PUSTINA

14. 11. 2019, Praha - Futurum

Koncerty nabitý podzim dává letos na výběr z celé řady skvělých světových kapel nejrůznějších metalových odnoží. Obscure Promotion má prsty hned v několika zajímavých eventech a jedním takovým byla určitě i zastávka evropského turné legendárních thrasherů SACRED REICH, kteří se po dvou nedávných koncertech na Brutal Assaultu objevili i v klubu, konkrétně ve smíchovském Futuru. SACRED REICH jsem dosud zatím naživo neviděl, takže rozhodování nebylo nikterak složité. A když byl potvrzen support v podobě amerických NIGHT DEMON, nebylo co dál řešit. Jeden z mála koncertů, kdy předkapela měla v rukou víc trumfů než headliner. Alespoň pro mě…

Před koncertem velmi kvituji, že nebyl uprostřed týdne pozván další support a celá „rychloakce“ měla proběhnout od osmi večer do čtvrt na jedenáct. Do klubu jsem dorazil krátce po sedmé hodině a okamžitě mě překvapilo, kolik je tu lidí. Již hodinu před koncertem odhadem určitě víc než při nedávném koncertu DESTROYER 666 na stejném místě činu. Nakonec bylo Futurum slušně zaplněno a můj nedobrý odhad říká, že zde mohlo být něco kolem dvou stovek fans. Před koncertem jsem potkal několik známých ksichtů a rád s nimi aspoň krátce pohovořil. S pivkem v ruce jsem obhlédl merchandise kapel a s radostí zjistil, že nemusím nic kupovat. Všechny vinyly NIGHT DEMON už doma mám a totálně předraženou novou desku SACRED REICH opravdu nechci. Za prvé ji nepovažuji za kdovíjaké dílo, ale hlavně dávat osm stovek za podepsanou desku a nemít možnost si ji koupit bez autogramů, to mi přijde jako zlodějna. Zvlášť, když já mám podpisy desek spojeny hlavně s osobním setkáním s kapelami. No nic, další pivo do ruky a šlo se k pódiu.

NIGHT DEMON hráli loni v žižkovském Fatalu pro necelých dvacet lidí, tentokrát měli poněkud důstojnější obecenstvo. Na tradiční heavy metal tady sice nebyl každý zvědav, ale i tak kapela dokázala od první minuty strhnout pozornost na svou stranu. Podpořeni kvalitním zvukem valili pánové heavík, který jakoby se zaseknul v první polovině osmdesátých let. NIGHT DEMON se nijak netají tím, že jsou ovlivněni starými kapelami NWOBHM a prvními dvěma deskami IRON MAIDEN. Ten duch „Killers“ je v produkci NIGHT DEMON hodně slyšet. I ve třech lidech a s jednou kytarou se dá hrát prvotřídní heavy metal, což dokazovalo duo Jarvis Leatherby (jinak taky basa v legendách CIRITH UNGOL a JAGUAR) a Armand John Anthony. Parádní, ostré a skvěle podlézavé kytarové riffy byly doplněny o kratší, ale o to víc intenzivní sóla. To vše za doprovodu Jarvisovy baskytary, která při kytarových sólech skvěle vyplňovala vzniklou prázdnotu po kytaře tak, že o druhou kytaru nebyla nouze. Tohle těžké divadlo pak dirigoval bicman – minimalista Dusty Squires. Velkou předností NIGHT DEMON je výborný čistý zpěv Jarvise Leathebyho a taky skvělá vyváženost skladeb. Kapela sypala bez přestávky jednu hitovku za druhou a během setu nevznikala vůbec žádná hluchá místa. A když vezmeme v potaz, že většina songů byla rychlého charakteru, zařazení pomalejších a temnějších songů (např. „Darkness Remains“) bylo naprosto citlivé a obohacující. Pětačtyřicet minut koncertu kalifornských NIGHT DEMON obsahovalo jedenáct skladeb, mezi které patřily např. „Welcome to the Night“, „Full Speed Ahead“, „Hallowed Ground“, „Heavy Metal Heat“, „Curse of the Damned“, „Scream in the Night“, „Night Demon“ nebo část songu „Overkill“ od MOTÖRHEAD. Vyklepal jsem si palici, odeřval pár textů a v závěru jen litoval, že je koncert NIGHT DEMON u konce. Tohle byl totiž začátek a zároveň i vrchol večera.... aneb když support převálcuje headlinery na celé čáře.

Hlavní důvod, proč sem drtivá většina fans ve čtvrtek večer dorazila, byli arizonští veteráni SACRED REICH. Jejich první tři nahrávky bezesporu patří do zlatého fondu amerického thrash metalu a ovlivnily nejednu kapelu a nejednoho posluchače. I já občas proženu na gramci první pressy „Ingnorance“ a „Surf Nicaragua“. Z původní sestavy dnes zůstali jen Phil Rind (vokály a basa) a Wiley Arnett (kytara). Od prvního momentu bylo jasné, na jakou notu SACRED REICH sází. Opět dobrý zvuk a thrash metal přelomu 80. a 90. let. SACRED REICH vždy balancovali mezi thrashem a starým hácéčkem, z jejich tvorby pak hodně čerpala např. PANTERA (ta horší, protože lepší období PANTERY skončilo na konci osmdesátek, hehe) a přesně tato stará škola rezonovala celým klubem. Přímočarost, jednoduché až primitivní riffy, energie a vysoko položený, typický a rozpoznatelný Philův zpěv. Tam je vše jako dřív. Co čert nechtěl, tak mě SACRED REICH po nějaké chvíli přestávali bavit. Ne, že by snad kapela ubírala na tempu. Naopak, koncert gradoval díky playlistu, který byl mixem songů z nové fošny „Awakening“ (naživo zněly podobně jako staré kusy) a letitých songů, na které každý čekal. Jenže jednoduchost a strašlivá monotónnost poměrně dlouhých skladeb udělaly své a tento arizonský kolovrat se mi začal postupně vzdalovat. Kdyby celý set trval do třiceti minut, odcházel bych spokojen. Jenže hodina byla zkrátka příliš na takhle strojový thrash metal, o kterém posluchač nemusí vlastně vůbec přemýšlet (jaký to rozdíl oproti třeba TESTAMENT). SACRED REICH přesto šlapali a klub se bavil. To jsou nejdůležitější aspekty pražského koncertu. Songy jako „The American Way“, „One Nation“, „Ignorance“, „Dead Squad“ nebo závěrečná taškařice „Surf Nicaragua“, kterou jsem již poslouchal z předsálí, musely bavit každého. Ve všech ohledech jsem rád, že jsem mohl vidět jednu z posledních starých amerických kapel, které mi naživo zatím unikaly. Ovšem, souboj Kalifornie vs. Arizona: 1:0.


Zveřejněno: 16. 11. 2019
Přečteno:
2845 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář