Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

CD 2017, Roadburn Records / doom, dark folk / USA

Upřímně řečeno nemám rád různé živáky, kolekce rarit, best of, speciální edice, atd. Víc ocením, když si kapela drží lajnu a vydává jen plnohodnotné desky. Na prstech jedné ruky bych spočítal nahrávky, které by šly nějakým způsobem považovat za zásadní a byly z výše popsaného ranku. Jenže když se do něčeho podobného pustí jedna z mála kapel, která mě od zlatých devadesátek dokázala nadchnout, je potřeba se tímto dílem zabývat.

Na popud organizátorů slovutného festivalu Roadburn se SUBROSA loni v rámci tohoto happeningu rozhodla zahrát speciální set, který dostal název „Subdued“. A jak titulek napovídá, jednalo se o show, při které to tolik nedunělo, ale na druhou stranu se nejednalo o klasický unplugged set. Bylo to něco mezi. To něco spočívá v tom, že kapela neláme rekordy v hlasitosti a minimálně využívá bicí sestavy. Rebecca kytaru ztišila a většina skladeb stojí na pevném základě Leviho basy a na houslích dvou divoženek Kim a Sarah. Toliko instrumentální stránka. Zásadní na téhle nahrávce jsou hlavně vokály, těch je tu plno a jsou i klíčem k výběru skladeb, které byly přehrány, protože ten je vcelku překvapivý.

Šok první. SUBROSA nezahrála megahit „The Usher“. Důvod mi není znám, ale domnívám se, že roli hrála délka skladby a poměr zpěvných linek vůči instrumentální části. Tuto domněnku potvrzuje úvodní „Whippoorwill“, která pracuje na principu – basa, housle, vokály… a i přes jistou „ořezanost“ si najednou člověk uvědomí, jak je tahle forma funkční. Originál není nijak pošlapán a nová verze je dechberoucí. Podobně je na tom následující „Borrowed Time Borrowed Eyes“, kterou považuju za jeden z top pěti tracků kapely. Tentokrát se přidává se svými „utlumenými“ bicími a činely i Andy, a když dojde na závěrečnou gradaci a linku „How long must my journey go?“, jsem na měkko a utírám si první slzy dojetí. Předchozí věci, stejně tak jako čtvrtá „The Inheritance“ reprezentují nejvíce zastoupenou, přelomovou nahrávku „No Help For The Mighty Ones“. „The Inheritance“ je smutek a euforie v jednom, teskné linky, přitom tak melodické… konec je opět emocemi naplněn až po strop.

Překvapivé položky se skrývají pod čísly tři a šest. Trojka „Sugar Creek“ je z debutu „Strega“, který oproti následujícím deskám ještě působí jako jako chudý příbuzný, a tak sázka na tento song je vskutku nečekaná. Nebyla by to ale SUBROSA, aby z této v originále průměrné skladby s nově nabytými zkušenostmi nevytvořila silnou záležitost. Překvapivě tomu pomáhají elektro zvuky/ruchy. „The Mirror“ asi na tomto výběru neočekával zřejmě nikdo. Skladba pochází z první demo nahrávky z roku 2006 „The Worm has Turned“, a věřím, že na ni hodně lidí do této doby ještě nenarazilo. Zvláštní na „The Mirror“ je, že se jedná o lidovku, která stojí v podstatě jen na hlasech všech zúčastněných dam, kdy se všechny tři členky SUBROSY vyšponovaly k velkému výkonu.

Když se nedostalo na „The Usher“, jsem rád, že nechybí zásadní song „Cosey Mo“ z mého nejoblíbenějšího alba skupiny – „More Constant than the Gods“. „Cosey Mo“ je totiž totální hit. Na  „Subdued“ je tím hlavním opět vokál a atmosféru dekorující housle, aby vše potom zespodu držel pohromadě basák Levy. Refrén této skladby je stejně jako v originále impozantní. Nejvíce podobná originálu je závěrečná skladba „No Safe Harbor“, která je i na albu plně bez bicích a patří mezi pomalé záležitosti. I když i tady je leccos jinak. Klavírní linku zde nahradila basa a nová verze do celkového speciálního setu zapadá zcela plynule. Výrazný prostor zde dostala hostující Kelly Schilling ze spřízněných DREADNOUGHT, která vypomohla na flétnu a v dalších skladbách i s doprovodnými vokály.

Jak je evidentní, z tohoto nevšedního živáku jsem nadšený. Není to jen tím, že mám ke kapele vřelý vztah, ale hlavně si cením toho, že udělala něco jinak. SUBROSA se nebála dát prostor věcem, které by člověk nečekal, tak i těm, které se očekávat daly. Celý set má svojí logiku, i když nejednou překvapí. Se všemi skladbami si kapela citlivě pohrála a dokázala jim dát zase jinou tvář. Rebecca jako zpěvačka udělala velký progres a nebála se jít doslova s kůží na trh, protože tento set byl hlavně o vokálech – a zvládla to vynikajícím způsobem.

Vždy budu preferovat už zažitou studiovou podobu z let minulých, ale jako alternativa, kdy nebude nálada na řev kytar, je „Subdued“ skvěle fungující záležitost. Věděl jsem, že tohle nemůže dopadnout zle, ale musím říct, že jsem dostal mnohem víc, než jsem očekával. Je to totiž kvalita se silně koncentrovaným emotivním účinkem.

Seznam skladeb:

  1. Whippoorwill
  2. Borrowed Time Borrowed Eyes
  3. Sugar Creek     
  4. The Inheritance
  5. Cosey Mo
  6. The Mirror
  7. No Safe Harbor

Čas: 52:53

Sestava:

  • Rebecca Vernon – kytara, zpěv
  • Kim Pack – housle, zpěv
  • Sarah Pendleton – housle, zpěv
  • Andy Patterson – bicí, noisemaker
  • Levi Hanna – basa

Host:

  • Kelly Schilling – flétna, vokály

https://subrosa.cc


Zveřejněno: 05. 04. 2018
Přečteno:
3518 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 04. 2018 10:07 napsal/a Coornelus
...
Čau a dík. Tvoje věta: je to hodně povedená nahrávka, která však ve výsledku osloví asi jen velmi zanícené fanoušky kolem kapely... je 100% pravda.
05. 04. 2018 13:03 napsal/a Bhut
žívák
Taky jsem na to nejprv koukal skrz prsty, protože jsem na tom s těmi živáky, výběry, splitky atd. podobně. Jenže - Subrosa. Takže jsem to poslechnul a taky uvažoval o recenzi. Je to hodně povedená nahrávka, která však ve výsledku osloví asi jen velmi zanícené fanoušky kolem kapely. Hezky si to napsal a já se s tím plně ztotožňuji.