Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
HUSMAN FEST

CD 2020, Slovak Metal Army / hardcore / Slovensko

Ačkoliv jsou GODNOISE zkušenou kapelou (vznik 2004), mě její tvorba dosud míjela. Nejspíš to bylo tím, že si alba vydávala sama a do okolí mého bydliště na koncert nezavítala. Situace se změnila se čtvrtým CD „Hardgodnoisecore“, které vyšlo pod agilním vydavatelstvím Slovak Metal Army, které nám na recenze zaslalo prakticky celý katalog roku 2020. GODNOISE v metalovém portfoliu SMA vypadají jako bílá vrána, jejich rejdištěm je hardcore, jak ostatně naznačuje název alba, do kterého je celkem vtipně vsazen název skupiny. Tím ale legrace končí, pokud si dovolím být protivný a nebudu za ni považovat (předpokládám) z kapelního pohledu vtipný, z mého tupý text k songu „Tequila“. Kdyby aspoň chalani uměli napsat do bookletu slovo tequila správně, když na ní tak ujíždí… 

Ale popořadě. Po „Intru“ následuje skladba „Rebel“, jejíž text mi opět působí osypky. Od začátku je zřejmé, že autor textů nemá nápady ani cit pro jazyk, vrcholem jeho poetiky je rým a náplní textů stokrát omletá témata. „Vždycky som bol rebelom a bol som trochu iný, všeci namňa pozerali jak keby som bol divný.“ Podobných perel bych mohl vypsat asi sto, v podstatě jakýkoliv úryvek jakéhokoliv textu, ať se vyřvává o rebelech, nespravedlnostech současného světa, životním stylu, politicích… Vrcholem marnosti je „Starý svet“, který by mohla kapela hrát na mítincích Komunistické strany Slovenska. Chápu rozčarování nad spoustou problémů dnešního světa, frustraci z politiků i těžkého života atd., ale o návrat starých časů nestojím ani za mák, přijde mi, že se zapomíná na všechno, co tady komunisté páchali, zjednodušeně řečeno na pošlapávání lidských práv a svobod. Dál se v tom vrtat nehodlám, s kapelou se prostě u textů nepotkávám, kromě „Okamihu pravdy“ a „Spomienky“, které pojednávají o posledních chvílích nedobrého člověka, resp. o odkazu kohosi, kdo zůstal v myslích kamarádů po odchodu z našeho světa.

U hodnocení muziky tak protivný nebudu, i když ani tu nepovažuji za neobyčejnou. GODNOISE hrají formu HC, které s kamarády říkáme silácká, to znamená takový ten zahuštěný, ve středních tempech vedený rachot. U GODNOISE je naštěstí znát, že nejde o žádné zelenáče, takže kromě uvedených atributů se vedle zemitých riffů a tlaku objevují i nějaké zpestřující záležitosti, díky kterým se dá album „Hardgodnoisecore“ označit jako relativně pestré. 

První zpívaná skladba „Rebel“ je standardní masírka, ale nedá se jí upřít tah na branku ani docela chytlavý sloganovitý refrén. O poznání variabilnější je následující „Okamih pravdy“, ze kterého mám smíšené pocity. Oceňuji netradiční úvod, střídání vokálních poloh i změny tempa, naproti tomu tupé „hej, hej“ zní strašně, totální agro. Zastavím se u vokálů – hlavní je takový ten nucený hrubý řev, nikterak výjimečný, doplňuje jej štěkot, který působí přirozeněji a dojem z nahrávky určitě vylepšuje. Objevuje se i v songu „Môj život, moja cesta“, který se lehce otírá o thrash metal, zatímco titulní píseň je většinu hracího času celkem svižná hardcore jízda – v rychlejších pasážích mě GODNOISE v podstatě baví, v těch pomalejších se na jejich vlnu naladit nedokážu. Což je můj problém; předpokládám, že fanoušci této formy HC se naladí jedna dvě a budou spokojení. 

O „Tequile“ už jsem se zmínil, rádoby sranda song, který trochu koketuje s umca umca grindem; chápu, že je to legrace, ale nikoliv toho druhu, který bych si dokázal užít. Naopak rychlé sloky v „N.R.S.R.“ mají švih, tah na branku, jen kdyby si pánové odpustili infantilní úvod (= vulgarismy). Sice chápu, že Národná rada Slovenskej republiky je odsouzení hodná banda, ale určitě se averze vůči ní dá vyjádřit i jinak. „Hej, hej“ v úvodu další stopy už ani nebudu komentovat, nebaví mě ani zaťatá muzika, mnohem lepší mi přijde „Starý svet“, v němž se pěkně rozjela baskytara a který v rychlejších pasážích míří do sfér HC, které preferuju. Ještě více mi sedí „Svoj cieľ“, tady už je to klasická HC jízda sem tam s nějakou melodií, zpomalovačkou, pěknou vyhrávkou… Ačkoliv je „Spomienka“ o smutných věcech, muzika není utahaná, do třetice docela upaluje a já si říkám, že kdyby bylo celé album jako tři skladby na konci, hodnotil bych určitě o něco lépe.

K dojmu, který ve mně nahrávka zanechala, tzn. ryzí průměr, přispívá i obal, který má daleko i k tomu průměru. Booklet obsahuje texty a koncertní fotky členů kapely, ale to je tak všechno. Chybí informace o nahrávání (zvuk je slušný), chybí jakýkoliv grafický nápad, zato nechybí typografické chyby a různé omyly (jiné názvy skladeb u textů a jiné na zadní straně obalu). 

Seznam skladeb:

  1. Intro
  2. Rebel
  3. Okamih pravdy
  4. Môj život, moja cesta
  5. Hardgodnoisecore
  6. Tequila
  7. N.R.S.R.
  8. Veľmoci vládnu nám
  9. Starý svet
  10. Svoj cieľ    
  11. Spomienka

Čas: 25:37

Sestava:

  • Duco – spev
  • Iwiak – bicie
  • Šiťo – basa
  • Adam – gitara

Bandcamp
Facebook
Bandzone

 


Zveřejněno: 17. 12. 2020
Přečteno:
776 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář