Asmodeus

CD 2020, Art Gates Records / death/black metal / Rakousko

IRDORATH nejsou na metalové scéně žádnými nováčky, neboť již od roku 2005 se pod horou Großglockner otřásají Korutany v základech pod tíhou blackmetalového pekla. Do dnešních dnů má kapela na kontě pět řadových alb. Od té doby prošli početnými personálními obměnami, ale zároveň i stylovým a hudebním posunem (pozitivním). První album „Götterdämmerung" z roku 2007, jak jsem již napověděl, je ve znamení špinavého black metalu. Prvotina moc dobrý dojem nedělá, příšerný zvuk plechového rytmičáku a zpěvákův jekot nejsou dvakrát příjemné...

Po vydání debutu došlo k personálním rošádám, které se projevily ihned na druhém albu „Dekonstrukteur des Fleisches" (2010) a to ku prospěchu věci. Stavba skladeb zmohutněla a zároveň se objevily libozvučné melodické prvky. Kromě výměny za bicí soupravou a kytarou se projevila i změna postu vokalisty. Nahrávkám dominuje hrubozrnný hlas zakladatele a kytaristy IRDORATH Markuse. Na trojce „I Am Risen" z roku 2013 se pokračuje s nabytými zkušenostmi z dvojky a samozřejmě z úspěšných koncertů dál v nastoleném tempu. Nastolený deathmetalový směr doplňují thrashmetalové prvky, které jsou zde velmi citelné. Na albu „Denial of Creation" se ustálila sestava a nová řadovka se veze na vlnách libozvučného severského death/black metalu doplněného jak o drhnoucí thrashmetalové linky, tak o jiné hudební prvky, třeba s pagan nádechem.

S první skladbou nového alba „Chains of Virtue" se částečně vracíme na blackmetalové kolbiště, vedle bzučivých pasáží ale nechybí ani severské mrazivé melodie, které koketují s death metalem, zpěv pak inklinuje k blackovému harsh vokálu. Již první skladba ukázala, že o barevnost hudby nebude nouze. Hned „Debaptized" nastoupí s folkovou melodičností, ale určuje směr death/blacková rubanice . Mohutnou skladbou je „Redeemer of the Heretics", která válcuje vše před sebou. V polovině skladby tuto smrtící bouři zbrzdí kytarové sólo a to jen proto, aby následně hudba opětovně nabobtnala nabubřelou basou.

Úvodní melodie „Divine Delusion" začíná metallikovským vybrnkáváním a v pomalejších pasážích je ten odér zřetelně znát. Nicméně tyto epické pasáže jsou vždy rozbity v brutálnější podobu skladby. Za mě je tento disharmonický nesoulad velmi zdařile zpracovaný. A taková obdobnost jde vysledovat v rychlé skladbě „Disgust of Enlightenment“, která je nabitá chladnou kytarovou melodií. Čtyřminutové skladby utíkají velmi rychle a o zajímavé prvky není nouze. „The Anthem of the Final Sin" koresponduje s obalem alba. Epický mytologický nástup posléze volně přejde v burácivou skladbu. Nepřehlédnutelná je zde práce bubeníka, který vytrvalé mění tempa od pomalejších k těm sypajícím. Během poslechu si užijeme i víření s pochodovým rytmem.

Zákeřně jako mor působí „The Plague, I Am". Nekompromisní thrashový rytmus a severská vichřice. Ale i vada na kráse se dá najít. Jako rušivý element působí dvě sekundy, kdy se bubeníkovi popletly ruce. (úsměv) Buď to pánové přehlédli, anebo to tam patří, to neposoudím, ale já si myslím, že bramborová část tam nepatří. Ale jinak je skladba pojata velkolepě. Taktéž velkolepě s úderným rytmem působí i „Shatterer of Worlds". Samozřejmě v průběhu songu dojde k nenásilnému zvolnění, aby v zápětí ukázala svoji sílu. Thrashový riff je chytlavý u závěrečné „When the Last Bell Falls Silent". A ne jako zvon, ale jako rána kladivem toto album končí. Konec se slovem „trust" jak kdyby skrze zuby procedil Dave Mustaine. Podobnost je čistě náhodná. (úsměv)

Kdybych měl „The Final Sin" přirovnat, tak budu hledat v kapelách ARCH ENEMY, CHILDREN OF BODOM, THE BLACK DAHLIA MURDER nebo HYPOCRISY. Album je plné energie a reflektuje vše, co kapela za 15 let existence prodělala v pozitivním měřítku. Takže se opírá o deathmetalovou rytmiku, thrashmetalové riffy a nově zde proklouznou čisté heavymetalové melodie dohledatelné v široké škále jiných stylů, a nechybí samozřejmě ani nějaké to blackové zabzučení. A to bez zbytečného balastu, protože vše je umně nekompromisně zakomponováno v jeden litý celek. 

Seznam skladeb:

  1. Chains of Virtue
  2. Debaptized
  3. Redeemer of the Heretics
  4. Divine Delusion
  5. Disgust of Enlightenment
  6. The Anthem of the Final Sin
  7. The Plague, I Am
  8. Shatterer of Worlds
  9. When the Last Bell Falls Silent

Čas: 42:03

Sestava:

  • Markus - zpěv, kytara
  • Craig - kytara
  • Mario - basa
  • Thomas - bicí

Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 20. 08. 2020
Přečteno:
350 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: 4horsemen | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 08. 2020 13:34 napsal/a Yv
20 Years In The Blood - MATER MONSTIFERA, IRDORATH (A), MINORITY SOUND, MORTIFILIA a DARK SEAL
Tuto rakouskou úderku budou mít posluchači možnost vidět naživo 14.11.2020 v českobudějovické Fabrice ku příležitosti oslavy dvacátých narozenin skupiny MATER MONSTIFERA. Jako další gratulanti se představí MORTIFILIA, MINORITY SOUND a DARK SEAL.