TELEPATIE

CD 2019, Werewolf Productions / avantgarde black metal / Česko

Dvacet řadových alb za (skoro) dvacet roků existence, to je vizitka plzeňských pánů práce. Kadence chrlení nahrávek už sice není tak rychlá jako v letech 2000-2005, ale i tak činí nejdelší rozestup mezi dvěma alby tři roky. Právě ty dělí i předchozí „Hlavní stroj“ a aktuální „Komíny smrti“.

V bookletu tentokrát chybí texty, přesto má šestnáct stran. Ty jsou naplněny fotografiemi fabrik a  muzikantů, krátký odstavec pak klasickým kapelním žargonem shrnuje, o čem že album je. Z mého pohledu je nejzajímavější tato věta: „Vyvaruj se však pohybů nejapně soutěživých, neboť ty shoří v komínech smrti.“ A jsme u názvu alba a textu k titulní skladbě, kterému je velmi dobře rozumět a v kterém jsou sportovci po zásluze likvidování, a nejen ti, odnesou to i fanoušci a sportovní komentátor. K tomu ale dojde až na začátku druhé poloviny nahrávky.

Úplný začátek je šokující, bez varování se z reproduktorů vyvalí nářez a řev, typický UMBRTKOVSKÝ svérázný black metal, lehce pokřivený, ale jeho nápor netrvá věčně, po chvíli se muzika přelomí do jiné polohy, pomalé podivně rockové, přičemž se střídají vokalisté „kázající“ o samých pitomostech. (úsměv) Není to nic nového, ale ono prolínání extrému a odlehčených pasáží zase funguje, byť se k naposlouchání skladby musí člověk časem propracovat – poprvé je to zmatek nad zmatek. (úsměv) Ale nechybí působivá melodická linka, která má až uhrančivou sílu a zůstává ze skladby v paměti nejsnáze. „Krátké klání“ se odehrává v pochodovém duchu, ale i tady se vynořuje kytarové melodizování, které skladbu posouvá stravitelnějším směrem. Následuje black´n´roll, v kterém není rozumět vokálu, a tak mi přijde škoda, že nejsou k dispozici texty, hudebně je to spíše obyčejnější, s výraznými bicími, recitativem i kytarovým kvílením. Ani čtvrtá píseň nepřináší výrazné překvapení, myšleno na poměry UMBRTKY – skladba má řád, není vyloženě roztrhaná, na druhou stranu proti standardním kapelám je to pořád divočina. Stejně jako v předchozích písních, i tady se objevuje pěkné kvílivé kytarové sólo, v textu zřejmě nechybí realistické prvky, poslouchá se to příjemně, ale není to přímý zásah. Po šlágry napěchovaném „Hlavním stroji“ (vzpomeňme třeba „Ú.K.Ú.“, „Hlavní stroj“ nebo „Horizontáře“, o velehitu „Práce, radost, válka“ nemluvě) vyznívají „Komíny smrti“ poněkud obyčejněji, první náladě alba se vymykající song se nachází až na stopě číslo pět a ani tady nelze mluvit o něčem, co by ještě pánové nepoužili – na mysli mám akustické tóny, s kterými už si v minulosti nejednou pohráli. Na druhou stranu přichází tohle odlehčení v pravý čas a nebýt obhroublého zpěvu, šlo by o takřka meditativní oddychovou písničku. 

Druhou polovinu otevírají výše zmínění sportovci, respektive slova „zabíjení sportovců naším denním chlebem“. Hokejisté, fotbalisté, házenkáři, basketbalisté… všichni skončí v komínech smrti. Podobně by měla dopadnout i ženská, která na baru sleduje sport v televizi a pije víno, což je hnusnější, než když se hrabe v popelnici – okamžitě usmrtit. Muzika opět spíše smířlivá, ale po vyřízení nepřátel se na chvilku přitvrzuje… aby se zase zvolnilo a rušily se sázkové kanceláře, zakázalo nošení sportovních dresů a sledování sportovních přenosů; porušení zákazů se trestá odnětím svobody na doživotí nebo usmrcením. Jenom pěší turistika a běh na vlak jsou osvobozeny. (úsměv) Vokálně je to pěkný cirkus, hudebně se song probírá v druhé půlce s bzukotem kytar, ale i hudební rovina lze označit jako běs, protože se pořád nějak mění. Závěrečné sportovní skandování by myslím mělo být rovněž zakázáno, byť se skanduje název písně; přesah k halekání sportovních fanatiků je ale zřejmý a podobné móresy nelze tolerovat. (úsměv)

„Roudenský okruh“ připomíná „Mlsat v jeřábu“ i „Půjčovnu strojů“, později i STÍNY PLAMENŮ, to když se jede klasický Morbivodní black metal s klasickým Morbivodovým vokálem, pro příznivce svižných UMBRTKOVÝCH songů asi nejlepší položka alba. „Tvář českého podzimu“ pak přináší vůbec nejchytlavější melodii, podzimně zádumčivou, ale i muziku rozjívenou, s výborným sloganem „záklon je jediný zákon“. Tahle pasáž CD mi přijde nejsilnější, i když i „Kód“ skrývá nejedno překvapení, třeba ambientní pozadí okamžiků postavených na recitativu. „Ustanovení“ pak funguje jako dojezd placky, které nejspíš nebude patřit mezi ty nejoblíbenější v zatím dvacetipoložkové diskografii UMBRTKY. Chybí na něm nějaký výraznější zářez, který by si každý s dílem spojil, jako tomu bylo v případě alb „Hlavní stroj“, „Spočinutí“ nebo „IVO“.
  
Seznam skladeb:

  1. Půjčovna strojů
  2. Krátké klání
  3. Mlsat v jeřábu
  4. Dílna
  5. Papání
  6. Komíny smrti
  7. Roudenský okruh
  8. Tvář českého podzimu
  9. Kód
  10. Ustanovení

Čas: 49:23

Sestava:

  • Morbivod
  • Strastinen
  • Well
  • Karl

Facebook
Bandcamp


 
 


Zveřejněno: 27. 12. 2019
Přečteno:
2886 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář