Asmodeus

LP/CD 2020, Butler Records / progressive thrash metal / Německo

Po nekonečně dlouhých šesti letech čekání na další řadové album německá kapela usoudila, že rok 2020 je pro vydání nosiče tím pravým. Kapelníkovi Ralphovi Hubertovi se podařilo udržet sestavu, se kterou to táhne již dvanáctou sezonu. Těžko budu hledat odpůrce pro konstatování, že Ralph je MEKONG DELTA a pro tuto smečku jde o personu nenahraditelnou. Což dokládá i fakt, že je autorem téměř veškeré hudby i textů. Nestavěl bych tím jeho spoluhráče v žádném případě na kolej druhou. Ono plnit skrz svůj nástroj (nebo hlas) mistrova přání, to už přece jenom musíte něco umět!

„Landscape 1 – Into The Void“ je první z řady instrumentálních písní pod tímto označením a zároveň poslouží jako malé intro. Ve druhé skladbě přichází Ralphovo progresivní šílenství a začíná být jasné, že na to pár povrchních poslechů stačit nebude. Trhaný pohyb songu směrem dopředu, střídaný libozvučnými pasážemi a spousty a spousty míst pro další objevy.

Singlová „A Colony Of Liar Men“ byla vypuštěna nedočkavcům o nějaký ten pátek dříve. Musím přiznat, že na mě tento tah zafungoval skvěle a po jejím poslechu bylo o budoucí koupi LP jasno. I přes různé zvratové eskapády leze náramně do uší. Není to jeden nebo dva momenty, které z této věci dělají mimořádné dílo, ale doslova plné hrsti. Například YESOVSKÉ švitoření ve vícehlasech je prostě bomba. Jedna z nejlepších skladeb německého souboru vůbec!

„Landscape 2 – Waste Land“ znamená opět oddych zpěváka Martina LeMara a i když její název odkazuje do míst, kde je pusto a nevlídno, mne její atmosféra spíše táhne do starobylých center středoevropských velkoměst, dálek vonících orientem a svým způsobem i Latinské Ameriky.

Ve znamení svižnějšího tempa se pohybují následující dvě písně. Jmenovitě „Mindeater“ a „The Hollow Men“.  Při poslechu těchto jsem si uvědomil, jak je vlastně album uspořádané. Instrumentálky rovnoměrně dělí dvojice tématicky podobných skladeb zpívaných. Zatímco první duo jsou pravé, nefalšované progresivní orgie, tyto mají blíže k přímočarosti a jsou čitelnější. Pokud ale po mém popisu čekáte jednotvárné upalování, tak to samá voda. Pro přezkoušení vaší pozornosti je tam nachystáno pastiček více než dost. 

Bylo by zavrženíhodné, pokud bych opomenul výkon zpěváka  Martina LeMara. O tom, že tenhle borec umí, jsem byl přesvědčen už z nahrávek minulosti. Na „Tales Of A Future Past“ však veškerá má očekávání ještě překonává o rozdíl třídy. Výšky, hloubky, šepot a smích, to vše servírováno s absolutní samozřejmostí zkušeného rutinéra. Mám dojem, že jeho hlavní nástroj, tedy hlas, prochází procesem zrání a jestli teď ještě nesledujeme vrcholnou fázi, tak se máme v budoucnosti na co těšit. Smekám klobouček a hlavu kloním do úrovně kolen.

„Landscape 3 – Inharent“ se rozprostírá na bezmála sedmiminutové ploše a do hlavní role byl tentokrát obsazen kytarista Peter Lake. I přesto, že k vyrušení hlavního motivu nedochází na poměry kapely příliš často, jde o šťavnatou a záživnou věc.

V jednom z odstavců výše zmiňuji albové uspořádání a písně, které se chystám představit nyní, se nesou ve znamení pompéznosti a silných melodií. U obou má přiznanou spoluúčast v textové části zpěvák LeMar a i to zřejmě způsobilo, že jeho až (v dobrém smyslu slova) muzikálový přednes příběhu ve skladbě „When All Hope Is Gone“ bere dech. K popisu tohoto skvostu, žel nemám vhodných slov. Temný monument, nutno slyšet.

Nejkratší zpívanou věcí na LP je předposlední „A Farewell To Eternity“. Slabé čtyři minuty nabízejí duši klid a odpočinek. Na první dobrou jsem si skladbu zařadil jako mix ostrovních legend YES a Bruce Dickinsona. (úsměv) Pár dalších poslechů mne pravda od této škatulky posunulo trochu jinam, ale v zásadě to pro jisté momenty lze použít i teď.

Grande finále a „Landscape 4“, tentokrát s podtitulem „Pleasant Ground“. Jde o převzaté motivy písně „Sevilla“ jednoho z největších španělských hudebních skladatelů – Isaaca Manueala Francisca. Láskou ke klasice se Ralph nikdy netajil a již v minulosti dostala na nahrávkách MEKONG DELTA svůj prostor. Osobně z ní mám pocit, že se do celkového konceptu příliš nehodí a oproti temnější atmosféře zbylého materiálu působí nepatřičně vesele. 

Obal pochází z dílny Davida Demareda a nemůžu jinak než přiznat absolutní nadšení. Kombinace oblíbených barev a kresba vyobrazující trojici dobrodruhů při objevné výpravě k tajemným chrámům či svatyním neznámého původu… Krása stíhá nádheru.

Pro celkové hodnocení „Tales Of A Future Past“, krom nepochopení závěrečné písně, zbývají jen slova pochvalná. Očekávání byla obrovská a kapele se podařilo je nejen naplnit, ale na mnoha místech i překonat. Pokud se rozhodnou své další album vydat v podstatně menším časovém rozestupu, tak bezva, pokud ne, nevadí, materiál ke studiu je. (úsměv)

Seznam skladeb:

  1. Landscape 1 – Into The Void
  2. Mental Entropy
  3. A Colony Of Liar Men
  4. Landscape 2 – Waste Land
  5. Mindeater
  6. The Hollow Men
  7. Landscape 3 – Inharent
  8. When All Hope Is Gone
  9. A Forewell To Eternity
  10. Landscape 4 – Pleasant Ground

Čas: 55:37

Sestava:

  • Ralph Hubert – bass, classical guitars
  • Peter Lake – guitars
  • Alex Landenburg – drums
  • Martin LeMar – vocals

Facebook
YouTube


 


Zveřejněno: 03. 06. 2020
Přečteno:
491 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář