TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD/LP/MC 2019, Debemur Morti Productions / atmospheric black metal / Francie

Každý nový počin BLUT AUS NORD je (nejen) pro black metalové fanatiky velmi očekáván. Vindsval se za více než čtvrt století hudební kariéry vyprofiloval jako jeden z nejinovativnějších muzikantů v žánru, který se nebojí posouvat stylové hranice a jehož bohatá diskografie v sobě skýtá mnoho děl, z nichž v podstatě skupinky jsou spolu provázané, ale dohromady činí bohatý mix. Přiznám se, že dosud poslední předloňská studiovka "Deus Salutis Meæ" mi přišla na BLUT AUS NORD až příliš obyčejná a vlastně si z ní s odstupem nic moc nepamatuji. Tudíž jsem uvítal (i když samozřejmě s rezervovaným očekáváním, známe to...) promo řeči o tom, že se kapela posune o dost jiným směrem. Byly tam i nějaké ty zkazky o rock'n'rollu a podobně. Obal vypadal dosti zajímavě a vhodně korespondoval s názvem "Hallucinogen", stejně interesantně působila i "promo fotografie" (viz níže).

Že by šlo hudebně o úplný krok stranou, to se o "Hallucinogen" říci nedá. Vindsvalova kytarová práce je tak charakteristická, že byste ji poznali i pohluchu, navíc leckteré melodické pasáže by se určitě neztratily na některém z dílů trilogie "Memoria Vetusta". Oproti předchozím albům BLUT AUS NORD ale na novince cítím obrovskou lehkost, svěžest, vzletnost. Může za to zejména rocková nadýchanost, kterou "Hallucinogen" po celou dobu na posluchače působí. Některé melodie vysloveně překvapí, jako hned v úvodní "Nomos Nebuleam", kde z poměrně standardního melodického blacku á la Vindsval několikrát vyvěrá krátký sólový výlet jak ze sedmdesátkového rocku. Nejinak je tomu u následující "Nebeleste", nejchytlavější záležitostí je ale jistě trojka "Sybelius". To je kytarová nádhera. Nic těžkého, krkolomného, ale bere to za srdce a při několika melodiích mi regulérně běžel mráz po zádech. Jestli vás melodie v čase 2:10 nerozbije, tak nemáte duši. A ten závěr, to je vyloženě rokec jak poleno. Tohle tak vidět naživo...

No nic, jdeme dál... Album pokračuje na vysoké úrovni, ale přece jen si například ze čtyřky "Anthosmos" s odstupem nevybavuji žádný úplně silný moment. Na druhou stranu, BLUT AUS NORD v ní či v následující "Mahagma" dávají najevo, že na blastbeaty a syrový black metal, který by se neztratil ani na prvních deskách, nezanevřeli. Ale přestože je "Mahagma" dosti nasypaná, neztrácí na melodičnosti celé desky, spíše naopak - jde o další velmi chytlavou věc. Se šestým songem s finsky znějícím názvem "Haallucinählia" se BLUT AUS NORD vrací k naprosté rockovosti, tahle skladba by se, až na závěrečný nátěr, neztratila na různých deskách v 70. letech. Poslední "Cosma Procyiris" je takovým epilogem, který se drží předešlé formy, ale neobsahuje až tak výrazné momenty, jako některé z předešlých skladeb. Společně s "Anthosmos", řekl bych, nejméně zajímavé části "Hallucinogen", ač je stále laťka vysoko.

Celé album má kromě svěžesti takovou odlehčenou atmosféru, která posluchače vtáhne a nechává ho unášet se na vlnách podmanivosti. Přispívají k tomu i většinou výrazně potlačené éterické vokály, jen například v "Nebeleste" zní takový zefektovaný šepot trochu ponuřeji. Co bych možná trochu omezil, je docela velké množství akustických vybrnkávek. V některých případech smysl mají, jako například v "Haallucinählia", kde se transformují do zmíněného konečného sypce, ale například v závěru úvodní "Nomos Nebuleam" bych ji s klidem vynechal.

Nehledal bych v "Hallucinogen" přes název nějakou výraznou psychedelii a "mimóznost", spíše mají kompozice občas blízko k (prog)rocku a podobným vlivům. Deska se poslouchá strašně příjemně, baví mě od začátku do konce, a to i po mnoha posleších. Přidává tomu i kvalitní zvuk, který v sobě snoubí právě onu staroškolskou rockovost s klasickou produkcí Vindsvalových počin, která je prostě nezaměnitelná. Rozhodně nejde o nejlepší věc, kterou kdy BLUT AUS NORD nahráli, i když na ni sypu poměrně hodně chvály. Ale poté, co se kapela možná v poslední době trochu hledala, je tohle skutečně osvěžující záležitost.

 

Pavel:

Vindsvalův projekt je legendární. Nemůžu říci, že by to pro mne byl jeden z těch nejvíce oblíbených a sledovaných, ale rozhodně má můj respekt. Zejména tento rok. Do teď jsem měl nejraději sedmičkovou trilogii, naopak nejslabší mi přijde album z roku 2017 „Deus Salutis Meae“. Hallucinogen byl všemi (v daném žánru) velmi očekáván a docela mne překvapuje, co krásného (na rozdíl třeba od prohnilého „MoRT“) vylezlo, za dvouletý odstup, na svět.

Oproti Opatovi desku hodnotím ještě více kladně, ba si troufnu říci, že se jedná o brilantní počin, který je pln krásných a nových detailů při každém dalším poslechu. Souhlasím určitě s tím, že album není vyloženě psychedelické, ale jede více do progresivního, ale i klasického rocku ze sedmdesátek či osmdesátek. S předchozí škatulkou se ale pojí shodná vlastnost, jak fošna působí (minimálně na mne). Je silně meditační. Zastřené sborové naefektované vokály tento pocit mnohokrát znásobňují a deska, ačkoliv je stále plná jisté black metalové temnoty, ať už díky kytarovým včelkám, nebo nahazováním dizonantních not pro budování tenze a atmosféry, je zároveň silně pozitivně působící.

Výslovně ale nesouhlasím s jeho názorem, že by bylo dobré ubrat vybrnkávaček a klidnějších momentů. Říkám klidně přidat! Díky těmto jemným dýchavým a vzdušným momentům je album právě takové, jaké je. Vzdušné, plouživé, snad radostné? „Nomos Nebuleam“, „Anthosmos“ a „Haallucinahlia“ jsou díky tomu asi i moje nejoblíbenější skladby.

Za mne je „Hallucinogen“ asi to nejfajnovější, co BLUT AUS NORD vydali. Možná bych dle názvu a obalu alba očekával větší vrstvení kytar a extrémní zneužívání kytarových efektů pro hrátky s prostorem, ale to nevadí... Deska není nejrevolučnější, extrémně odlišná, temná a originální, ale rozhodně je skvělá.

Seznam skladeb:

  1. Nomos nebuleam
  2. Nebeleste
  3. Sybelius
  4. Anthosmos
  5. Mahagma
  6. Haallucinählia
  7. Cosma procyiris

Čas: 48:59

Sestava:

  • Vindsval - kytary, vokály
  • W. D. Feld - klávesy, bicí
  • GhÖst - basa
  • Thorns - bicí

Bandcamp BLUT AUS NORD
Facebook BLUT AUS NORD
Web Debemur Morti Productions


Zveřejněno: 29. 10. 2019
Přečteno:
2878 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

03. 11. 2019 10:22 napsal/a Kubina
LP
Jemná deska, ale u mě letos vede, co se týče atmosferického blacku, THE GREAT OLD ONES \"Cosmicism\". Objednával jsem na musicrecords.cz a je to taky pěkná řacha, ale nerad objednávam věci ze zahraničí :/
01. 11. 2019 16:37 napsal/a Opat
LP
Na Music Records jsem taky se zděšením koukal, se úplně zbláznili. To vyjde lépe objednat Slipcase Gatefold 2x12\" LP přímo od labelu Debemur Morti za 24 € + poštovné.
01. 11. 2019 15:00 napsal/a Coornelus
LP
LP chci taky, ale tahle cena mě dost děsí: https://www.musicrecords.cz/catalogue/hudba/blut-aus-nord/hallucinogen-vinyl-2lp/ Zatim jsem se nekoukal jinde, ale tohle je už těžce za hranou. Mayhem jedu nepravidelně, ale ono se to poddá :-)
01. 11. 2019 11:20 napsal/a Opat
...
Díky za reakce, přátelé. Zatím se \"Hallucinogen\" skutečně nezajídá a i když, jak psal Coornelus, desek vychází strašně strašně moc, společně s novými MAYHEM jej jedu pravidelně. Tohle se fakt povedlo, po předchozí ne až tak záživné desce skutečné osvěžení. V budoucnu objednám LP.
01. 11. 2019 06:11 napsal/a Horaguru
Bomba!
Už jsem v sobotu Opatovi, na jeho výjezdu v HK hlásil, že to byl naprosto parádní tip. Letošní jasná jednička...