Ahoj Skoří, novinka „Digitotality“ si už nějaký ten pátek poletuje po světě. Jaké se k vám dostávají ohlasy? Panuje shoda s mým názorem, že jde o vaše zatím nejlepší album?
Ahoj Lukyne! Ohlasy na naši novinku jsou vážně hodně pozitivní, až jsme z toho sami příjemně zaskočeni! Spokojenost vládla už po nahrávání. Cítili jsme, že materiál má sílu a u posluchačů i kritiky by měl obstát. Až tak vřelé přijetí alba nejen u nás, ale hlavně v zahraničí, jsme ovšem nečekali. Důkazem budiž například fakt, že se „Digitotality“ dočkalo vydání limitované edice v Japonsku! Máme z toho všeho samozřejmě velkou radost. Je to pro nás důležité povzbuzení do další práce a taky znamení, že jsme na správné cestě.
S tím, že je to náš zatím nejpovedenější počin, určitě souhlasím. Těším se na výzvu album překonat, nebo alespoň udržet jeho laťku…
Sestava, jež aktuální nosič nahrávala, oproti předchůdci doznala změn na dvou postech, mohl bys novice představit?
Brzy po vydání „About Us Without Us“ nás opustil zakládající člen Honza Erben a na postu basáka ho vystřídal Aleš Kostka. Aleš je protřelý trutnovský muzikant, dříve známý z kapel jako NEED OF ACTIVITY nebo ETIENNE. Hlavně i kamarád a kumpán, se kterým jsme se znali nejen z hospod, ale taky ze společného působení v naší druhé kapele FINAL FLAG. S aklimatizací tedy pochopitelně nebyl žádný větší problém. Jeho zkušenosti a způsob hry přinesly našemu zvuku trochu jiný nádech.
Další změna byla bubenická a odehrála se koncem léta 2019. Tomáš Kejkrt nahradil Filipa Kudrnu. Ač je Tomovi sotva dvacet, má za sebou působení v několika kapelách (např. PIT FULL DEATH nebo KLINGER) a současně ho můžeš slyšet i se smečkou OKULT. Kromě toho, že nás obohatil svojí přesnou, silovou a dynamickou hrou, skvěle to sedlo i lidsky. Je zkrátka fajn, že můžeme dělat rámus a posléze ostudu právě v tomhle složení. (úsměv)
Když už se bavíme o nových členech, zajímalo by mne, jestli se aktivně účastnili komponování nového materiálu, případně zda nabourali zažité stereotypy?
No, pořád se to má tak, že složím a nahraju demo, v podstatě hotové věci, které pak pošlu klukům. Ondra si udělá sóla do připravených pasáží. S Alešem konzultujeme a dotahujeme basovou linku. Tomovi se snažím psát zajímavé bicí party na míru, ale přirozeně si je potom uchopí po svém a vtiskne jim svůj rukopis. To je v kapele časem ověřený a funkční způsob práce.
Je to asi i o tom, že si do některých věcí prostě nenechám moc kecat. (úsměv) Skládání hudby je něco, co mě vážně baví a naplňuje. Troufám si říct, že za ta léta už mám poměrně konkrétní představu o tom, jak by měla hudba EXORCIZPHOBIE znít. Nad komponováním trávím spoustu času a snažím se vše dotáhnout a promyslet. Při společném hraní si pak všechno sedá, doladí se detaily. Myslím, že jsem otevřený názoru ostatních, většinou si ale prosadím svojí. (úsměv) Jsem moc rád, že mi v tomhle kluci věří a nemají s tím problém.
Ze zkušenosti mám za to, že v těchto věcech je určitá dominance a konkrétní představa o tom, jak co bude, zkrátka nezbytná. Jinak by taky nemuselo vzniknout nic. Anebo nějaký neautentický paskvil, ve kterém si každý honí triko, předhání se v technických finesách a podobně. To mě nebaví… Všechno je třeba přizpůsobit tomu, aby měl song sílu, zněl přirozeně a šlapal tak, jak má. Mám pocit, že tuhle filosofii v kapele sdílíme a není třeba si to nějak nahlas připomínat. Při vší úctě ke všem klukům, co kapelou prošli, musím říct, že tak silná chemie tu ještě nebyla. Každý ze členů svoji osobitou hrou a energií přináší důležitou část celku.
Nahrávat jste vyrazili do vyškovského Davosu. Proč tato volba a jak jste s výsledkem spokojeni?
Davos je zkrátka sázka na jistotu. Spolupráci s Otynem jsme si už vyzkoušeli při nahrávání splitu s LAHAR. Pro mě je opravdu radost s ním dělat, je to bezesporu chlapík na svém místě. Má velký cit pro to, jak s kapelou pracovat. Ví přesně kdy do procesu zasáhnout, jeho podněty a připomínky jsou vždy na místě. Navíc je to pohodář, se kterým si po celodenní práci ve studiu rád pokecáš u pivka… Ne náhodou vzniká v Davosu každý rok tolik kvalitních a zajímavých nahrávek.
Název „Digitotality“ je myslím dostatečně výmluvný, jakým že směrem zdviháte varovný prst. Řekni mi, cítíš se ty sám být otrokem moderních technologií, nebo se ti daří držet odstup?
Asi bych úplně neřekl, že zvedáme varovný prst. Psaní textů obecně vnímám jako určitý sebeočistný proces, terapii. Je to skvělá příležitost utřídit si vlastní myšlenky, postřehy a poznatky o svojí vlastní existenci a o prostředí, ve kterém se odehrává. A taky prostě možnost vypsat se z věcí, co mě serou. Nerad bych, aby někdo vnímal moje texty jako nějaké „kázání“ o tom, jak je všechno špatně a jak by to správně mělo být. O nic takového mi rozhodně nejde. Jen ať si každý žije svůj život tak, jak uzná za vhodné. Dnes se roztrhl pytel s chytráky, co mají nutkavou potřebu lidem cpát svůj světonázor, ukazovat ostatním „správnou cestu“. Pokud se tvoje poznatky a názory neshodují s jejich, bez diskuse tě zavrhnou a jsi pro ně póvl nebo rovnou nepřítel. Obecně mě dost sere, že lidé nejsou schopní a ochotní navzájem respektovat ani poklidně konfrontovat svoje odlišné názory a pohledy na svět. Bylo by fajn, kdybychom dokázali být více otevření a empatičtí, místo rozdílů nacházeli věci, které nás spojují. Ehm, tady svůj idealistický výron raději ukončím. (úsměv) Zpátky k otázce…
Moderní technologie jsou běžnou součástí života, ať se nám to líbí, nebo ne. Osobně trávím na internetu a sociálních sítích více času, než bych si přál. Je to spojeno především s prací kolem kapely. Nijak zvlášť si to neužívám, ale dnes to prostě jinak nejde.
Ohledně digitalizace, nových technologií s ní souvisejících a jejich dopadu na naše životy nás velmi pravděpodobně v budoucnosti čeká spousta překvapení a výzev. Trochu mě děsí fakt, že ačkoliv intenzivně pracujeme na vývoji záležitostí, jako je umělá inteligence, umělé vědomí, o tom vlastním fakticky stále nic zásadního nevíme. Celkově toho víme pramálo o vlastní podstatě… Moderní civilizace absolutně ignoruje a vytěsňuje důležitost spirituální stránky našeho bytí. To by se nám mohlo stát osudným. Velmi snadno se může stát to (respektive se už ve spoustě směrech děje), že technologie neslouží dobrému účelu, jsou využívány jako nástroj manipulace a podobně… Doufejme, že budoucí objevy v oborech jako je neurověda, vesmírný výzkum, či moderní archeologie nám pomohou lidstvo a jeho špičky trochu „osvítit“. Chci věřit v to, že se lidskému druhu postupně podaří díky technologiím celkově povýšit a že se technologie nestanou nástrojem vlastního sebezničení, nebo podobného katastrofického scénáře…
Rozhodně vnímám jako dost unikátní možnost žít právě v této době změn, je to velice zajímavá zkušenost… Uff, kecy, kecy… Pojďme radši zpátky k muzice. (úsměv)
V recenzi zmiňuji subjektivní pocit, že na mne při poslechu dýchá atmosféra raných alb legendární METALLICY. Dokážeš se s tímto názorem ztotožnit, nebo střílím úplně mimo terč?
Mimo určitě nestřílíš… Pro mě osobně byla METALLICA v hudebním dospívání naprosto zásadní. Dá se říct, že díky ní jsem začal hrát na kytaru a postupně začal poznávat další podobnou muziku. Takže i když se o současnou METALLICU tolik nezajímám, její vliv ve mně asi zákonitě bude už navždycky. První čtyři alba jsou a vždy budou nesmrtelnou klasikou žánru… Ondrova i moje sóla mají navíc tu a tam určitý „hammettovský“ nádech, takže i to může hrát ve tvém pocitu roli.
Co mě na novince potěšilo, je kvalita a rozmáchlost kytarových sól, žádná nuda, žádné nutné zlo. Pro skladby jsou opravdovým obohacením a jejich poslech gurmánským požitkem. Bylo při jejich tvorbě něco jinak než v minulosti? Podle jakého klíče si je s Ondrou dělíte?
Upřímně mě těší, že to tak vnímáš a souhlasím s tím, že Ondrova sóla dokážou song správně okořenit a rozsvítit! Z toho taky při skládání vycházím a snažím se mu ve skladbách připravit dostatečně velký a zajímavý prostor pro jejich realizaci. Ondra si dává na svých sólových partech vážně záležet, je to perfekcionista a má vše vždy skvěle promyšlené a připravené. Před EXORCIZPHOBIÍ hrál převážně hard rock a blues, což se náramně podepsalo na jeho feelingu a skvělé práci s tónem. Také se vždy snaží v rámci naší muziky přijít s něčím novým. V „Oumuamua“ například hraje část sóla s bottleneckem. Obecně je velká zábava s Ondrou spolupracovat a jeho vliv na podobu naší hudby je značný… Když to tak po sobě čtu, tahle chvála ho asi bude stát pár piv. (úsměv)
Já pak řeším převážnou většinu jednodušších melodických aranží a licků. Poměrně časté jsou taky momenty, kdy na sebe naše party přímo navazují. Dobrým příkladem je „Correct Opinions“ nebo konec „Ancient Deception“, kde jsme měli každý svoji verzi sóla a nemohli se rozhodnout, kterou použít, a tak jsme je tam nakonec dali obě.
Pokud mluvíme o novém albu, nemůžeme nezmínit instrumentální skladbu „Oumuamua“. Osvětli prosím tě její název, zrod takového kolosu a prozraď, byla od začátku v plánu její extra minutáž, nebo jste byli výsledkem sami překvapení?
Oumuamua je první známý mezihvězdný objekt, který proletěl, respektive stále prolétá, naší sluneční soustavou. Byl objeven v roce 2017 nějakou havajskou observatoří, proto ten podivně znějící název…
Oumuamua znamená havajsky něco jako „posel z hvězd“. Těleso stále vyvolává spoustu otázek, hlavně co se týče zvláštního tvaru a pohybu. Ačkoliv už existuje oficiální stanovisko o jeho přírodním původu, celá řada veřejně uznávaných vědců se stále přiklání k hypotéze o umělém původu objektu. Prostě to zavání slušným sci-fi. „Setkání s Rámou“ od A. C. Clarka hadr. (úsměv) Pokud to někoho zajímá víc, stačí trochu „zagooglit“…
Nápad zpracovat tohle konkrétní téma v instrumentálce jsem měl v hlavě už vlastně někdy od toho roku 2017, kdy jsem zachytil první zprávy. Album „About Us Without Us“ mi pro něco takového nepřišlo vhodné, a tak tahle věc uzrála až na „Digitotality“. Se stopáží kolem deseti minut jsem počítal už při skládání, ačkoliv se mě od toho zbytek ze začátku snažil trochu odrazovat. (úsměv)
Osobně mám podobné delší „výlety“ moc rád, ale naprosto chápu, že někoho to prostě nebere…
Dá se říct, že jste posunuli aktuálním albem laťky nahoru ve všech směrech. I tvůj zpěv mi přijde jistější, sebevědomější. Vnímáš to podobně a co za tím lze hledat? Lze určitý díl přičíst i spolupráci s lidmi, jako například Eric ve FINAL FLAG?
Co se týče zpěvu, nemám absolutně žádnou průpravu a hlas nijak extra netrénuji. Je to všechno otázka přirozeného vývoje. S každým albem se snažím vokální party nějak ozvláštnit a tím si posouvat svoje hranice. Někdy se to rozhodně nepovede úplně podle představ, ale i to jsou pak cenné poznatky do budoucna. Vždy mám v hlavě dost jasnou vizi toho, jak by měla vokální linka v konkrétním songu znít a nerad z té představy slevuji. Často se ale při realizaci ukáže, že to prostě neuzpívám, a tak nezbývá než to přizpůsobit svým možnostem.
S Ericem jsi to trefil… Možnost spolupráce s ním mi pomohla a stále pomáhá se zdokonalovat. Nejen co se týče samotné práce s hlasem a způsobu nahrávání… Taky má bezpochyby velký podíl na mém postupném zdokonalování angličtiny. Jako samouk mám stále spoustu mezer, ale například proces psaní textů je pro mě čím dál tím přirozenější. To je hodně důležitý faktor ovlivňující kvalitu výsledku.
Když už mluvíme o FINAL FLAG, přibližné datum nové nahrávky vidíš?
Začínám pomalu dávat dohromady nový materiál, s Ericem jsme v kontaktu a jsme připraveni do toho šlápnout. Bylo by super, kdyby se povedlo třetí řadovku vydat ještě letos, ale žádné konkrétní datum jako deadline si nestanovujeme. Za současné situace není kam spěchat, takže tomu dáme čas a všechno v klidu připravíme. Každopádně se na skládání nových věcí moc těším a věřím, že výsledek bude stát za to.
Dočká se některá z písní z „Digitotality“ vizuálního zpracování? Na co se v případném videoklipu můžeme těšit?
Připravujeme videoklip k songu „Profit At All Cost“. Natáčelo se v lednu a v současnosti se všechno dává dohromady… Dalo by se říct, že dějová linka klipu je jakési podobenství, které kombinuje obsah textu a motiv systémové indoktrinace dítěte. Raději nebudu moc prozrazovat, sám jsem ještě neviděl ani žádnou pracovní verzi, takže se nechme všichni překvapit, haha. Zajímavostí je, že jednu z hlavních rolí si střihnul Dan Pavlík z TORTHARRY. Pokud půjde všechno podle plánu, klip by měl být venku v první polovině března.
Jsi ohledně roku 2021 optimistou? Co pro nás s EXORCIZPHOBIÍ chystáte?
Rád bych byl, ale… Raději se snažím moc nepřemýšlet nad tím, jak to bude v budoucnu probíhat. Mám na mysli zejména záležitosti ohledně živého hraní. Obávám se ale, že se vše do stavu, na který jsme byli zvyklí, jen tak nevrátí. Pokud vůbec někdy… Moc rád bych se mýlil… Rozhodně se budeme snažit co nejvíc hrát, hned, jak to bude možné. Strašně moc to chybí, to je asi úplně zbytečné psát…
Jinak se snažíme nezahálet a makat, jak jen to situace dovoluje. Letos by měl být venku split/EP s HERESY, naší spřátelenou bandou z Kostariky. Připravujeme čtyři nové songy, v řešení jsou dvě odlišné varianty vydání pro Evropu a Ameriku. Věci už nabírají velice zajímavých a konkrétních rozměrů, takže doufejme, že se vše podaří uskutečnit podle plánu.
Doufám, že vám vše klapne, život se vrátí do normálu a budeme se potkávat na koncertech.
Moc díky za rozhovor a ať se daří!
Souhlas! Doufejme, že se co nejdřív všichni potkáme někde na koncertě. Díky za prostor a fajn pokec Lukyne! Buďte všichni zdrávi!
Bandcamp
Digitotality Youtube
Digitotality Lyric Video
Spotify
Facebook
Instagram
