CEREBRAL TURBULENCY, RUBUFASO MUKUFO, CARNAL DIAFRAGMA, SPASM, POSTCARDS FROM ARKHAM, BBYB, THE BONE COLLECTOR – to je jen krátký výčet kapel, ve kterých působí či působili členové MURDER RAPE AMPUTATE, kterým loni vyšlo debutové album. Nejen o něm je následující rozhovor, ve kterém převážně odpovídal mozek kapely Dan, ale občas se přidali i ostatní spoluhráči.
Zdravím MURDER RAPE AMPUTATE! Na začátek poprosím pro pořádek o představení členů, a kdo v čem kdy hrál nebo hraje. Protože z toho seznamu by se dal udělat solidní festival…
Dan: Nazdárek Bury. Pro začátek bych to viděl takto: z hnilobných hlubin ostravského podhoubí vyvstala lítá a krvechtivá bestie jménem MURDER RAPE AMPUTATE, kterou z inspirací z nejhorších nočních můr vytvořil pukavcovým vaječným slizem protřelý kytarista Daniel Ožuch a.k.a. Vajico (ex-RUBUFASO MUKUFO, ex-CEREBRAL TURBULENCY). Díky jeho patologické auře k sobě ihned přilákal jako lačné mrtvolné mouchy další choré nadšence – Lukáše Jelínka – bicí, vokály (ex-SPASM, CARNAL DIAFRAGMA), Jakuba Moje – basa (ex-THE BONE COLLECTOR) a Martina Vaška a.k.a. Kino – vokály (CARNAL DIAFRAGMA, BBYB), jež dali vzniknout projektu, který nekompromisně vybízí k utancování se k smrti zvlášť pomalým a trýznivým způsobem. Murder Rape Amputate – tříslovná mantra, kterou budete po poslechu s pichlavou bolestí u srdce ještě rádi opakovat.
Tak jak to všechno vzniklo, kde byl prvotní impuls a kdy? Počítám, že Vajica začaly svrbět prsty a tesknil po slávě. (úsměv)
Dan: Po poslední nahrávce RUBUFASO MUKUFO (EP „Violent Show“) jsem nebyl úplně naplněn tím správným pocitem. Nenaplnilo to mé očekávání. Takže jsem se pomalu vrhnul na skládání materiálu pro čistě můj projekt, kde nebudu muset dělat kompromisy nebo se řídit nějakým zavedeným postupem. Na začátku jsem si to pro sebe pojmenoval „pure fucking Vajico“. (úsměv)
Vytipoval jsem si spoluhráče, s kterými jsem to chtěl zkusit a oslovil je. Vše začalo v květnu roku 2018. Začal jsem u Lukáše, s kterým jsem se znal jenom z koncertů. Věděl jsem, že už není v SPASM, ale v CARNAL DIAFRAGMA, takže by mohl mít více času. Seděl mi jeho styl bubnování, ale upřímně jsem nevěděl, jestli mu bude můj hudební styl vyhovovat. To se pak ukázalo jako zbytečná obava, protože Luky na spolupráci kývnul a po zaslání mých nápadů se dalo mluvit i o nadšení. Nakonec jsme si padli ohromně do stylové noty a kapela začala fungovat na té správné vlně nadšení.
Další oslovený byl Martin alias Kino, o kterém jsem zase věděl, že má s BBYB pauzu a že teď se pomalu dostává do gore formy jako nový zpěvák CARNAL DIAFRAGMA. Zhruba po měsíci fungování MRA jsem mu napsal a okamžitě mi napsal, že do toho jde i s populárním „ale nemám moc čas“. Kino se zároveň ukázal jako skvělý přínos v grafice a všem kolem.
Takže ve finále stačilo obstarat někoho na basu a mohlo vše spolehlivě fungovat, ale na to jsem extra nespěchal. Po čase, kdy už jsme s Lukym zkoušeli a dávali skladbám život, jsem oslovil pár kluků na basu, bohužel nikdo neměl zájem. Poté se stala humorná situace, kdy Kuba, hrající na basu v jiné kapele, lákal Lukáše do své kapely na bicí a dopadlo to tak, že byl sám zlanařen do MURDER RAPE AMPUTATE a stal se plnohodnotným členem na pozici basáka.
Co bylo původním záměrem této kapely. Tvorba toho starého poctivého gore grindu vycházejícího z kořenů (ne tupé tupatupa rytmy) a chorobných kapel jako CARCASS, DEAD INFECTION nebo HAEMORRHAGE a v neposlední řadě i PATHOLOGIST?
Dan: Částečně už jsem na to odpověděl v předchozí otázce. Já se ve svých hudebních stylech neměním, muziku dělám pořád stejnou, takže jsem prakticky pokračoval tím, co jsem kdysi začal, konkrétně na albech CEREBRAL TURBULENCY – 7“ EP „Ara Shit“, pak CEREBRAL TURBULENCY – „Forces Closing Down“, následně RUBUFASO MUKUFO – „RM System Underclass“ a naposledy RUBUFASO MUKUFO – „Violent Show“. Jedinou změnou v případě MURDER RAPE AMPUTATE bylo to, že jsem to chtěl zkusit bez sypaček, prostě jen hezky pěkně pomalu a zároveň co nejintenzivněji. Jinak to není nic nového či převratného, klasický gore styl se všemi prvky, které mám na muzice rád a které se mi líbí. Takže všechna vyjmenovaná alba mají hudebně hodně společného, i když je časový rozdíl mezi prvním a posledním 22 let.
Proč jste vsadili zrovna na tuhle formu grindu s lacinou obscénní zvráceností a lacinou formou šokovat obaly atd.? Grindcore byl přece v prvopočátcích (a stále je) hlavně o principech a vyjádření určitých postojů, vycházejících z hardcore/punk scény!
Dan: No já teď nevím, na co se ptáš, protože grind core a gore grind je přece rozdíl. Gore grind vzniknul na základech grind core, ale šel si svou cestou horroru a podobných témat. Mě osobně baví oba styly, prakticky všechna období grind core mám rád, i když se to taky pomalu dostává někam jinam, ale pořád je dost kapel, které drží ten pilíř, na kterém to všechno začalo.
Co se týče gore grindu, tak ten si taky prochází určitým vývojem a dostává se do trošku laciné pózy díky spoustě jednoduchých kapel, které stojí za hovno a účelově kopírují své „idoly“.
Co se týče MURDER RAPE AMPUTATE, nějak jsem nad tím extra nepřemýšlel, prostě to k muzice patří. Jestli je to laciné nebo ne, to je mi celkem fuk. Já to považuji za nedílnou součást hudebního stylu, a i když je rozdíl gore a gore, tak prostě pro mě některé aspekty v tom stylu musí být, bez toho to není ono. Hudebně jsem se vždycky pohyboval na hranici obou stylů. Kolikrát se mi stalo, že o nás lidé psali, že jsme gore grind kapela (RUBUFASO MUKUFO), přitom jsme nic s gore tématikou neměli, ale lidé slyšeli harmo vokály, pár postupů jako v gore muzice a už si to k tomu automaticky dosadili.
Hned záhy vám vyšlo debutové CD, když jste zakotvili u nejaktivnějšího labelu. Takže materiál byl hotový a jen šlo o to sehnat spoluhráče a zajít do studia? Nebo jste začínali pěkně od začátku?
Dan: Tak prvotní nápad byl udělat muziku, sehnat spoluhráče, natočit materiál ve studiu, dát to na Bandcamp ke stažení zadarmo a vyřešeno. (úsměv) Já měl jasnou představu, jak by to mělo hrát a znít, do PC jsem nahrával nápady a pak jsme to ve zkušebně doladili.
Když jsme ukončili nahrávaní ve studiu, tak jsme byli spokojeni, že se podařila udělat fajn hudba, takže jsme se rozhodli jít s tím za nějakým vydavatelstvím a domluvit vydání CD. Upřímně, nebyl to žádný problém, oslovili jsme Marca z Rotten Roll Rex a Romana z Bizarre Leprous, oba projevili velký zájem to hned vydat. My jsme se nakonec rozhodli pro Romana, s kterým se známe lépe, takže se to vydalo u BLP.
CD trvá něco přes 18 minut, což je podle mě na tento žánr tak akorát. Počítám, že i vy máte nějakou tu soudnost a souhlasíte, že pak už by to moc lidí nebavilo… Anebo ji nemáte a prostě víc toho k nahrání nebylo?
Dan: Tak jasný, v tomhle stylu půl hodina max. My jsme měli připravených 18 minut a na začátek mi připadalo, že to stačí pro neznámý projekt. Chtěl jsem i zachovat nějaký ten proces nadšení pro danou věc. Vůbec jsem nepřemýšlel, jestli je to málo nebo hodně, nebo jestli se to vyplatí nebo ne, vydat na CD a podobně. Pro začátek to muselo bavit mě a kluky v kapele a o tom to je a bude. (úsměv)
Co texty? V bookletu nejsou, takže počítám, že ani neexistují a jediným sdělením je název songu, popř. nějaká ta fráze během chrochtání…
Dan: Bohužel, texty nejsou. Jsou jen názvy songů, které i v některých skladbách figurují „něco jako refrén“ a tím to hasne. Bohužel asi neexistuje žádný zpěvák, kterého znám v tomhle stylu, který by si připravil texty a pak je použil. U mě jsou v tomhle zpěváci hrozní flákači (úsměv), čest výjimkám, jako byl třeba Robin z CEREBRAL TURBULENCY!!!
Snažili jste se vše vyšperkovat k jakési dokonalosti, na promo fotkách máte masky a tak. Takže je důležitá i vizuální stránka věci? Výše zmíněné kapely si více méně vystačily i bez toho. Takže spíš nechcete zapadnout mezi ostatní?
Dan: Jasný, zase nechceš úplně splynout s davem a nechat to jen na obalu a nějaké grafice. Upřímně, ani ty masky už nejsou dneska, kdo ví jak originální v tomhle stylu. Ale základ je, udělat vše precizně, ať to má nějakou kvalitu. Další věc, jelikož Kino masky vyrábí, tak se to vyloženě nabízelo, že si uděláme fotky v maskách, ať to má nějaký šmrnc. Mně osobně se jeho výtvory líbí.
Původně jsem zamýšlel rozhovor přímo o Kinově práci, ale o tom už vyšel v Pařátu číslo 89 všeříkající rozhovor. Tak jen stručně… Pochlub se, co všechno máš ve svém portfoliu, pro jaké veličiny jsi mohl pracovat? Čím se můžeš pochlubit atd. (Obscene Extreme, Brutal Assault)?
Kino: Ano, Jeptiškou na OEF to začalo a pak už se „lepší“ zakázky velice pomalým slimáčím krokem jen plížily. Za celou dobu, co se tomu věnuju, jsem toho už vyrobil tolik, že si to ani všechno nepamatuju. Ať už pro kapely, festivaly, divadla, televize nebo třeba civilisty. Nejvíce si asi vážím možností práce pro VANESSA EBM, či MASTER´S HAMMER a festivaly Obscene Extreme nebo Brutal Assault. Na posledním zmiňovaném lze spatřit mou zatím největší práci – hlavní vstupní bránu.
Z jakých materiálů nejčastěji nebo rád tvoříš? Počítám, že je jednodušší dělat větší věci, u těch menších se blbě dělají detaily a je to piplačka. Kdybych po tobě chtěl třeba nějakou sošku (řekněme 50 x 50 x 100 cm), na kolik by mě to, zhruba a bez „jakože kamarádské“ slevy, vyšlo?
Kino: Záleží na předpokládaném využití té dané věci. Na větší kulisy a rekvizity se hodí pracovat s polystyrenem – je dobře opracovatelný, s vhodnou povrchovou úpravou i relativně pevný a lehký na přenášení a skladování. Na menší a preciznější věci se hodí víc různé licí hmoty a pryskyřice, k tomu patří práce s hlínou a tvorba forem. Každá věc prostě potřebuje jiný postup a dobu výroby, každý materiál schne jinak a má jiné vlastnosti. A jelikož i dělám pokaždé něco jiného, je občas hodně těžké určit, kolik co sežere materiálu a jak dlouho to bude trvat vyrobit. Takže ti vlastně s tvou soškou nedokážu odpovědět. Potřebuju o ní více informací. A tím myslím daleko více informací. (úsměv)
Taky jsi vytvořil motiv pro hokejový Vsetín… K tomu ses dostal jak?! Ty, takový antisportovec. (úsměv) Jaký máš k hokeji vztah? Počítám, že se k tomuto tématu vyjádří i Vajico…
Kino: Pokud jsem někdy vytvořil motiv pro hokejový Vsetín, zařazuju to do těch prací, co si už nepamatuju. (úsměv) Antisportovec určitě nejsem, to bude nějaký omyl. Vylezl jsem onehdy pod nevrlou taktovkou Michala Cichého po stěně v rakouských Mrtvých horách smrtící Grosser Priel (2515 m. n. m.) a málem jsem u toho celý zkrvavený fakt zemřel, takže se právem počítám mezi vrcholové sportovce, tzv. hororlezce. Hokej je pro děcka. (úsměv)
Dan: Jasný, já jsem hokejový nadšenec jak hrom. 4 x týdně jsem na ledě, hraju dvě soutěže, vyloženě tím žiju. Jinak, aktuálně v této těžké situaci (corona virus březen/2020) je fajn, že v TV dávají záznamy hokejových finále play off, tak je na co koukat. Zrovna Vsetín zanechal za sebou výraznou hokejovou stopu!!!
A co je nového nebo se chystá u BBYB? A co CARNAL DIAFRAGMA? A co další kapely, na jejichž chodu se podílí členové M.R.A. (FELISHA, POSTCARDS…)?
Kuba: Ahoj! V táboře POSTCARDS FROM ARKHAM se toho momentálně děje dost, i když díky současné situaci, kdy jsou všechny koncerty zrušené, to nejde moc vidět. (úsměv) Zrušilo se nám celé turné Oakvyl live sessions vol. 2, ale ve zdánlivé době kapelního útlumu spolupracujeme a připravujeme nové songy na páté řadové album, náš kapelník Frodys navíc ještě maká na našem krátkém filmu, který zhudebňuje první dvě skladby alba současného. Ten by měl vyjít v průběhu jara, a pokud to bude aspoň z poloviny tak ultra šílený, jako bylo celé natáčení v opuštěném sanatoriu, tak to bude minimálně na zlatýho Lva. Zároveň připravujeme další speciální překvápka, který budeme v průběhu následujících týdnů a měsíců uvolňovat, takže stay tuned a sledujte naše PFA socsítě.
Lukáš: Pokud můžu mluvit za kluky z FELISHY, kapela je uložena k ledu, možná natrvalo. Basák Hadgi s hraním seknul, Renhule se přestěhovala na druhou stranu republiky a celkově chybí čas. Pitris se věnuje nahrávání ve svém studiu Hard Café, hraje rovněž pořád s G.O.R.E. a se ŠVIHÁKY. No a mně stačí projekt MRA. Můžu však prozradit, že jsme již pomalu reinkarnovali mou bývalou kapelu TRANSLUNARIA a zatím to vypadá velice dobře. Konkrétnější zatím však nebudu. (úsměv)
Kino: U BBYB se zatím nechystá nic. V roce 2019 vyšlo na Bandcampu pětiskladbové digi EP s názvem „PAL“ a to bude na dlouhou dobu asi zatím vše. Kapela je díky zahraniční práci poloviny členů v hibernaci, občas sice někde vystrčí živě rožky (z tripů), ale jinak je teď pauza. CARNAL DIAFRAGMA oproti tomu celkem žije, v plánu je vydat před létem split CD, né-li vinyl s PURULENT SPERMCANAL, načež by obě kapely měly odjet kázat gore grind do pralesů Jižní Ameriky, každý ovšem sólo na svém písečku a turné. Jestli tomu tak bude, je však v nynějších pandemických časech zlých nejasné.
Lukáš před časem skončil u CARNAL DIAFRAGMA, tak jsem tipoval, že to je hlavně pro nedostatek volného (rodinného) času a ejhle – další kapela. Takže to nebylo zas tak horké? Nebo ti to po čase prostě chybělo?
Lukáš: Abych byl upřímný, ukončení působení v CARNAL nebylo tak úplně otázkou (ne)volného času, ale spíše otázkou zásadních, rozdílných názorů na chod a směr kapely. Po lidské stránce nám to začalo též více skřípat, a tak jsem se rozhodl kapelu opustit. Projekt MRA měl od začátku jasně daná pravidla, jedná se především o studiovou záležitost. K mé hudební radosti stačí pár zkoušek za měsíc a minimální živé hraní, což projekt naprosto splňuje. Ale máš pravdu, hraní mi v mé nečinné pauze samozřejmě chybělo. Bylo nesmírně těžké se rozloučit takřka po čtvrtstoletí s vysoce aktivním hudebním životem, na druhou stranu se však člověk naplno věnuje rodině a věcem, na které předtím nebyl čas, a je více odpočinutý. Každopádně mě občas přepadne nostalgie a rád zavzpomínám na svou agilní hudební životní dráhu.
Jak to máte s koncerty? Chystá se něco? Pravda, ptát se na tohle téma v dnešní době je trochu los do neznáma. Přesto, něco se zvažuje, ale asi toho nebude až tolik, že?
Dan: Původní domluva mezi námi byla, že půjde čistě o studio projekt, kluci mají svoje kapely, s kterými hrají živě a mně to nějak nechybí. Po vydání CD „Cadaverous Lullabies“ se začali ozývat lidé s nabídkami na koncerty, tak jsme nad tím přemýšleli a rozhodli se, že si 2 x za rok zahrajeme. Nebudeme to nějak hrotit. Spíše méně, ale za to kvalitně. Máme vymyšlenou show a nějaké rekvizity na pódiu, tak by to nemusela být nuda. (úsměv)
První akce měla být Groovy and Stinky fest v dubnu 2020 v Praze, ale aktuální situace kolem virusu je taková, že se všechno ruší anebo odsouvá na podzim, což vlastně taky není moc jisté, jestli to půjde. Situace je špatná…
Než jsem začal dělat otázky na tenhle rozhovor, přišla od vás informace, že máte nahraný druhý materiál. To je celkem rychlovka v tak krátkém sledu. To vás tvorba tak pohltila, že jste nadmíru produktivní?
Dan: Byl to záměr, nebudeme hrát naživo, ale více se budeme soustředit na studio tvorbu. Takže, když jsme vylezli v únoru 2019 ze studia, dal jsem měsíc pauzu a po té jsem se vrhnul na tvorbu nového materiálu. Byl jsem potěšen dobrým ohlasem na první desku, takže to šlo prakticky samo. (úsměv)
Než tento rozhovor vyjde, bude možná CD venku. Takže co na něm všechno najdeme? Je tam nějaký posun oproti debutu? Že prý rovná půlhodina, cover verze… Co třeba nějací hosté? Co všechno o něm prozradíte?
Dan: Jo, v tuto chvíli (březen 2020) máme po studiu a ladíme detaily ohledně obalu a věcí kolem. Deska je natočena, jmenuje se „The Art Of Dehumanization“, bude na ní 11 skladeb, 10 songů MURDER RAPER AMPUTATE a jeden kover od legendárních IMPETIGO. Délka materiálu je 28 minut. Jako host, je zde akorát můj dlouholetý kamarád Mirek, co zpíval v RUBUFASO MUKUFO a CEREBRAL TURBULENCY, takže si vybral jeden song a komplet ho „nazpíval“. Bude to hitovka jak cyp. (úsměv)
Posun proti debutu, hudebně asi moc ne, bude to pokračování, ale je zde více brán zřetel na detaily, intenzitu a rozmanitost. Zvukově rozhodně posun nastal velký, což považuji za plus a bylo by špatně, kdyby první deska zněla lépe než druhá.
Opět vše nahráno u Otyna v Davosu, tady není jiná volba. Práce s Otynem je vždycky zábava, a i když se názorově křížíme na jednotlivé hudební detaily, vždycky jsme nakonec spokojeni. Pár lidem už jsem dal poslechnout novinku a byli nadšeni, takže mi to už teď stačí ke štěstí. (úsměv)
Co dalšího do budoucnosti chystáte? Jsou nějaké zásadní plány?
Dan: No, aktuálně není jednoduché cokoliv plánovat. Aktuální situace je dost kritická a je možné, že se život trochu zpomalí a bude to o jiných hodnotách, takže všechny koníčky a podobné věci půjdou stranou. Co se týče muziky, tak pomalu lepím nápady do PC a přemýšlím o nějakém split materiálu. Dál nejsem schopen říct, co bude.
Tak to by mohlo být asi všechno. Díky za rozhovor a konec nechám na vás…
Dan: Bury, díky za tvůj zájem o náš spolek. Zdravím všechny fanoušky muziky, držte se toho, co máte rádi a nenechte se unášet trendy! Přeju všem pevné zdraví, zvláště v těchto dnech a doufám, že až vyjde tenhle rozhovor, tak bude lépe!!! Mějte se všichni fajn.
