DARK GAMBALLE

CD 2020, Iron Shield Records / thrash/death metal / Nizozemí

Holandský soubor se pod jménem GRINDPAD plaví v bouřlivých thrashových vodách již od roku 2006. Bylo však třeba několikrát obměnit posádku a v podobě čtyř EP svést menší námořní bitvy, aby po nabrání potřebné síly a víry v sebe sama, za pomoci debutového alba „Violence“, vyrazila kapela dobývat své kolonie. Na svých dobrodružných cestách nehledá trasy nové, nýbrž využívá těch dávno objevených. S modernější lodí, zápalem a důkladným studiem prací starých mořských vlků se snaží urvat pro sebe nějaká ta území.

Za výše zmíněné vlky můžeme jmenovat ANTHRAX, SLAYER, EXODUS, S.O.D. a určitě bych se nebál uvést i BIOHAZARD. Ingrediencí tvořících výsledný sound GRINDPAD je dozajista ještě více a tyto spolky jsou takovým nejvíc patrným nástřelem. 

Album odpálí „My Name Is Violence“ a v časovém úseku minuta tři čtvrtě se v podstatě můžete rozhodnout, jestli poslouchat dál, nebo ruce pryč. Energie rozprsknutá na všechny strany, mraky nápadů, radost v každém tónu a návdavkem charismatický zpěvák Olivier Van Der Kruijf. Tuto charakteristiku lze s klidným svědomím použít na jakoukoliv skladbu „Violence“.

Ve výběru skladeb, které mým uším zvonily nejpříjemněji, je určitě hned další v pořadí „Burn The Rapist“. Hardcoreový houpavý riff v úvodní čtvrtině písně mne naprosto rozsekal. Až zamrzelo, že se vše opět zvrhne k thrashovému upalováku. (úsměv) Pokud jsem psal o duchu staré školy, je potřeba zmínit i některá žánrová klišé, jež na albu nalezneme. Jako bezva příklady poslouží intro k „Toxic Terror“, varující před útokem, výpůjčka notoricky známé melodie amerických S.O.D. ve skladbě „Blood Sweat And Pride“ a v neposlední řadě nádherně kýčovitý obal nosiče od mistra mistrů Eda Repky.

Ve výčtu osobních favoritů nesmím zapomenout na asi největší nátěr, skladbu „Revuelta“. Divoké tanečky s osůbkou svírající pevně svůj smrtící nástroj bez šance na záchranu. Má nejoblíbenější píseň (a co jsem zjistil, nejsem osamocen) se ukrývá pod názvem „Mature Love“. To je rock´n´roll jako prase a refrén mám zažraný pod kůží už navěky.

Neznám všechny okolnosti, proč kapele trvalo čekání na debut tak dlouho, ale jestli vše dobré i špatné v její historii vedlo k takto vydařené nahrávce, mělo to cenu. Vrátím se k námořnicky pojatému úvodu a popřeju posádce šťastnou plavbu. Karty mají rozdány dobře, loď je dobrá, vítr vane správným směrem a první větší bitva v podobě úspěšného debutu vítězně vybojována. Tak šťastnou plavbu a pozor na žraloky. (úsměv)

Seznam skladeb:

  1. My Name Is Violence
  2. Burn The Rapist
  3. Toxic Terror
  4. The Knife Is Sharper Than Ever
  5. Justice Part 1: Crime
  6. Justice Part 2: Punishment
  7. Revuelta
  8. Blood, Sweat And Pride
  9. Mature Love
  10. MK Ultra
  11. To Those About To Die

Čas: 41:38

Sestava:

  • Axel Bonacic  –  guitars
  • Jan–Gerard Dekker – guitars
  • Olivier Van Der Kruijf – vocals
  • Paul Beltman – drums
  • Rik Van Gageldonk – bass

http://www.grindpad.com/
Facebook
Bandcamp

 


Zveřejněno: 13. 05. 2020
Přečteno:
598 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

13. 05. 2020 16:21 napsal/a Kubina
Fajn deska :)
Já jí teda taky sjížděl jenom na Spotify, ale rozhodně jedna z těch lepších thrashovek. Hehe, "Mature Love" je fakt chytlavá, pustil jsem si jí několikrát za sebou. Za mě 7/10 :)
13. 05. 2020 09:48 napsal/a Horaguru
Jasná věc, sto lidí - sto chutí. Do té mojí se album trefilo, do tvojí méně a tak je to myslím úplně v pořádku. Živě jsem je satanžel ještě neviděl, ale jak bude příležitost, chystám se napravit a uvidím. Moc díky za reakci.
13. 05. 2020 08:12 napsal/a Peťan
Šedý průměr
Já ti nevím, když se tahle kapela mihla v ČR, zkoušel jsem jí, ale vůbec mě to nechytlo. Novinku jsem si pustil na Spotify a je to pořád stejné, tedy dobře zahrané, ale nic navíc. Zvuk jako řada dalších kapel této vlny. Mám trochu pocit, že tyto kapely už spíše kopírují své vrstevníky, než pionýry žánru, haha. Za mě 5/10, ale proti gustu... :-)