikantů, což je logické, protože základy a i první nahrávky kapely vznikly v Rusku. Každopádně desku nahrálo trio muzikantů, včetně Ilii, nicméně je s podivem, že nikdo z nich neobsluhuje bicí a ani v bookletu o bicích není jediná zmínka. Což je docela divné, protože bicí tu hrají pořád. Tak to si snad zařádil jen nějaký šotek. Nicméně hlavním předmětem je hudba a v té se principálův původ nezapře. Naopak, dává se najevo.

Úvodní věc mě donutila si kapelu pracovně přejmenovat na „ruská SEPULTURA“. SEPULTURA, protože se zde z převážné části hraje jakýsi thrash metal namíchaný s groove metalem, který ve finále převládá. Občasné vlivy melodického death metalu, nebo až heavy/power pasáží, jsou tak okrajové, že bych je do charakteristického popisku stylu, kterým se kapela prezentuje, nijak zvlášť nevypichoval.

Co ale výraznou složkou je, jsou hojně využívané etnické nástroje, kterými se album jen hemží. A tady právě vzniká druhý důvod proč použít srovnání se slavnými Brazilci. Jestli vás u prvních dvou skladeb tahle kdysi vlivná kapela nenapadne, tak je to na pováženou. Poměrně svižný thrashový kvapík se přelévá do „houpavých“ pasáží, které dávají vyniknout oněm etnickým zvukům příslušných nástrojů. Tyto instrumenty v bookletu uvedeny nejsou a abych tvrdil, že vím, co zde hraje za nástroje, to by byla vyloženě chůze po tenkém ledu. Etnické nástroje každopádně zapadají do koloritu východních kultur a i když sem tam dojde na otravné zvuky, které si s Ruskem nutně musí člověk spojit, většina nástrojů zní spíš jak odněkud z orientu.

Jakkoliv si vystačím se SEPULTUROU a „Roots“ a další jim podobné klony úspěšně už 21 let odcloňuju, nějakým způsobem jsem první tři skladby ochotný tolerovat. Není to můj šálek čaje, ale věřím, že by tohle mohlo mít potenciál pár standardních metalistů zaujmout. Problém u mě nastává od čtvrté skladby „Isis Flower“, což je asi největší brak na desce. Přes nadějný úvod skladba sklouzne k takové odrhovačce skloubené s těmi nejotravnějšími orientálními zvuky, že mám chuť okamžitě desku vypnout. Po tomhle hrůzném zážitku už nemám ke kapele sebemenší důvěru a s každou další skladbou očekávám útok… něco jako bodnutí nožem zezadu, takže poslouchám doslova na špičkách. Následující věc „Om Namah Shivaaya“ je svým nápěvem velice podezřelá a v dalších minutách se moje obavy potvrdí. V těchto bodech už je poslech spíš pro povahy, které si nějakým zvráceným způsobem užívají východní motivy s groove metalem; mě touto dobou už ale veškerá míra tolerance. opustila Což platí i pro zbytek alba.

Seznam skladeb:

  1. Ratel King
  2. Welcome Back
  3. Spirituality
  4. Isis Flower
  5. Om Namah Shivaaya
  6. Dogon
  7. Tomahawk Song
  8. Poets Of The Northern Mountain

Sestava:

  • Ilia Morozov – Kytara, zpěv, etnické nástroje
  • Giovanni Ruiu – basa
  • Boris Zahariev – kytara

Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 20. 04. 2021
Přečteno:
434 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář