Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

Zde je rozhovor s gore grindovými ABHORRENT CABARET, za které odpovídal Kolouch.

Kdy byla vaše kapela založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik? Prostě ta klasická historie kapely…

Zdravím tě, Bury. Předem děkujeme za rozhovor. Pojďme na to. Kapela ABHORRENT CABARET vznikla někdy v průběhu roku 2017. Ale úplný kořeny sahají někdy do roku 2007. Ještě, když jsem zpíval v DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND, jsem měl takovej „pokojíčkovej“ projekt. Vždy jsem byl dost vysazenej na gore grind a jeho nejodpornější podoby, takže něco takovýho jsem chtěl tvořit taky. Tehdá se to jmenovalo LATEX CUNT FETISH. Mělo to bicí automat, já hrál na kytaru a kámoš „Plodová vodička“ (zdravím tě, my man) měl hrdelní projev. Dokonce se tehdá i něco nahrálo, v absolutně amatérských (pokojíčkových) podmínkách, ale to už asi nikdy nikdo nedohledá. Bylo to něco jako kapela PLASMA, bych řekl. No, LATEX CUNT FETISH šel ke dnu přesně v době, když jsem odcházel od DEAG, což je tuším někdy kolem roku 2009, což bylo přesně v době, kdy jsem vlastně tzv. opouštěl gorovou scénu a šel za technem. Na gore grind jsem ale nikdy nezanevřel. Nicméně techno mě někdy kolem roku 2015 přestalo naplňovat a já se postupně vracel víc a víc zpět ke grindu a opět se mi v hlavě urodila myšlenka, že vytvořím něco svého. Takže jsem se v tomhle vrátil tam, kde jsem skončil, tedy ke kytaře. Opět jsem skládal s bicím automatem. Chtěl jsem to ale posunout někam dál, než jen na „pokojíčkovej“ gore projekt. Teda sháněl jsem bicmena. Napadalo mě víc lidí, s kterýma bych toto téma chtěl otevřít, ale nejblíž jsem to měl v hlavě s Flaťákem, se kterým jsem vlastně za celou dobu nikdy tak nějak neztratil kontakt. Věděl jsem, že na bicí hrál v PISSTOLERU a oslovil jsem ho. Odeslal jsem mu pár nahraných věcí na mobil (automat + kytara). Matroš se mu líbil, takže jsme začli řešit první zkoušku atd. Já měl připravených cca 10 tracků, který ale prošly riffovou selekcí a celkovýma úpravama a za dva roky z toho vznikl materiál, který můžeš slyšet na CD „Stories Of Undeniable Abhorrence“. Od začátku jsem to bral tak, že na to budem prostě dva a nikoho přibírat nebudeme. Hlavně asi kvůli tomu, aby do toho nikdo další moc nekecal. (úsměv) Co se názvu týče, tak za ním stojím já. Byla to taková hra slov. Měl jsem v hlavně slova, který se mi líbila a věděl jsem, že chci dvouslovný název. Vykrystalizoval z toho cabaret. No a abhorrent je opět slovo, který se mi prostě líbí a logicky to tomu přidává to, co je doufám slyšet z naší muziky.

Představ jednotlivé členy. Už za sebou máte všichni nějaké zkušenosti z hraní, takže kde? A proč to skončilo a nepokračuje? Teď je to to pravé a nejlepší? Nebo byste něco dřív udělali jinak a stejně by A. C. vznikli?

Já jsem se de facto zodpověděl v první otázce, ale takže ještě jednou pro pořádek. Od 2005 v DEAG do cca 2009, přesně si to už bohužel nepamatuju. V DEAG jsem zpíval a nahrál s nima dvě full CD a jedno split CD s RUBUFASO MUKUFO. Pak teda odchod na techno scénu, 2015 návrat. Od 2017 ABHORRENT CABARET. Nelze úplně říct, jestli je to pravé a lepší. V DEAG mi bylo od 15-19, dneska je to mi 32, takže spíš je to takový celkově jiný. Dřív mi šlo hlavně o to, každý víkend hrát koncert, řešit jen kapelu, každou akci se vykrosit atd. Dneska už na akce chodím zřídka. Hrát každý víkend, to už by mě dneska zabilo. Člověk v tomhle věku už většinou neřeší jen kapelu, má logicky jiný priority, jiný starosti atd., no ale to vykrosení mi zůstalo, vždycky si rád přihnu. (úsměv) Za mě je ABHORRENT CABARET věc, která prostě měla svůj čas, a dopadlo to, jak nejlépe mohlo.

Co se Flatuse týče, činnej na scéně je už snad 20 let. One-man kapela FLATV5, se kterou vydal několik fullek + splitka. Dokonce je ještě hotový další full CD, který ještě není vydaný. Věřím, že se to jednou povede vydat, ale tady úplnej tah na bránu není. Škoda, je to ultra fekál materiál. (úsměv) Dál pak PISSTOLERO, který už bohužel nefunguje. S PISS vydání fullka u BLP, turné s PSYCHOTIC DESPAIR. Se Zikym z DESIRE FOR SORROW, který se mimochodem také podílel na natáčení našeho klipu, kterého tímto také zdravím, má projekt WASP HONEY. Kdy ale něco vyleze, netuším. Takže aktivit je hodně.

Nováčkem v sestavě je Malý John, jako host nebo natrvalo? Proč nehraje na nějaký strunný nástroj, ale věnuje se výhradně mikrofonu? A proč neřve, jak mu v hrdle hlasivky dovolí a místo toho je jeho hlas prohnán přes efekt (což je za mě obrovské mínus). Je to prostě jakásikapelní vyhláška“?

Tady je to trošku jinak. My jsme od začátku tak nějak počítali, že vše uděláme ve dvou. Počítali jsme ale na CD s několika hosty, mezi kterými byl i Johny (zdravím tě, Somtambole). Výborně mu to řve, ale hlavně je to kámoš, s kterým jsme oba s Flatusem už hráli, já v DEAG, Flatus v PISSTOLERU, takže to byla logická volba a my byli rádi, že nám na hostovačku kývnul. Dalším je Jeník, známá osoba český UG scény (nyní v PURE), jinak zvaný Intestinal shitfister, který má také na svědomí spoustu vokálních linek na CD a kterého jsme pozvali ze stejných důvodů. ABHORRENT CABARET byl od začátku jen studiový projekt, živáky jsme ani hrát nechtěli. Postupem času se nás pár kámošů zeptalo, jestli bysme nechtěli hrát tam a tam, tak jsme si řekli, že nějaký ten živák dáme, ale tak 5-6 ročně. No a když už jsme věděli, že bychom něco teda dali naživo, hned jsme se ptali Johna. Takže Johny nikdy nebyl ofiko členem, vždy to byl „feat“. Co se tvého názoru na zpěv a efekt týče, tak asi takhle: naše hudba vychází z toho, co máme rádi a co posloucháme. Já osobně jsem nikdy grindcore neposlouchal, takže ječáky a čistý zpěvy nepřicházely v úvahu. Čili ať už LATEX CUNT FETISH, nebo ABHORRENT CABARET, tak od začátku bylo jasný, že to bude gore grind a že to bude doprovázet totální zkreslenej kanál ala LAST DAYS OF HUMANITY, DYSMENORHEIC HEMORRHAGE, PLASMA, REGURGITATE apod. Takže tedy v podstatě ano, je to možná trochu kapelní vyhláška.

Máte venku debutové album „Storries Of Undeniable Abhorrence“. Co nám k němu řeknete? Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad, jak jde zatím na odbyt atd.?

Cca dva roky trvala příprava matroše. Flatus je z Budějek, já z Prahy, takže i to zapříčinilo, že to tak trvalo. Od začátku jsme ale měli jasno v tom, že se nikam nebudeme hnát a bude to vše v klidu. Takže za zkoušku vypadl někdy jeden song, někdy žádnej. Byli jsme rozhodlí, že si zafinancujeme studio a pak budeme hledat vydavatele. Studio bylo od začátku de facto jasná volba Davos z mnoha důvodů. Otyna známe a víme, že s ním je skvělá spolupráce, a že odtamtud vycházejí jen zvukově kvalitní matroše, to se taky ví. Nahráno bylo za necelé dva dny, bicí a celá strunná sekce. Po studiu jsme to nechali vše trochu odležet a mohli se věnovat zpěvům, který jsme nahrávali na 2x a probíhaly v improvizovaném Flatv5 studiu ve zkušebně ve Zlivi. Master nám též dělal Otyn a „mrknul“ nám na to i náš kámoš Mozek (čau Míro). CD vyšlo u Bizarre Leprous Production v nákladu 100 ks. Před nedávnem nám nabídlo jedno vydavatelství z Anglie, že nám naše fullko vydá na kazetách v nákladu 30 ks. Samozřejmě jsme souhlasili. Na kazetě, no pecka prostě!!! Jak to jde vyloženě na odbyt nevím, ale ohlasy na nahrávku jsou zatím jen pozitivní, za což moc děkujeme, takže já jsem spokojen.

Texty, máte vůbec nějaké? Kdo je autorem slov, jaká témata volíte, jestli jsou? Jestli ne, tak proč ne?

Při nahrávání vokálů se četlo z knihy 120 dní sodomy. Něco je tam „jen“ nafrázovaný bez textu. Texty jsme obecně nějak neřešili. Kniha posloužila jako inspirace pro frázování a celkově to do sebe nějak zapadlo. Názvy skladeb všechny vymýšlel Flatus, ze mě nic moc nevypadlo, akorát název alba, který pak korespondoval i s nápadem na obal desky. Témata tedy vyloženě nevolíme. Od začátku jsme ale měli jasno. Nesmí v tom být žádná nadsázka. Já osobně v grindu, potažmo v gore grindu nadsázku nesnáším. Mně přijde, že v dnešní době v rámci grindu skoro vše musí bejt sranda, všechno musí být děsně vtipný, že je to občas až moc. Na koncertech lítají nafukovací hračky, vtipný převleky, nevím no, já na to nikdy moc nebyl. Takže jsme chtěli, aby to bylo celkově takový temňácký, ponurý a přísný. (úsměv) Hudebně, aby to byl „válec“. Toť za mě k základnímu poselství naší nahrávky.

Co grafická stránka věci, jakou důležitost těmto věcem přisuzujete? Na frontcoveru je parádní fotka, takže by se s tímto tématem dalo víc pracovat. A přesto mi obal přijde odfláknutý – prostě z druhé strany je jen foto kapely a nic víc… Proč? Kdyby bylo vložené do obyčejné pošetky, tak to vyjde na stejno. Na druhou stranu jste si zase pohráli s videoklipem k “Perversity Behind The Curtain“...

Tady mě mrzí, že sis nevšiml, jak je to právě vychytaný. (úsměv) Resp. takhle, chtěli jsme to udělat trošku jinak, než je běžný, tím mám na mysli ne „knížečku“, kde je většinou nějaká pozdravovačka kapel, kámošů, fotky lidí z kapely s nástrojema apod. Chtěli jsme udělat jednostránku už od začátku. Chtěli jsme, aby to bylo na pěkným tvrdým papíře a ne, jak je zcela běžný, na měkkým křídovým. Jelikož je Flatus zdatný fotograf, bylo od začátku jasný, že obal vznikne nějakou jeho fotkou. Zkoušeli jsme i kresbu od jednoho Flatusovo známýho, výbornýho kreslíře, ale nefungovalo to. Obal teda vznikal u nás v baráku ve sklepě. Nejdřív vznikla ta promo fotka, kterou vidíš na vnitřku. Celkově se nám líbila a vznikl teda nápad celkově obal udělat s podobnou sklepní atmosférou a v podobných barvách. Nápadů bylo víc, ale tak nějak těžko proveditelných. Nakonec jsme nafotili mojí manželku Karolinu. Proběhla několika hodinová zábavná improvizace, která vykrystalizovala do fotky, kterou vidíš na frontu.

Co se klipu týče, vše je projekt Flatuse, kterej byl v pozici účinkujícího, režiséra, kameramana, střihače, no prostě všeho. Vše, co tam vidíš, je DIY. Ku pomoci bylo pár kámošů (zdravíme Zikyho, Intestinal shitfistera a kluky z PYOCOLPOS). Výsledek je za mě skvělej. Do budoucna určitě ještě naši nahrávku nějakým klipem podpoříme. Flaťák má nějaký nápady něco ve stylu Švankmajera, tedy, že to bude točeno „stop motion“ technikou.

Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace a proč? Jak jste se hudebně vyvíjeli? Třeba se v tom nudném seznamu najde něco zajímavého… (úsměv)

Co se mých gore stálic týče, nebude to nic nového pod sluncem: LAST DAYS OF HUMANITY, CBT, REGURGITATE, GUT, NEURO-VISCERAL EXHUMATION, LYMPHATIC PHLEGM, FECULENT GORETOMB, DYSMENORRHEIC HEMORRHAGE, BILE/SKULLHOG, HYMEN HOLOCAUST, MORTICIAN a věci podobnýho ražení. Co se mých novějších gore objevů týče, musím zmínit FIRST DAYS OF HUMANITY, VOMI NOIR, CARNAL TRASH, RAWHEAD, HATEFILLED, AMATEUR PODIATRY… Je toho dost. V rámci hraní/skládání jsou to určitě CBT. Moje velká srdcovka. Inspirace je z alba podle mě nejvíc slyšet právě od zmíněných CBT. Miluju všechny alba, bulldozer!

Nahrávka vyšla pod Bizarre Leprous. Zkoušeli jste i jiné firmy (které a jaká byla/nebyla odezva) nebo to byla sázka na jistotu? Asi spokojenost, co?

Úplně původně jsme měli v hledáčku Rotten Roll. Ale tam neexistovala žádná komunikace, takže z toho  brzy sešlo. Vlastně celou dobu, co ABHORRENT CABARET spatřil světlo světa, jsem v průběhu času komunikoval s Romanem a Ganayem z BLP, že se něco tvoří, že by to mělo bejt takový a makový. Kluci měli zájem a jakmile bylo nahráno, posílali jsme ochutnávku a super je, že se jim matroš líbil a Roman nabídl vydání. Bizarre Leprous beru jako světovou stálici ug scény, takže já jsem určitě spokojenej. S Romanem je skvělá rovná domluva, není co řešit.

Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější? Co ambice ukázat se v zahraničí? Samozřejmě, v dnešní době je tato otázka spíš o věštění z lógru kafe, než plánech…

No my za sebou máme jedinej koncert (v září 2020 v Ostravě na Mikill festu, který s kapelou odeřval právě Malý John – pozn. Bury), takže ten je i náš nejpovedenější.(úsměv) V říjnu, listopadu a prosinci měly proběhnout čtyři super akce, ale bohužel jsou všechny odložené z důvodu Covidu. Nicméně, pokud se již nic neposere nebo nezmění a od ledna by se snad akce mohly trochu rozběhnout, tak v lednu hrajem v Praze, kam nás pozvali kluci z POTHEAD, pak v únoru v Chebu s INSISTENT, ONANIZER a PERFECITIZEN. Vláďa z Nice To Eat You nás na květen pozval na jeho NTEY Death fest, takže nabídky jsou a jsou výborný. Něco by mělo vyjít i na Slovensku během roku, ale vše samozřejmě záleží na tom, jaká bude situace s Covidem atd. Doufám, že se vše zlepší, už jen kvůli orgům.

Tak na závěr ještě vaše plány do budoucna… Klidně i ohledně vašich dalších aktivit/kapel, co tam nového nebo se chystá atd. Jinak samozřejmě díky a závěr nechám na vás…

Pokud tedy situace dovolí, chtěli bychom během roku odehrát těch cca 5-6 akcí. Snad by mohla i proběhnout příprava budoucího matroše, nápadů a riffů je dost, jen s tím časem to není vždy jednoduchý. Měl by u BLP vyjít i nějakej ten merch, takže plánů je celkem dost. Já mám v plánu zrealizovat takovej „pokojíčkovej“ gorenoisovej projekt, do konce roku by něco mohlo být, uvidíme, jak to půjde… Závěrem: Moc díky za prostor pro rozhovor, vážíme si toho.

RECENZE

Facebook
Bandcamp

 


Zveřejněno: 09. 01. 2021
Přečteno:
2227 x
Autor: Bury | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

09. 01. 2021 11:12 napsal/a Honza
Akce v Chebu - upřesnění
Akce v Chebu je 24.4.2021 https://fb.me/e/fxtt7eSRY