Francouzský label Nihilistic Holocaust loví v nejhlubších patrech undergroundu, odkud často vytáhne nějakou prastarou nahrávku (která vyšla v omezeném nákladu), a své úlovky pak vydává primárně na kazetách. Peruánská kapela DEATH INVOKER a její kolekce „Necromancy, Damnation, Revenge“ budiž typickým případem. Skladby byly nahrány v roce 2014, smíchány o rok později a v režii brazilského labelu Pictures from Hell vyšly v roce 2018 na sedmipalcovém vinylu. Na ten se ale nevešly všechny čtyři nahrané položky, tak se jedna objevila na následujícím splitu s polskými EMPHERIS a nyní i na kazetě, která přináší kompletní materiál jednoho studiového session.
Materiál pravda nepříliš dlouhý, lehce přes čtvrthodinu, přes kterou se nahrávka dostala díky intru, které je ponuré a evokuje spíše doom metal než to, co se následně odehraje. A tím je směs death, black a thrash metalu bez jasných kontur, což je dáno tím, že Peruánci mastí pravěký špinavý metal, který čerpá ze všech uvedených subžánrů. A mastí to hlava nehlava, typicky jihoamericky, kytara chrastí, bicí se sypou do sklepa jako brambory, zpěvák řve zastřeným hlasem… a zvuk je taky pěkná špína.
První zpívaná skladba „Divination Through Death Spirits“ na původním vydání chyběla, ale nikoliv, že by se povedla méně než dvě zbývající. Začíná pozvolna, ale po krátkém úvodu nabírá kurz thrash/black metal à la 80. léta. Nechybí skoro speedové momenty ani ponurá pasáž s recitací, celé to v podstatě budí úsměv, ale nikoliv škodolibý, spíše chápající, muzikanti se prostě zhlédli v old school muzice. „Witches Hammer“ a „Destroy the Cross“ jsou o poznání zběsilejší, hlavně prvně jmenovaná je převážně hodně rychlá, mísí se v ní thrashová agresivita a blackový feeling, kytary kvílejí jak na raných deskách SLAYER a nostalgie vládne. Podobně se odvíjí i poslední věc, která kromě démonického metalu (ten vokál!) obsahuje i umírněnější minimalistiskou pasáž.
Z uvedeného je jasné, že tahle kapela i nahrávka by mohla potěšit fanoušky obskurností z Jižní Ameriky nebo uctívače demosnímků průkopníků extrémního metalu. Pro ostatní to bude bordeliózní retro. Já nepatřím ani mezi uctívače, ani mezi odpírače; nadšením neskáču, ale hůl nad kluky z hlavního města Limy (ve kterém žije zhruba tolik lidí jako v celém Česku) rozhodně nelámu, žádná tragédie to určitě není a místy mě jejich produkce docela baví. Ve srovnání s jinými podobně laděnými kapelami, třeba VULCANEM, nebo, abych nechodil daleko, nedávno recenzovanými DOMINION OF SUFFERING je to o něco slabší, ale slyšel jsem řadu mnohem horších pokusů o pravěký metal. Z DEATH INVOKER sálá nadšení pro věc a autenticita.
Obal kazety je stylový, pěkná kresba na titulce, uvnitř jsou fotky kapely a informace k nahrávce, chybí texty, což je škoda.
Reedice – nebodováno.
Seznam skladeb:
- Magnificent Invocation (Intro)
- Divination Through Death Spirits
- Witches Hammer
- Destroy the Cross
Čas: cca 16 min.
Sestava:
- Bestial Lust – drums
- Morbid Devastator – bass, vocals
- Unholy Perversor – guitar
