Vrstvení různých stylů a hledání konsenzu na cestě k posluchačovu vkusu je přetěžká disciplína a nezřídka způsobí v řadách fans vyznávajících pouze ten „jejich“ styl vlnu nevole a posměšných narážek. Perimetrem kapely to lze přirovnat k jízdě na kole z prudkého kopce s rukama za zády. Při poslechu „La Ilden Lyse“ mám pocit pohodlného posedu na dvou židlích, ze kterých se přesto dá vytvořit pohodlný kavalec.
Během několika let hledání hudebního ksichtu si šestihlavý organismus, kde se s každým individuem zvyšuje riziko názorového rozkolu a žánrového zaměření, se vždy vzácně jednalo o metal-punkový symbiotický vztah. Na posledním albu „La Ilden Lyse“ (volně přeloženo „Nechme oheň hořet“) je kapelní srdce lakované černým matně kovovým akrylátem a pulsující punkovou frekvencí, tedy na pomezí anaerobní zátěže a ztrátou vědomí. Zjednodušeně řečeno, převážila gravitace metalových bohů JUDAS PRIEST, SODOM, MOTŐRHEAD, AURA NOIR či EMPEROR.
Po vydání předešlého alba „Raspberry Dawn“ (2016) OKKULTOKRATI ihned připravili 3 skladby, které nakonec skončily na poslední „velké“ desce, kterou teď mám na paškále. Z celé nahrávky, která více tíhne k čistokrevnému black metalu, sálá punková anarchie, jakou můžete inhalovat z kapel, jež hrají punk na plný úvazek. Dominantní hutné riffy, které s každým albem nabývají na velikosti a upevňují půdu pod nohama.
„Thelemic Threat“: zpěv podobný řevu o život bojujících šelem, děs a hrůzu nahánějící kytary, zápach sopkou vyvržené síry. „Grimoire Luciferian Dream“: intro sirény zaoceánského parníku, kytara à la Phil Cambell, další kapitola dle scénáře Luciferovy knihy zaklínadel. Navždy zhnuseni bychom měli být při „Loathe Forever“, naopak mysl metálisty zaplesá při řevu blížící se nausea, refrén popového cajdáku za rachotu bicích a kytar. „Freezing Vortex Death Dreamer“ & “Lunatics-Mondsüchtig“: hardrockový motiv, Verminscumovy bicí bez blast beatových přeháněk, přesto nepostrádají mocnou atmosféru. „Mother Superior” zvolní až do fáze doomové marnosti, „Cold and Cruel“, to je řízný úvod v choreografii intuitivního tanečku pogo, ušní atak elektro nářadí mistra truhláře. Než si stačíte oprášit poletavé části prachu, odrážíte další zákeřný nálet smrtelného polibku „Kiss Of Death”, rázná black‘n’rollová sychravost zimní plískanice. Závěrečná „The Dying Grass Moon” drtí sílou závaží výtahového elevátoru, jednoduchým riffem nevtíravě nakoukne do zákulisí vlny britského heavy metalu.
Jestliže na předchozím albu „Raspberry Dawn“ byly cítit vlivy darkwave a postpunku, na posledním „La Ilden Lyse“ zbyl z této kulisy žhavý popel okysličovaný chladnými poryvy typickými pro severské klima. Norové vytváří vskutku hudebního bastarda, kde je známa matka coby punkerka, zatímco neznámý otec je typologicky zařaditelný k jedincům typu Fenriz, Nocturno Culto, Emperor apod. Pokračují tak v karetní hře, kdy na každém novém albu vytasí (ne)čekaného žolíka. Poslechem desky se nejednou propadnete do hlubin 80. let, kdy se rodil gothic metal s bicími s přesností kalibrovaného metronomu. Co se vymyká stylu gothic, je Dionysiacův (tvl. ty přezdívky) dávivý skřehot dravce kroužícího nad právě vyvrženou zdechlinou.
V případě pankáčovo nechtěné záměny džísky se svršky warpaintem zmalovaného metalisty nemusí nutně docházet k frustraci obou stran, zádové nášivka OKKULTIKRATI v sousedství barevného kokrhelu a univerzální proklamace Punks not dead zajisté empatického pankera neurazí. „La Ilden Lyse“ je určeno pro množinu posluchačů, kteří jsou snášenliví vůči směrům z druhé strany hudebního spektra a nebojí se kompromisů. OKKULTOKRATI odebrali to nejlepší z výše uvedených velikánů a jako přidanou hodnotu vložili vlastní esoterické představy. Pokud je vaše duše pevně a nevratně zaslíbená pouze punku nebo black metalu, neztrácejte čas, nic pro vás.
Seznam skladeb:
- Thelemic Threat
- Grimoire Luciferian Dream
- Loathe Forever
- Freezing Vortex Death Dreamer
- Cold and Cruel
- Kiss Of Death
- Mother Superior
- Lunatics-Mondsüchtig
- The Dying Grass Moon
Čas: 46:26
Sestava:
- Boris Leaf - baskytara
- Verminscum - bicí
- BlackRace - kytara
- Erik Svarte - kytara
- Dionysiac - zpěv
- F.S.L. Torvik - klávesy
