Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
LLYR

CD 2020, Werewolf Productions / black/dark metal / Česko

WYRM jsou tady takřka čtvrtstoletí a pořád tak nějak v ústraní. Alba vydávají s většími a většími odstupy, koncertují sporadicky a když se chystají to trochu více roztočit a propagovat nové album na koncertech, přibrzdí je koronavirus. Což je po dvanácti letech, které uplynuly od předchozího materiálu, k vzteku.

Black metal je často taky vzteklá muzika, nicméně WYRM si vždycky tenhle žánr jeli po svém. Vztek dávkovali méně než jiní, sázeli spíše na atmosféru a dokázali složit působivé songy, které fungovaly v klidu domova i živě. V hlavě mám hitovku „With Hate in Their Eyes“, jež v roce 2009 vyšla na stejnojmenném MCD a později i na albu „Rune Rider“. Od jeho vydání z kapely zmizela kytaristka Arsay a WYRM nyní tvoří trio, které to spolu táhne rovných dvacet let. Takže má určitě jasno, co a jak, a nutno říci, že „co“ i „jak“ mě v jejich podání baví. 

„Co“ bych označil jako promyšlený black metal, který se většinou nežene ve zběsilém tempu, ale sází na atmosféru, místy takřka doomovou; na nějaké ty marše ale samozřejmě taky dojde. „Jak“ bych popsal jako tradičně a bez „netrueblackových“ příkras. To není výtka ani pochvala, ale konstatování v tom smyslu, že songy na „Purge“ se obešly bez synťáků, akustických kytar, ženských (kromě jednoho zoufalého výkřiku ve „Far From Gods“, a to ještě nevím, jestli ječí dáma) a čistých zpěvů (kromě jakési recitace, opět ve „Far From Gods“). Komu tahle cesta vyhovuje, ale zároveň není úplně zarytý ctitel old school bzukotů a skřehotů, mohl by v „Purge“ najít zalíbení. Ale i ti zarytí se dočkají…

Žádné intro, rovnou se začíná potemnělou pasáží, do které Mormo zastřeným chrchlotem deklamuje. Hned titulní skladba je rytmicky pestrá, řekl bych darkmetalová, protože důraz je kladen na zničující atmosféru, kterou jen tu a tam odlehčí kytarová linka či kratinké zvolnění. Následující „Ars Mortifera“ se na začátku taky valí, opět se jí prolíná chytlavá melodie, ale na rozdíl od titulní písně se tady postupně sešlapuje pedál a zvyšují obrátky. Trojka už je hlavně divočina, ale pořád bych řekl rozumná,  chvíli dost retro (tupa tupa bicí), chvíli klasika, krátká vybrnkávačka, v níž basa brní jako mlýnek na kosti, pak epická pasáž, Ústečané nedopouští, aby posluchač ztrácel pozornost.

Vrcholem alba je pro mě „Abyss“. Atmosférou připomíná výše uvedený letitý hit, začíná pozvolna, zajímavě zahranou kytarou a snad až tribálními bicími, disponuje uhrančivou melodií, která se po rotyce uprostřed vrací a chtě nechtě připomene SATYRICON. To je vůbec kapela, ke které jsou WYRM asi občas přirovnáváni – a nemůžou se tomu divit. (úsměv) Druhá perla následuje po klepací šestce (ta mi z celého kompletu přijde nejméně interesantní), je to již zmiňovaná „Far From Gods“, která přesahuje sedmiminutovou délku a celou dobu se v ní dějí zajímavé věci – opět nechybí silné melodie, nechybí ani černěkovový běs, o dalších zpestřujících drobnostech už řeč byla, stejně jako o velmi příjemné podobě kytarových vyhrávek (podobné jsou v „Abyss“). 

Kmenová temnohra se vrací v úvodu „Ceremony Of Bones“, což je pro tuhle zvláštní kompozici přiléhavý název. WYRM ale dobře ví, že buď takovou věc použít jako intermezzo, nebo ji nechat jako součást songu, protože poslouchat bubny a brblání nějakého šamana se nedá déle než dvě minutky. Severočeši zvolili druhou možnost. A v „Death Crown Cult“ pak určitě potěší nejednoho ctitele starých pořádků, třeba oním typickým „uhhh“, kterým závěrečná jízda začíná, aby pokračovala v různorodém duchu, stále s dostatkem kreativity.  

Zvuk si pánové pořídili svépomocí, respektive se o něj postaral Mormo, který asi trochu naráží na možnosti svého vybavení. A nebo je to záměr, znít trochu nečistě, nejasně… neberu to jako velký problém, na řadě ikonických nahrávek taky není všechno čisté jako křišťál. 

Obrazy, jež zdobí titulní stranu digipacku i samotné CD, pocházejí od akademického malíře Jiřího Lhoty, který kreslí obaly severočeským kapelám drahně let – myslím, že začínal s UNCLEAN a hlavní penzum práce odvedl pro FLESHLESS. Pro WYRM samozřejmě sáhl po jiné umělecké formě a nutno ocenit, jak příhodné a hlavně kvalitní dílka ctící estetiku žánru vytvořil. I grafika přebalu je stylová, texty bílým písmem na černém podkladu, žel poněkud hůře čitelným fontem. 

Ve finále mě mrzí, že se kapela, jako je WYRM, netěší větší pozornosti. Muziku dělá bezesporu zajímavou, neohlíží se na žádné trendy, ale zároveň nezůstává zakopaná v pravěku. Neříkám, že každá sekunda bere dech, ale jako celek fajnová práce.

7,5/10

Seznam skladeb:

  1. Purge
  2. Ars Mortifera
  3. Gates Towards The End
  4. Abyss
  5. Broken, Beaten And Defeated
  6. Far From Gods
  7. Ceremony Of Bones
  8. Death Crown Cult

Čas: 44:35

Sestava:

  • Bális – drums 
  • Alsius – guitars
  • Mormo – bass et vocals

http://www.wyrm.cz/
Facebook
Bandcamp
Bandzone

 


Zveřejněno: 08. 04. 2020
Přečteno:
5010 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář