Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Fungujeme od začátku roku 2019, ale tehdy ještě jako duo Michael s německým bubeníkem Felixem Horstmannem (ex-THE PARIAH). Kapela byla de facto založena Michaelem, který psal instrumentální songy do šuplíku celou dobu, co navštěvoval vysokou školu. Ke konci roku 2018 se rozhodl jít sám do studia a nahrát debutové EP „Twentytwo“. Ze začátku to byl vlastně one-man projekt, poté se vše rozjelo. Jak vznikl název TOOTHWALKER? To je tajemství. Ne, prostě měl Michael bůhvíproč jednoho dne představu velkého bíleho zubu běhajícího na růžovém plátně -> odtud TOOTHWALKER. Nutno dodat, že v té době často hulil. (úsměv)
Představte jednotlivé členy - věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Momentálně jsme ve složení Michael Fridrich - kytara, Lukáš Haberzettl – basa a Matěj Janda - bicí a věkově se všichni pohybujeme mezi 24-26 lety. Michael a Matěj zároveň působí v pop-punk/easycore kapele PETROL STATION. Všichni jsme absolvovali klasickou hudebku, takže určitě přes 15 let hrajeme. Výjimkou je trochu Matěj, ten tedy původně hrál na basu a až v 17 cca se rozhodl přejít na bicí.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Naše debutové EPko „Twentytwo“ úplně celé skládal kytarista Michael spolu s producentem Danielem Hudčekem. V té době byl totiž TOOTHWALKER jen one-man projekt. U „Burst“ byla forma spolupráce trochu jiná, protože tentokrát byla ve studiu celá kapela (ještě s naším bývalým basákem Filipem Vlasákem), takže do toho najednou mluvilo víc lidí a samozřejmě občas jsme se i kvůli něčemu chytli. Přes Filipa jsme se vlastně dostali k Vojtovi Pačesnému (ex-MARINA), který nám nový singl produkoval. Vojta hodně jede tvrdší věci a trap a tak, takže měl hodně nápadů jak ten song všemožně vytunit nebo tam přidat věci, které by posluchač nečekal. Celkově nám to hodně dalo, například v době před „Burst“ jsme jeli filozofii „co nahraješ, to musíš umět zahrát“, to nám ale Vojta dost zhejtil a my jsme za to vlastně rádi (taky jsme pak dva měsíce leželi v tabech). Jinak, kdyby někdy někdo náhodou pochyboval, že jsme proti multikulti, tak díky „Burst“ už nebude, protože na songu máme feat od Nikity Tarassenka z THE CONTRADICTION, který tu svojí kytaru díky koroně nahrával v Bělorusku (a on sám je teda z Kazachstánu). No a k tomu všemu – mix a mastering nám dělal vynikající sound engineer Simone Pietroforte z Itálie.
Texty – proč jste rozhodli zpívat česky/anglicky/španělsky..., kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
TOOTHWALKER byl založen s tím, že emoce se dají vyjádřit i bez pomoci slov, proto jsou tedy songy (zatím) jen instrumentální, nicméně do budoucna bychom rádi přizvali i někoho na zpěv/rap/scream v rámci hostování.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Základem obalu k „Burst“ je fotka brazilského fotografa jménem Asaph Guedes, kterou Matěj následně trochu poupravil tak, aby nám vyhovovala jako obal. Obecně si myslíme, že grafika a celkově vizuální stránka kapely je srovnatelně důležitá jako hudba samotná, protože jí defacto prodává, obzvlášť když většina „hudebního trhu“ probíhá na internetu.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
Přestože jedeme hlavně moderní kytarovou hudbu, jsme otevření všemu, co nám přijde jakkoliv zajímavé. Například „Burst“ je vlastně takový mix post-rocku, djentu a trapu a nám prostě přišlo zajímavé spojit prvky těchhle žánrů a zmixovat je k sobě, protože jsme zatím nikde tuhle kombinaci neslyšeli. Pokud bychom měli jmenovat konkrétní umělce, co nás nejvíc ovlivňují, tak asi vynikající brazilský djent projekt VITALISM, poměrně nedoceněný americký raper Fifty Grand, trapová superstar Ghostemane nebo český djent světové úrovně MODERN DAY BABYLON, ale taky klasické post-rockové kapely například DISTANT DREAM, WIDEK apod.
Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?
Vzhledem k žánru, který hrajeme a k faktu, že jsme poměrně malá kapela, zatím volíme cestu nezávislého vydávání. Ono v dnešní době internetu, sociálních sítí a různých distribučních nástrojů není zas tak velký problém svoji hudbu dostat k relevantnímu publiku i bez nahrávací společnosti. Samozřejmě je to ale časově náročnější.
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
No, jelikož fungujeme poměrné krátkou dobu, koncertů zatím moc nebylo, konkrétně pět. Asi nejvíc nás bavila show ve Vídni, kterou jsme měli 25. 9. 2020. I přes koronavirová opatření tam lidé přišli v rouškách a byla parádní atmosféra. Vtipné a trochu nešťastné bylo, že těsně před show od nás odešel bývalý basák Filip Vlasák (NO FACE NO CASE, ex-STIFLED), takže jsme koncert odehráli jen ve dvou a basa nám hrála ze samplu.
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Určitě bychom rádi. Ona celosvětově post-rocková komunita je poměrně malá, ale hrozně přátelská, takže doufáme, že se nám nějaká expanze povede. V současné době už se nám rýsují nějaké koncerty v zahraničí, ale to si zatím necháme pro sebe.
Plány do budoucna…
Jak již bylo řečeno rýsují se nějaké koncerty v zahraničí, takže jakmile opadne korona krize, pustíme se do toho. Teďka dost času trávíme ve studiu a musíme říct, že kupíme dost materiálu, ze kterého by mohla vzniknout i malá deska.
