Brněnští EDAIN fungují přes deset let, ale v jistém slova smyslu se stále jedná o utajenou kapelu, byť o kapelu tvořící zajímavou muziku. Těžko na této situaci něco změní novinka „Rephrased“. Na ní se totiž EDAIN prezentují jen jako čistě instrumentální těleso a s takovou vizitkou se nedá tvrdit, že by se z nich snadno stali miláčci metalového národa.
Spojení EDAIN se zpěvákem Martinem Brňovjákem je už minulostí. Kapela se rozhodla jít nevšední cestou a bývalého zpěváka nenahrazovala vůbec nikým, propustila tak uzdu své fantasii na plné obrátky a nahrála kolekci osmi skladeb, jenž fungují na metalově progresivní bázi, avšak bez jediné hlasové plochy. Tohle je odvážný čin, jenž může mít mnoho úskalí. Minimálně je nutný jiný přístup k tvorbě, ale i přes tento fakt se EDAIN od svých kořenů zcela neodpoutali a neustále vaří z hrnce, který má co dělat s metalem. Kdo kapelu, byť třeba jen letecky, slyšel v minulosti, nepřijde mu absence vokálů kdo ví jak dramatická, protože EDAIN se instrumentálním skladbám nevyhýbali ani na starších nahrávkách a dá se říct, že zpěv u nich v posledních letech tvořil až poslední díl mozaiky.
Ač (ne)fanda progresivního metalu, potažmo rocku a kdo ví čeho ještě, musel jsem hned od začátku zbystřit, protože EDAIN od prvních momentů skladby „Pained Oblivion“ servírují uchu lahodící tóny. Přes úvod, který patří bubeníkovi, přejdou do nenásilné kytarové práce, která je melodická, ale nikterak vtíravě a za vkusného bublání basy dokáže vyloženě pohladit a dá vzpomenout na „Focus“ od CYNIC. Zhruba takhle na mě působily první vteřiny alba. Toliko asi k té progresi jejíž definice je celkem ošidná věc. Protože mluvit tady o progresi a zmiňovat přitom album z roku 1993, je vlastně dost zvláštní. Jako malé vodítko k tvorbě EDAIN snad ale tato informace neuškodí.
Oproti minulosti, kdy EDAIN používali hrubý vokál, nezní pánové v těchto dnech logicky nijak zásadně tvrdě, přesto jsou stále metal. Je evidentní, že je kapela sehraná, každý ze čtyř muzikantů má přehled; radost mám z basy, která je pevnou součástí celku (a nejen napsaná v bookletu, abyste její zvuk potom marně na nahrávce dohledávali).
Osmička skladeb nabízí materiál, který sice složili šikovní muzikanti, ale nemusíte si brát na poslech desky dovolenou a zkoumat, jestli vůbec jakákoliv z kompozic dává nějaký smysl. Což neznamená, že hned poprvé bude člověk zorientovaný. Je pochopitelné, že se toho děje hodně, ale mozkové závity se mi při mnoha vyslechnutích nezavařily ani jednou, takže se to dá poslouchat a to si troufnu tvrdit, že se těžko můžu počítat do cílové skupiny. Tou budou ti, kteří mají rádi hudbu, která necílí vyloženě na první dobrou a postupně pootvírá další brány do hlubin. Je to z toho důvodu, že i přes občasné rockové a jazzem načichlé postupy je tahle deska stále hlavně metalová. A když se řekne metal, je zřejmé, že se nestaví jen na deathmetalových základech, které definoval jeden pán z Floridy, ale najdou se i melodické vsuvky, třeba jako v případě třetí „Inside Polysphere“, jejíž začátek považuju díky kytaře za top moment alba, tak i ty, které zavánějí heavy metalem a tady to v mém případě prostě fungovat nemůže. Sólo v sedmé „Critical Intelligence IV“ mě vyloženě vystrašilo. Ale na obranu EDAIN musím uznat, že s nějakým kytarovým hrdinstvím a honěním si vlastního ega v podobě podobně namydlených sól to má kapela slušně ukočírované.
Ačkoliv album nedosahuje žádné přehnané délky a vejde se v klidu pod u pamětníků z jistých důvodů zažitou hraniční ¾hodinu, ke konci se začínám lehce ztrácet a soustředěnost postupně opadá. Tím ale nechci tvrdit, že by dvě poslední věci byly slabší než šest předešlých.
Vybrat vyloženě top věc se zdráhám, protože v každém ze osmi tracků lze najít opravdu chytré pasáže, ať už v těch zmiňovaných nebo v silném středu alba, tak na druhou stranu z jasně daných (mých!) limitů nejsem schopný ocenit úplně každou notu alba a tvrdit, že si ho užívám od A do Z. Celkově jsem ale od „Rephrased“ dostal víc, než jsem před prvním poslechem očekával a musím říct, že mi EDAIN přijdou v momentální fázi mnohem zajímavější kapelou, než když využívali zpěv.
Seznam skladeb:
- Pained Oblivion
- Drain Out
- Inside Polysphere
- Critical Inteligence III
- Who Am I
- Knowledge Of The Hidden
- Critical Inteligence IV
- Endure Persistence
Čas: 43:14
Sestava:
- Jiří Staněk - bicí
- Pavel Jeřábek - kytara
- František Záhora - kytara
- Zdeněk Záhora - basa
