Tomáš Kohout je v ráži. Aktuálně se prezentuje devátým materiálem od roku 2010, přičemž dvě třetiny nahrávek vyšly pod názvem NECROCOCK, třetina pak coby KAVIAR KAVALIER. Zatímco KAVIAR KAVALIER má celkem ostré kontury, co se ideového zaměření týká, NECROCOCK je volnější, otevřený různým tématům. Vydaná alba byla dosud koncepční, leč i za příběhy z psychiatrických pavilonů nebo lesů se většinou skrývaly temné historky s neveselými konci. Tentokrát ale hlavní protagonista popustil uzdu fantazii všemi možnými směry a výsledkem je první nekoncepční dílo, které obsahuje dvanáct songů.
Songů, které těkají nejen tématicky, ale i hudebně. Nejostřeji vyznívá titulní kompozice, v níž se kromě Necrococka zapojili i Franta Štorm svými rašploidními hlasivkami a Honza Kapák údernými bicími. Tyto atributy – drsný vokál, našlapané bicí – se objevují pouze v této písni, která by se neztratila na „Hudbě z psychiatrických pavilonů“, kam by ostatně měl Necrocock taky zaběhnout a ukázat tam některé texty, zejména „Zabil jsem posvátnýho hulmana“ a „Vakace“. (úsměv) V těchto dvou písních dosáhla bizarnost vrcholu, i když na běžné poměry jsou za různými hranami i další texty, zejména ty, ve kterých se unášejí či vraždí dívky. Ale to není žádná velká novota, podobné příběhy jsou k poslechu na „Hotelu Inkontinental“ i starších počinech, naproti tomu dvě dětské písničky jsou novinkou, nejspíš danou tím, že se Tom stal před časem otcem a jeho malá dcerka Karolínka potřebovala písničku k papání. A stranou nezůstaly ani další děti, které si zazpívaly a zažvatlaly v „Hádej, kde jsme včera byli“.
Mezi hosty nechybí ani dvě Necrocockovy osudové ženy, Houbová Marie přispěla jedovatým hlasem v úvodní, již před časem zveřejněné a oklipované, „Za starou saunou“. Hned na začátku Necrocock zařazuje mrtvolné melodie a vokál zahalený v jakémsi mlžném oparu, různých zvuků a tónů je ve skladbě spousta. Nazaru Bokaz se vyšším hláskem připomíná v „Když se dívky bojí“, což je další „slaďák“, jen text jaksi nemá se sladkostmi nic společného. Kromě převládající češtiny se v jednom případě objevuje cizí jazyk, nikoliv němčina, ale angličtina, se kterou v „Jack staví dům“ pomohl Chymus.
Necrocock i přes zdánlivě omezené výrazové prostředky servíruje na „Bipolárních nocích“ další porci avantgardní návykové muziky, která se líně převaluje, volně plyne, tu připomene Asii, tu jakýsi zvrácený pop plný hypnotických melodií. Většinou se hraje pomaloučku polehoučku, sem tam se trochu přidá plyn a objeví výraznější kytarový part („Vakace), tu zavane reminiscence nějaké starší skladby („Únosem“ rezonuje nálada „Výletu do Vaxjö“), tu se dokonce starší skladba objeví celá v novém hávu („Saigon lady“, původně z roku 2011, vydaná jen jako klip).
Obal tentokrát nedělal Franta Štorm, ale Onehalph, který má jiné grafické cítění, ale digipack má tvář, respektive několik tváří, fotograf Roman Dietrich zachytil Necrococka v pohybu a výsledkem jsou „bipolární“ fotky. V digipacku jsou kromě fotek k přečtení texty na vlepené skládačce, vše má řád, ale zároveň působí nervně… A o tom, co s různě postiženými i zdravými lidmi udělá poslech jednotlivých songů, vypovídá graf nálad oscilující mezi depresí a mánií.
Necrocock opět nahrál kvalitní počin, byť v mém žebříčku jeho nahrávek se „Bipolární noci“ na stupně vítězů neřadí. I přesto, že mě většina skladeb hodně baví a ty méně (z mého pohledu) atraktivní mi poslech nekazí ani je nepřeskakuju. Ale předchozí „Hotel...“ nebo starší „Psychiatrie“ či „Houbařské album“ mě bavily víc. Nicméně… „Zabil jsem posvátnýho hulmana“, „Bipolární noci“ nebo „Vakace“ jsou hitovky jako hrom a v paměti mi uvíznou navěky.
Seznam skladeb:
- Za starou saunou
- Bipolární noci
- Mimika
- Zabil jsem posvátnýho hulmana
- Cassiopeia
- Vakace
- Hádej, kde jsme včera byli
- Jídelní hudba pro princeznu Karolínku
- Únos
- Když se dívky bojí
- Jack staví dům
- Saigon lady (bonus)
Čas: 46:20
Sestava:
- All the bipolar music and lyrics are composed, played, sung and recorded by Tom Necrocock in his GummiStudio Y Prague during the mad Covid-19 pandemic era 2020-2021
Dear guest:
- Houbová Marie (sick singing in „Za starou saunou“)
- František Štorm (arghh singing in „Bipolární noci“)
- Honza Kapák (drums in „Bipolární noci“)
- Maya, Samuel, Benjamin, Gil Rodných a Alexandr Ospalý (singing in „Hádej, kde jsme včera byli“)
- Karolínka (baby bobbling in „Jídelní hudba pro princeznu Karolínku“)
- Nazaru Bokaz (nice sopran singing in „Když se dívky bojí“)
- Tom F. Hanzl a.k.a. Chymus (part of the lyrics in „Jack staví dům“)
www.necrocockworld.com
Facebook
