DARK GAMBALLE

MOONSORROW, KALEVALA, ELLENDE, HORN, CRUADALACH, WOLFARIAN, DESIRE FOR SORROW, YMYRGAR, EMBRACE THE DARKNESS

Už podruhé se v Brně konala akce nesoucí název Heathen Assault over Brno, která návštěvníky lákala především na hudbu v polohách folk a pagan metalu, ale také smysluplného blacku. Dopředu musím napsat, že nejsem nikterak věrným vyznavačem právě prvně jmenovaného hudebního stylu. Nicméně k návštěvě této akce jsem měl minimálně dva důvody. Jeden byl čistě hudební, zatímco ten druhý zcela osobní.

Do klubu Melodka jsme dorazili v době, kdy už to měli na pódiu rozjeté EMBRACE THE DARKNESS. Pro mě ideální vstup na dnešní veselici. Ihned mi hlavou kolovaly vzpomínky na mé začátky s doom metalem a taky kapelou MEMORIA, kterou jsem někdy na přelomu tisíciletí sjížděl opravdu často. Borci se svého vystoupení zhostili s naprostou grácií a nic na tom neměnil ani fakt, že bylo jen něco málo po patnácté hodině. Za mě příjemný výkon s nádherným zvukem houslí. EMBRACE THE DARKNESS mi dali přesně to, co jsem od nich očekával. Díky.

Další na programu byli folkmetaloví WOLFARIAN. O této kapele jsem toho moc nevěděl, ale dle reakcí publika to vypadalo, že jsem byl jediný, kdo se s tímto hudebním tělesem doposud nesetkal. WOLFARIAN hrají veselou muziku obohacenou o příčnou flétnu a housle, kterou svým zpěvem doprovází jak mužský, tak ženský prvek. Skladby, které nám kapela předkládala, byly dobře čitelné a k jejich dobru muzikanti omezili i lidové juchání na minimum. Teprve druhá kapela na pódiu a v hledišti bylo živo. Je vidět, že fanoušci folkových motivů jsou akce chtiví a rádi se nechají vyhecovat.

Třetí grupa v pořadí byli YMYRGAR z Tunisu. V hlavní roli zde byly opět housle, které se zprvu ve výsledném soundu dost ztrácely. Věřím, že spoustě lidí se tento fakt moc nezamlouval, ale pro mé uši to po předešlých písních plných flétny a houslí bylo docela potěšující. Jen moc nechápu, proč muzikanti sáhli pouze po houslích a ne ještě po nějakém pro jejich kulturu tradičnějším hudebním nástroji. Nicméně se brzy podařilo celkový zvuk vyladit a všechny nástroje tak zněly na výbornou. Ale ani poté se z kapely nestala pouťová atrakce; hudba, kterou Tunisané hráli, byla stále převážně metalová. Což sice někteří ocenili, ale žádná větší vřava se pod pódiem nekonala.

DESIRE FOR SORROW mnozí hodnotí jako „kolébku“ z Anglie. Možná je několik společných rysů, kterými by se obě kapely daly spojit, ale naši DESIRE FOR SORROW zatím patří do druhé ligy a v nejbližší době se na tom asi nic nezmění. Chlapi umí hrát, možná mají i smysl pro melodii, ale stále jim chybí hudební nápady, které by jejich hudbu pozvedly do vyšších než průměrných vod. Moc tomu nepomohl ani přehulený zvuk a dle množství lidí pod pódiem to vypadalo, že dnes to nebudou DESIRE FOR SORROW kvůli komu je Melodka plná. Nicméně já jsem si jejich vystoupení dal úplně celé už jenom proto, že jsem je ještě nikdy neměl možnost vidět naživo.

Poslední česká kapela v pořadí byli pražští CRUADALACH. Jejich současné pojetí hudby mi sice není tak sympatické jako dřív, ale ani tak nemůžu říct, že by se jejich set nepovedl. Nejen že jejich vystoupení bylo plné akce, kterou fanoušci kvitovali s nadšením, ale také se moc hezky dívalo na jednotlivé členy. Především ty z řad něžného pohlaví měly něco do sebe. CRUADALACH do nás nasázeli jak starší, tak novější záseky a všude kolem se zdálo, že je vše tak, jak má být.

Němečtí HORN byli první partou, která hrála déle než předešlé grupy. Nic moc jsem od těchto týpků neočekával, ale o to více jsem byl překvapený. Protože jejich vystoupení bylo opravdu dobré. Plné kulometných bicích, rytmických kytar a příjemného blacku. Zpěvák a baskytarista v jedné osobě vypadal už od začátku odhodlaný srovnat klub se zemí. Postupem času si HORN fanoušky německou tvrdostí maximálně podmanili a dle jejich úsměvů šlo vidět, že jsou z reakcí publika docela dost na měkko.

Čas se pomalu nachýlil a to pro mě bylo znamení, že bude hrát první z kapel, kvůli kterým jsem dnes dorazil. Už když pořadatelé zařadili do soupisky rakouský one man projekt ELLENDE, tak mi bylo jasné, že se budu muset vydat právě sem, abych zjistil, jak to L.G.mu a lidem kolem hlavního mozku tohoto projektu funguje na živo. A musím napsat, že to byl orgasmus od začátku až do konce. První skladba z uhrančivého alba „Todbringer“ ihned navodila atmosféru, kterou na této „kapele“ miluji. Většina posluchačů sice vypadala, že právě tesklivě temný black metal není zrovna to, kvůli čemu vážila mnohdy dost dalekou cestu do Brna, ale i přesto bylo před pódiem plno. L.G. řval jako týrané zvíře a alikvótní kytary se vrývaly pod kůži i nehty. Celý set byl přesně takový, jak jsem doufal. Jedním slovem prostě famózní.

KALEVALA byla pro mě naprosto neschopná pokořit laťku předešlých ELLENDE. Ale na jejich obhajobu musím dodat, že v publiku oproti ELLENDE způsobili naprosté šílenství. Odhodlání zbořit klub a vymačkat všechen pot ze všech tanečníků kolem. Fanoušci věděli (oproti mě), na kterou kapelu se chystají a ani zvuky vtíravých dud jim nepřišly nikterak zvláštní. Skupina hraje na mě až moc folkovou hudbu – podobně jako jejich krajané ARKONA. Jediné, co se mi na této kapele líbilo, byly rusky zpívané texty a hlas zpěvačky Xenie. Ale jak už jsem psal výše, skupina si drtivou většinu fanoušků doslova podmanila. Až když jsem se později bavil s několika účastníky, tak mi skoro všichni potvrdili, že to byla nejlepší kapela celého dne.

Poslední jméno ze seznamu účinkujících byl dříve velký finský objev MOONSORROW. Kapela je známá svými někdy až extrémně dlouhými opusy, které do nás nasázela i tentokrát. Všechny skladby už od začátku zdobil až křišťálově čistý zvuk a na MOONSORROW bylo dle jejich vystupování vidět, že jsou profesionální kapelou. Musím uznat, že jejich hrací čas jsem si opravdu užil – i přesto, že nás i sebe ani trochu nešetřili. Žádné dlouhé proslovy, jen více než sto minut intenzivní hudby. MOONSORROW byla druhá ze dvou kapel dnešního dne, kvůli které jsem se na Heathen Assault over Brno vydal a opět jsem tohoto rozhodnutí nemusel litovat. Dva vrcholy během jednoho dne je více, než si člověk může přát.

I když to občas může působit, jako bych se na akci vydal omylem, tak musím konstatovat, že tomu tak určitě nebylo. Hodně povedený byl také zvuk u jednotlivých kapel. Ze začátku to sice u některých vystupujících vypadalo docela zle, ale vždy se sound nejpozději po dvou skladbách upravil na příjemnou hladinu. Jediné, co trošku kazilo celkový dojem, byl zbytečně pozdní konec celé akce. Ale to je jen malá kaňka na povedeném dnu.
 


Zveřejněno: 19. 02. 2020
Přečteno:
2868 x
Autor: Luma | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář