JEDEN KMEN není zrovna typickým příkladem kapely. Zájmové území máte široké – a abych tady nevymýšlel vymyšlené, dovolím si citovat z vašich www stránek: „JEDEN KMEN v sobě spojuje fotografii, digitální umění a hudbu, to však není všechno. Jde také o vyústění dlouhodobější různě zaměřené výtvarné práce širšího kolektivu lidí. Projekt stojí na vizuálně zajímavých kostýmech, rekvizitách a vybavení, které dotváří podobu kmene.“ Můžeš nejdřív osvětlit, kde se JEDEN KMEN vzal?
Se vznikem našeho uskupení je to poněkud složitější, protože jsme se nedali dohromady tak, jak kapely běžně vznikají. JEDEN KMEN ve smyslu hudební skupiny byl a minimálně ještě tímto albem je součást většího výtvarného projektu, který nese stejný název (www.jedenkmen.cz). Projekt celkově rekonstruoval život fiktivního kmene skřetů pomocí různých výtvarných technik. Hlavním médiem však před hudbou byly fotografie, příběhy a různé řemeslné exponáty. Hudba původně vznikla jen jako ambientní ruchový doplněk k jednotlivým fotografickým tématům z dílny ambientního projektu AUGAM. Pak jsme ale na podporu tohoto výtvarného projektu pořádali koncert a jen tak z hecu ambientní party doaranžovali akustickými dohrávkami na různé nástroje. A protože vystoupení mělo úspěch, tak jsme na další ročník připravili celou 45minutovou show, v podstatě celé album „Mlha“. Přelom roku 2015 a 2016 je tedy doba, kdy vzniká kapela JEDEN KMEN jako taková. Kapela pak jako jeden z mála výstupů celého projektu má otevřenou budoucnost. Už teď vlastně dochází k její emancipaci a vede kapelní život nezávisle na původním projektu.
Kdo za projektem JEDEN KMEN stojí?
Kapela má stabilně 6 členů s tím, že zkušenosti s předchozím hraním jsou různé. Navíc nemáme pevné nástrojové obsazení. Všichni členové se mezi s sebou znali z dřívějška, ovšem mimo hudební komunitu. Impuls společně tvořit hudbu přišel až s projektem JEDEN KMEN.
- Jakub Gaja – převážně kytarista a kapelník má s hudební tvorbou asi nejvíce zkušeností a svému stěžejnímu nástroji se věnuje od základní školy. Působil v řadě kapel žánrem ovšem vzdálených od metalu, ambientu nebo neofolku. Má zázemí ve funky, soulu, rocku, jazzu a blues.
- Jiří Roček – je člověk, který se hudbě věnuje již také velmi dlouho, nikdy však žádný nástroj nestudoval pod dohledem učitelů. Má talent rychle ovládnout snad všechny nástroje světa. V kapele hraje na bubny, brumle, flétny a má i vokálové party. Působil chvíli ve sranda kapele ŠOUMENI Z DUCK BARU a momentálně hraje také v uskupení TROLÍLA (https://youtu.be/rXHMiNsRp_s)
- Michal „Loqo“ Horbal – v kapele hraje na bubny a má vokálové party. Loqo má asi jednu z nejbohatších hudebních minulostí z nás všech. Působil v řadě blackmetalových kapel, jako byly VALRAUKAR, EX DIRRIS, hostoval v MORAVSKÉ ZIMĚ a SEKHMET a momentálně působí také v thrash-punkové AVERZI.
- Pavlína „Skrík“ Lukešová – má na starosti zpěv a JEDEN KMEN je její první oficiální veřejné působení. Je doktorandkou srovnávací jazykovědy a skrze svůj velký lingvistický talent patří v kapele za velkou oporou při skládání textů.
- Ctibor Ostrý – má nejmíň zkušeností s jakýmkoliv hraním, nikdy na nic moc nehrál a ani nepůsobil v žádné kapele kromě JEDNOHO KMENE. Na jeho vrub ale padá celá myšlenka projektu JEDEN KMEN ve svém nejširším pojetí včetně vzniku kapely. Současně je autorem příběhového konceptu alba a kompozice řady skladeb včetně jejich textů. V kapele má na starosti některé zpěvy, bubny a brumle.
- Magua – je autorem všech ambientních podkladů pro album „Mlha“ a v hudebním projektu stál u jeho samého počátku společně s Jakubem a Ctiborem jako tvůrce ambientních ploch. Na živých vystoupeních hraje na velký kotel. Dříve působil v kapele HEIDEN, kde hrál na basu a natočil s nimi několik alb. Současně s JEDNÍM KMENEM funguje i ve svém ambientním solo projektu AUGAM (https://youtu.be/GkNqcrSlarQ).
Pojďme k muzice, která se nachází na vašem debutu. Jak nahrávka vznikala, kde jste nahrávali a jak jste s krátkým odstupem spokojeni s výsledkem?
Vznik alba byl podmíněn úspěšnou crowdfundingovou kampaní celého projektu JEDEN KMEN (https://www.startovac.cz/projekty/jedenkmen/), kde bylo album jako jeden z cílů, kterých se nám v kampani podařilo dosáhnout. Díky tomu jsme měli víceméně pevně stanovené termíny vydání, což nakonec způsobilo menší časovou tíseň, se kterou jsme si ale vcelku poradili. Nahrávka vznikla ve studiu Abbadon Velký Týnec pod dohledem zkušeného matadora Zdeňka „Čepy“ Čepičky (POSTCARDS FROM ARKHAM, FORGOTTEN SILENCE). S výsledkem jsme opravdu spokojeni, i když by se vždy našlo něco, co bychom časem změnili. Každopádně celá spolupráce s Abbadonem a Čepou byla opravdu skvělá. Album „Mlha“ vyšlo nákladem 300 ks a s tím, že cca 100 ks je již pryč. Album se prodává za cenu 400,- a tvoří jej digipack s bookletem o 16 stranách, hudební CD a filmové DVD, kde je hudba navíc doplněna i o 45minuotvý animovaný film, který používáme jako projekci k živému vystoupení.
Vaše hudba je na poslech poměrně náročná, protože nejde o písničky v běžném slova smyslu. Jak taková muzika vzniká?
Hudba pro album „Mlha“ vznikla na základě příběhového konceptu. Zkrátka měli jsme příběh, který jsme chtěli zhudebnit a který současně protkával celý projekt včetně fotek. Na základě jednotlivých částí toho příběhu jsme pak formovali skladby, aby co nejlépe předávaly posluchači děj. Proto se třeba ve skladbě „Bot“ ozývá jen dech běžících poslů, kteří míří do tábora kmene nebo ve skladbě „Maukum“ slyšíte rozkazy udávané bojovníkům. Jindy zase určité nástroje reprezentují postavy příběhu, třeba jako dvě různě položené brumle ilustrují hádku náčelníka kmene a jednoho z poslů. Tvorba našich skladeb je vcelku kolektivní záležitostí, kdy příběh skladby dost probíráme. Velké slovo v závěrečné aranži má však většinou Jakub jako hudebně nejzdatnější člen uskupení.
Když jste šli nahrávat, měli jste všechno do puntíku složené a připravené, nebo něco vznikalo ve studiu, třeba i jako improvizace, spontánně?
Když jsme šli do studia, alespoň já jsem si myslel, že máme všechno. Ovšem Kuba mě hned vyvedl z omylu, takže řada věcí vznikla až tam. Spontánní tvorba je pro nás dost zásadní a tady se jí nešlo ubránit. Na začínající kapelu jsme byli ve studiu zavřeni opravdu dlouho. Navíc jsme se před nahráváním shodli, že budeme chtít udělat zvuk alba hutnější a mohutnější. Taky Čepa nám velmi pomohl ujasnit si, co vlastně albem chceme prezentovat. S naší tvorbou byl předem dobře seznámený, probíral se mnou příběh a zamýšlenou atmosféru každé skladby dlouho dopředu. Jeho role při vzniku alba byla opravdu velká, navíc je to velmi pozitivní a pracovitý člověk, takže je radost s ním spolupracovat.
Dá se v případě vaší tvorby mluvit o nějakých inspiračních zdrojích?
Určitě nepopřeme velkou inspiraci WARDRUNOU nebo HEILUNG, ale zasáhla nás i řada dalších kapel jako například MY BABY, ZA FRUMI, Ulf Soderberg, DEAD CAN DANCE, PRODIGY, IGORRR nebo třeba KILLING JOKE či Mike Oldfield. Hranice v hudbě si moc neklademe, řada z nás poslouchá různé hudební styly, ze kterých si bereme inspiraci pro materiál, se kterým pak chodíme na zkoušky.
V bookletu jsou texty v mně neznámém jazyce a jejich české ekvivalenty. Proč je zvolili onu podivnou „hatmatilku“? (úsměv)
Texty jsou psány a zpívány v černé řeči J. R. R. Tolkiena, kterou mluví skřeti a kterou do podoby funkčního umělého jazyka rozvinuli fanoušci autorova díla po celém světě. Autorství textů se dělí mezi Ctibora, Skrík a Loqa. Tématem alba je komplexní příběh jedné legendy, kterou si skřetí kmen po večerech vypráví u ohňů. Takže jsme si zvolili i „autentický“ jazyk, ve kterém by si jej u toho ohně vyprávěli. Navíc je ta řeč docela zvukomalebná, i když učit se správě odříkat některé texty je vcelku oříšek.
Ona černá řeč je nějak běžně dostupná, nebo musíš mít nějaké kontakty, zdroje? Existuje třeba česko-skřetí slovník?
Jasně, jeden slovník dal kdysi dávno dohromady například Magua. Po Tolkienově práci se černé řeči chytli další nadšenci často nezávisle na sobě a dotvářeli si další slova. Nejlepší, z čeho lze dnes vycházet, je tento velký slovník (http://blackspeech.ru/index.php?page=5&lang=en), který v sobě spojuje materiály od řady tvůrců. Je to subkulturní záležitost mezinárodního formátu a my z ní čerpáme slova pro texty. Všechno je volně dostupné na internetu, stačí vědět kde hledat. V některých případech jsme na základě načrtnuté gramatiky vytvořili dokonce vlastní slova, která nám chyběla pro vyprávění příběhu. Autorkou těch novotvarů je hlavně Skrík, která je v tomto ohledu profesionálem.
Obal kompletu máte opravdu pěkný, dá se říci, že jde o čistou grafickou práci, není to přeplácané, ale má to výraz, nebo jak lépe design digipacku i bookletu popsat. Kdo je autorem?
Autorem loga obalu a veškeré grafiky je Cyril Cer Gaja, jeden z hlavních autorů celého výtvarného projektu JEDEN KMEN. Grafická tvorba je pevnou součástí celé prezentace projektu i kapely. Cyril společně s Lenkou Horbalovou navíc ilustroval a animoval celý film, který jsme vydali na DVD. Rádi bychom si udrželi komplexní zpracování grafiky i v budoucnu.
Můžeš popsat, jak onen animovaný film vznikal? Dlouhé pasáže vypadají jako nekonečný záběr na nějaké hory, přes které se pohybují různé symboly či postavy… je to náročné, tohle vytvořit?
Když si dovolím mluvit za autora tak řeknu, že to určitě náročné je. Zvláště když s animací nemáte moc zkušeností a pracujete v programu, který k takové práci není úplně stvořený. Cer to ale zvládl bravurně a navíc v opravdu šibeničním termínu. Tehdy jsme projekci potřebovali na první živý koncert, kde jsme představili celý koncept Mlhy. V projekci se pracuje s ilustracemi světa podle příběhu alba a se symboly a postavami inspirovanými cave artem od paleolitu přes dobu bronzovou až po dnešní nativní národy a jejich umění. Samozřejmě vše bylo autorsky stvořené pro potřeby fiktivního světa, o kterém vyprávíme. Grafika projekce byla navíc propojená také s vizuálem fotografické výstavy a odrazí se i v připravované knize.
Věnujete skřetům, které zná většina lidí z děl J. R. R. Tolkiena. Jak jste se k tomuto etniku dostali? A proč zrovna skřeti, bytosti ošklivé, stojící na té nesprávné straně? (úsměv)
To už mluvíme o věcech, které přesahují rámec kapely. Kdybych to měl hodně zestručnit, většina z nás se potkala tak před 15 lety na LARPech a dřevárnách, kde jsme skřetí postavy hráli, protože to prostě byla sranda. Když hraješ skřeta, nebereš se tak úplně vážně. Ti z nás, co u tohoto koníčku zůstali až dodnes, postupem času posouvali hraní a výbavu na stále vyšší úroveň a někde na druhé straně časové osy leží JEDEN KMEN jako výtvarný projekt a samozřejmě i kapela. Skřeti v našem podání jsou mnohem plastičtější a skutečnější s komplexní kulturou, než jak je rozpracoval Tolkien. Právě ta určitá křivost, tribální charakter a jakási ošklivost jsou docela lákavé a vizuálně atraktivní. Navíc jsme si v tom Tolkienově světě vytvořili svůj vlastní svět a tam je vše trochu jinak. A co mám tak zkušenosti, každá strana si myslí, že je ta správná. (úsměv)
Dost často se stává, že zfilmování knihy nedopadne podle představ čtenářů, sám jsem zažil několik zklamání. Pán prstenů byl zfilmován před několika lety – byli jste už tehdy fanoušky této fantasy ságy? Měli jste taky obavy, jak to celé dopadne? A když jste viděli výsledek, převládlo nadšení, nebo zklamání?
Řada z nás byla fanoušky trilogie ještě před zfilmováním. Vyrostli jsme na knihách a možná proto máme k tématu tak hluboký vztah. Co si pamatuji, tak i přes některé výtky se mi trilogie Pán prstenů velmi líbila. Hobit byl pro řadu z nás zklamáním, ale je potřeba mít respekt i k tvůrčí vizi autora filmu. Tím, že jsme si ten svět dost přizpůsobili sobě a vlastní tvorbě, nás nějaké zklamání moc nezasahuje. Když se však nějaká adaptace objeví, většinou se na ni jdeme podívat společně.
Kromě muziky se věnujete i vizuálnímu ztvárnění skřetího světa. Předpokládám, že filmy Petera Jacksona pro vás byly vodítkem, ale že se snažíte i o vlastní pohled na věc, tedy vlastní střihy, masky… Jak obtížné je ušít kostým, udělat masky nebo se nalíčit?
Něco už jsem nastínil výše. Je to záliba, které se věnujeme opravdu dlouho. U tohoto typu her vlastně leží veškeré počátky nejen našeho přátelství, ale taky čehokoliv co prezentujeme pod hlavičkou projektu JEDEN KMEN v nejširším možném pojetí, tedy včetně kapely, fotografické výstavy a připravované knihy. Filmy byly kdysi vodítkem pro tvorbu vybavení, ale i pro skřety je mnohem praktičtější vyjít z osvědčených historických střihů a materiálů a dotvořit pak „skřetí design“. Jak říkáš, máme vlastní pohled na věc a kompilujeme ve výrobcích různá období z dějin odívání, které navíc dotváříme podle vlastní invence. Obtížné je to podle toho, jak člověk zvládá určitá řemesla, ale vše se dá naučit. Obléct a vyrazit do boje trvá kolem 30 minut. Když jdeme točit nebo fotit, líčíme se déle.
Lehce bych odbočil od JEDNOHO KMENE k jiné kapele, POSTCARDS FROM ARKHAM. Viděl jsem jejich klip, kde se právě skřeti vyskytují a vím, že jste je hráli. Jak probíhá takové natáčení a jak dlouho probíhaly přípravy?
Jo, to je pravda, s PFA jsme na klipu spolupracovali a musím říct, že velmi rádi. Dokonce dva ze skřetů ve videu jsou vlastně i členy kapely JEDEN KMEN (Ctibor a Loqo). Abych pravdu řekl, nikdy jsme nebyli úplně přístupní tvorbě nějakých skřetích filmů. Párkrát jsme to zkusili, většinou na žádost externích tvůrců a vždycky to dopadlo tragicky.
Až na Skřeta v tísni (https://www.youtube.com/watch?v=UeX7dQdrVuI). (úsměv) Na nějakou dobu jsme se pak zařekli, že točit prostě nebudeme a zůstaneme jen u fotek. Na vlastní poctivou produkci nebyl v tu dobu čas. Pak ale po festivale One Tribe Nigth 2017, kde PFA hráli, přišel Frodys s návrhem na společný klip. Tenkrát jsem se k tomu postavil dost chladně, ale on mě přesvědčil zajímavým scénářem a profesionálním přístupem. Vybrané lokace jsem navíc dobře znal, protože se natáčelo v okolí vesnice, odkud pocházím. Záběry se skřety se natáčely celý den a vše šlo bez zádrhelu. Co lokace, to nějaká část příběhu. Dokonce jsme mohli i některé části příběhu na místě upravit tak, aby se nám lépe hrály. Frodys je opravdový profesionál a umí dobře reagovat na momentální nápady, inspiraci prostorem či vybavením. Víc než slova tady asi zmůže „Makeing of“ film o vzniku klipu: https://youtu.be/3l0INiPS_14. Teď je to vlastně rok od natáčení a pořád na to vzpomínáme jako na opravdu dobrou spolupráci s důstojným výsledkem.
Když už hrajete v klipu jiné kapely, proč nemáte svůj vlastní? (úsměv) Chystáte něco v podobném duchu, jako je „The Kvlt Ov Dream“?
Svůj vlastní klip máme! (úsměv) Je k písni „Navždy ztraceni v Mlze“ a vyšel téměř před rokem, když jsme spouštěli startovačovou kampaň. Šlo spíš o takové demo, aby lidi věděli, co za hudbu pro ně chystáme. Proto je klip animovaný sestřih z doprovodné projekce (https://youtu.be/J1temZ-sV8E). Jinak se momentálně rodí nápady ke klipu pro naši bonusovou skladbu „Moder Jord“, ale ten nebude o skřetech, protože píseň vypráví zcela jiný příběh. Vůbec do budoucna se kapela nejspíše nebude věnovat výhradně jen skřetím tématům. Chceme vyprávět různé příběhy, proto bych o kapele hovořil spíš jako o vypravěčích než o „těch skřetech“.
Vím, že už jste odehráli i nějaké koncerty – kolik jich bylo a který se vám nejvíce povedl? A chtěli byste se svým programem vyjet i za hranice?
Máme za sebou 5 koncertů s tím, že většinu jsme si pořádali sami v rámci propagace celého projektu JEDEN KEMN, hlavně tedy výstavní části. Ono všechny ty projekce, samply a akustické nástroje není jednoduché zvučit a sebere to dost času. Proto když si akci pořádáme, máme pak na přípravu víc času. Osobně za nejpovedenější považuji koncert v královské kapli na hradě Špilberk. Potvrdilo se, že naše hudba je spíše do komornějších prostor s dobrou přirozenou akustikou, kterou lze pro produkci využít.
Ambice hrát za hranicemi by určitě byly. Otázkou je, zda se nám někdy podaří prorazit. Nikdo nás nezastupuje a větší kontakty v zahraničí zatím nemáme. Na druhou stranu jsme teprve na začátku a čeká nás ještě hodně práce, abychom o sobě dali vědět.
Co chystáte do budoucna?
Koncertovat, dotáhnout živé vystoupení i po stránce scénografie a začít postupně pracovat na novém materiálu.
http://www.jedenkmen.cz/
https://kmen.bandcamp.com/releases
