Nejbližší koncerty
  • 15. 08. 2020Ústečtí WYRM pokřtí letošní album Purge podpoří je KRAAKE...
  • 22. 08. 2020Rotten Fest Open Air 2020 22.8.2020 venkovní areál Sklu...
  • 25. 08. 2020První pražský koncert deathmetalových Poppy Seed Grinder ...
  • 05. 09. 2020Montana Metal Fest: Depresy, Dehydrated, Orkrist, Morn...
  • 05. 09. 2020Třetí ročník open air festu konajícího se v areálu Kaliko...
  • 05. 09. 2020Sušice - Chatová osada LUH mini D.I.Y. open air festival...
  • 12. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí:AGGRESSIVE TYRANTS...
  • 18. 09. 2020V rámci svého minitour nás poctí svojí návštěvou mocní SI...
TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

31. 3. 2020, Praha – U Staré paní Jazz & Cocktail Club

Dnešní doba je těžká a nepřeje ani živým vystoupením kapel. Ovšem některé k tomuto výjimečnému stavu přistupují po svém a svým fanouškům hrají alespoň zprostředkovaně přes internet. Ne jinak to bylo i v tomto případě, kdy legendární UŽ JSME DOMA odehráli v úterý v přímém přenose koncert z uzavřeného klubu U Staré paní s podtitulem „Nemůžete jít na hudbu? Hudba jde k vám!“.

Vystoupení bylo ke zhlédnutí na Facebooku kapely, na YouTube a především na stránkách Nechoď ven, kde jsou rozličné akce několikrát týdně (ale většinou pro čtenáře tohoto webzinu asi nic zajímavého). Koncert se konal v centru Prahy v klubu, kde jsem sice nikdy nebyl, ale podle 3D prohlížeče to vypadá na sympatický prostor ve tvaru písmene L, kdy pódium je umístěno v rohu, takže je na něj vidět od všech stolů. Počítám, že se zde na akce spíš sedí, protože se tady konají asi převážně komorní koncerty v žánrech jazz a blues. Abych si osahal, jak to funguje, podíval jsem se už v sobotu na sólové vystoupení violoncellistky Doroty Barové, jež jinak tvoří polovinu kapely TARA FUKI.

UŽ JSME DOMA letos slaví už 35 let existence, což původně znamenalo koncerty v podstatě každý víkend. Ale ty byly samozřejmě aktuálně všechny zrušeny, včetně toho ostravského před necelými dvěma týdny. Takže jsem si alespoň takhle na dálku mohl vychutnat tuhle originální muziku. I produkce klubu se před akcí nechala slyšet, že „Takhle nahlas se u nás ještě nehrálo!!!“

Přesně v osm večer bylo kvarteto hudebníků v rouškách (logicky kromě trumpetisty Adama) nachystáno na pódiu, aby se mohlo začít. Poprvé v životě jsem sledoval koncert v naší ložnici, vleže na břichu s lahváčem v ruce a nelepený na monitor. V tuto chvíli opravdu příznačný název kapely! Jako první to rozjela dvě dekády stará skladba „Bosí“ a já začal tušit, že si tento netradiční večer s touto alternativně avantgardní hudbou užiju. Bubeník Vojta do toho řezal s neobyčejnou lehkostí a basák Pepa si to užíval jako před zaplněným sálem. Akorát je lituju, přes ten textil se muselo fakt špatně dýchat, kór při takovém nasazení a výkonu.

Následovaly další hity, jak z posledních dvou alb („Naviják“, „Kry“, „Vločky“, „Smetí“), tak došlo i na starší věci. Překvapením bylo po letech oprášení „nejstarší milostné píseň na světě“ – „Jessica“, na kterou navázala „Jazz 1960“. Celé vystoupení mělo výborný zvuk (až na v jednu chvíli zlobivý mikrofon) a bylo snímáno několika kamerami. Za to díky všem, kteří tohle měli na starosti, zvládli to s přehledem. Pár minut před devátou přišla dvacetiminutová přestávka, která byla vyplněna rozhovorem na baru s frontmanem UJD Mírou: „Hrajeme, že nás to baví a že nám to chybí. Tuhle díru se snažíme takto zaplnit.“

Na druhou část vystoupení se ke mně přidala i přítelkyně, která ji sledovala pohodlně ze svého tabletu (se ztlumeným zvukem) a oba jsme se dost zasmáli hlášce jednoho z diskutujících na fóru pod videem: „Ještě nikdy sem nežral na koncertu pařížák s rohlíkama.“ Já si spokojeně pokyvoval hlavou do rytmu, pozpěvoval oblíbené pasáže a po písničkách automaticky tleskal. Mírovu výzvu, že tahle hudba se má poslouchat nahlas, jsem si nemusel brát k srdci, protože volume jsem zvýšil už několikrát během první části.

Začalo se opět posledním albem a éterem se linuly podmanivé tóny „Dýmu“ a na něj navazujícího „Pádu“. Samozřejmě nechyběla hitová „Mariana“ a vzpomnělo se i na alba „Uši“, nebo „Hollywood“. Toto byly krásně strávené dvě hodiny, které měly své kouzlo v tom, že to nebylo jen sledování nějakého záznamu, ale bylo to naživo. Přesto bylo dost smutné po písničkách poslouchat potlesk pár jedinců. Navíc ta hudba, ač energii měla, neměla patřičný tlak, který by vyvolal patřičné emoce z prožitku. To prostě klasický koncert nikdy nenahradí.

Kdysi jsem na jednom koncertě s nízkou návštěvností vtipkoval, že lidi časem natolik zleniví, že budou sledovat koncerty z domu a aby se kapely zaplatily, budou moci poslat nějaké peníze. Uplynulo nějakých pět šest let a je to tady. I ta prognóza o vstupném se naplnila, protože kdo chtěl, mohl tuto akci podpořit a dobrovolně přispět do virtuálního klobouku.

Doufám, že až se tahle situace přežene, aspoň se zvedne návštěvnost a po půstu bude hlad. Ale stejně bych nikdy nevěřil, že si budu užívat koncert, na kterém jsem nebyl a dokonce z něj napíšu report.

Tracklist:

  • Bosí („Uši“, 1999)
  • Naviják („Jeskyně“, 2010)
  • Kry („Kry“, 2018)
  • Vločky („Kry“, 2018)
  • Strach („Uši“, 1999)
  • Smetí („Kry“, 2018)
  • Jessica („Hollywood“, 1993)
  • Jazz 1960 („Nemilovaný svět“, 1990)
  • Napůl („Nemilovaný svět“, 1990)
  • rozhovor
  • Dým („Kry“, 2018)
  • Pád („Kry“, 2018)
  • Mariana (Jeskyně, 2010)
  • Uši („Uši“, 1999)
  • Propast („Jeskyně“, 2010)
  • Poslepu („Hollywood“, 1993)
  • Kapka („Jeskyně“, 2010)
  • Tíha („Rybí tuk“, 2003)
  • Puklinka („Jeskyně“, 2010)

YouTube

 


Zveřejněno: 02. 04. 2020
Přečteno:
845 x
Autor: Bury | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář