V metalovém podzemí se pohybují stovky kapel, o kterých člověk nemá ponětí. Mohou klidně dělat kvalitní muziku, ale nejsou propagaceschopné, nebo nekoncertují, nebo nevydají album u aktivního labelu, tak po nich pes neštěkne. Nebýt Les Acteurs De L´Ombre Productions, nevěděli bychom o řadě francouzských kapel, většinou solidní úrovně, většinou hrajících ne úplně standardní black metal. V určitém směru je to i případ VƆID, až na ten netradiční black. VƆID, navzdory podivnému názvu, totiž produkují vcelku tradiční muziku, jež má kořeny v osmdesátých letech.
Album „Jettatura“ původně vyšlo digitálně i jako DIY cédo, ale nedivím se, že po něm někdo sáhl a vypravil jej do světa oficiálně. Nahrávka má švih, obsahuje šest skladeb tvářících se jako oddychová hudba, která má předobraz u VENOM a jim podobných seskupení. Nicméně i tahle muzika se dá podat s grácií, s lehce moderním přístupem třeba co se produkce týká a taky s občasnými ne úplně běžnými postupy. Je to znát hned v úvodní titulní kompozici, v níž se vedle pasáží jak vystřižených od novodobých SATYRICON objevuje i part lehce avantgardní. Ani ve druhé „Theory Of Hail“ se kvintet nikam nežene, vedle hartusících riffů ale nabízí i táhlé melodie, které by se mohly považovat za poznávací znamení kapely. Pánové se nebojí úplného zpomalení, nebojí se ani pořádného zrychlení, což činí nahrávku pestrou a poměrně dlouhým písním prospívá. „Woven Woods“ se zpočátku tváří jako severský ukvílený black metal, ale ani tohle pohrávání si s vichrem nemá delšího trvání a následuje napřed rokenrolový a poté pomalejší úsek. Kytary pořád sází silné melodie, které mě nenechávají v klidu, až čtvrtá položka nedisponuje tolika nápady, aby utáhla sedmiminutovou stopáž. Další dva kousky už ale zase mají ten správný tah na bránu a závěrečná jízda „Red Cardinals“ obsahuje i jakýsi gothic či darkrockový feeling. K chytlavosti materiálu přispívá parádní hlásek chlapíka skrytého pod nickem CML²; borec disponuje velmi dobrým skřehotákem, který k dané muzice ideálně pasuje, slova jsou navíc pečlivě artikulována, žádný nesrozumitelný chrchlot, ale výrazný a sebejistý hlas jako zvon.
LADLO jako vždycky CD slušně zabalili, v podstatě už vydávají pouze digipacky, které „nějak“ vypadají. Sice v nich většinou chybí fotky kapel, někdy i texty, ale po grafické stránce není co vytýkat. I VƆID to mají pěkné, perokresby lebek ani draků neurazí, texty v šestistránkovém přebalu taky nechybí.
Musím se přiznat, že mě VƆID padli do noty, album poslouchám s opravdovou chutí a i přes vcelku snadnou přístupnost na něm nacházím spoustu zajímavých zpestření. Jistě, nic objevného to ve finále není, SATYRICON, VREID a další to dělají podobně, ale koho baví třeba dvě severské kapely, měli by mu i Francouzi sednout, v lepším případě jej i uhranout, o což se snaží i názvem alba, který v překladu znamená uhranutí, uřknutí.
Seznam skladeb:
- Jettatura
- Theory Of Hail
- Woven Woods
- We Come We Breed We Live
- O M E N
- Red Cardinals
Čas: 35:23
Sestava:
- PL – bass
- CDRC – guitars
- LVR – guitars
- CML² – vocals
- JM – drums
