Asmodeus

CD/LP/MC 2017, Norma Evangelium Diaboli & Oration / black metal / Island, Irsko

Devět let. Tak dlouhé rozmezí bylo mezi splitkem „Ex Nihilio“, na němž se podílely kapely SLIDHR a REBIRTH OF NEFAST, a debutovým albem druhých jmenovaných s názvem „Tabernaculum“. Zmiňovaná kolaborace tehdy ještě dvou irských one-man projektů představovala oba interprety v syrových počátcích, potenciál byl znatelný, ale vrcholy zatím v nedohlednu. SLIDHR se následně v roce 2013 uvedli povedeným debutem „Deluge“ a o jejich následném vývoji svědčí i například perfektní podíl na předloňském splitku s ACHERONTAS, kde své řecké kolegy Joseph Deegan a Bjarni Einarsson dle mého soudu výrazně předčili. A jen tak mimochodem, na festivalu Prague Death Mass III mě tehdy SLIDHR naprosto zničili.

Na další počin REBIRTH OF NEFAST se muselo čekat až do loňského března, kdy labely Norma Evangelium Diaboli (2LP a CD) a Oration (MC, digitálně) vypustily šestiskladbovou bestii o stopáži lehce přesahující hodinu. Za projektem stojí Stephen Lockhart alias Wann. Původem Ir, který se před deseti lety odstěhoval na Island a nepřímo se podílel na zrodu tamní v současnosti opěvované black metalové scény. V Reykjavíku totiž provozuje studio Emissary a produkoval skvosty, jako „Flesh Cathedral“ od SVARTIDAUĐI či „Aphotic Womb“ od SINMARA, kterými se ostrované dostali do povědomí širšího publika, dále například povedené desky ALMYRKVI, DRAUGSÓL, ZHRINE nebo právě SLIDHR.

Wannova muzikantská minulost tak rozvinutá není, za zmínku ale stojí album „Black Illumination“ od MYRKR, které v roce 2009 stvořil právě s Gastem ze SLIDHR, nebo působení na basu v SINMARA. Vokálně si též zahostoval na počinech WORMLUST. REBIRTH OF NEFAST jsou ale jeho hlavním dítkem, na kterém si dal pořádně záležet.

Vzhledem k nasbíraným zkušenostem za léta produkování, mixování a masterování se dalo očekávat, že bude „Tabernaculum“ vypiplané nejen kompozičně, ale také zvukově. A tím nemyslím dokonale čistou produkci, ale takovou, která ani v nejmenším nenaruší auru kompozic, která zvýrazní pohlcující okultní atmosféru, která nechá v pravý moment vyniknout to důležité. Zvuk „Tabernaculum“ není žádný křišťál, naopak, je dosti špinavý a chtělo by se říci neprostupný. Takové je totiž celé album. Zároveň ale produkce neopomíjí žádný důležitý instrumentální ani vokální aspekt.

Obhájit více než hodinovou stopáž kvalitou materiálu není jednoduché a mnoho kapel se s podobnými ambicemi spálilo. Wann nikoli. Zužitkoval časový prostor ke ztvárnění svých vizí, ke zkombinování black metalových poloh se širokými ambientními plochami i záběry do jiných žánrů. Výsledkem je absolutně dechberoucí dílo, které nejlépe vynikne v noci, při absolutní tmě, se sluchátky na uších a s naprosto vyklidněnou myslí. „Tabernaculum“ je nutno poslouchat v tom správném rozpoložení a s čistou hlavou. Nejde jen o dobrý hudební zážitek, jde o excelenci. Nechte se pohltit a unášet.

Úvodní „The Lifting of the Veil“ je bez přehánění nejlepší skladbou, kterou jsem minulý rok slyšel. Pozvolný pětiminutový rozjezd přecházející v pochmurný šepot nastoluje očekávání věcí příštích, a těch následujících sedm minut za to stojí. Preciznost v každém tónu, každém úderu. REBIRTH OF NEFAST občas zabíjejí, spíše ale pohlcují prolínajícími se kytarovými melodiemi a i v ambientních plochách, které jsou důležitou součástí „Tabernaculum“ a je jich skutečně velké množství (každá skladba obsahuje zvolnění, po které můžete jen hádat, zda dojde ke gradaci, nebo vás definitivně umoří), mají sílu, nenudí. Vše je na svém místě.

Wann nesází na komplikovanost hry, nýbrž na tvorbu nálad. Ony melodie i riffy, které jsou tak často spjaty, nepřekypují přehnanou ekvilibristikou. V jednotlivých stopách nejde o složité party, ale dohromady fungují ty nadelayované strunné výlety perfektně. Když REBIRTH OF NEFAST přitvrdí, působí kytary a basa spíše jako neprostupná hradba, ze které tu a tam vykouknou další podmanivé tóny.

Bicí na „Tabernaculum“ nahrál Bjarni Einarsson (SINMARA, SLIDHR, ALMYRKVI, WORMLUST) a předvedl perfektní výkon, kterému napomáhá i Wannova produkce. Celá souprava zní dobře, ale přechody musím extra vypíchnout. Ty naprosto drtí. Vokálně se Wann po většinu stopáže drží zaběhlých blackových standardů, stejně jako kytary, i hlas byl pořádně podroben delayi. Například v „The First Born of the Dead“ ale překvapí kombo Wannova chmurného projevu a podmanivého vokálu hostující Gunnhildur Eddy Guðmundsdóttir.

Nebudu zde podrobně popisovat jednotlivé skladby, protože „Tabernaculum“ je celistvým počinem, který si zaslouží pozornost od začátku do konce. To, co jsem napsal o úvodní „The Lifting…“, platí v podstatě o všech kompozicích, i když zmíněná věc je mi i po mnoha posleších nejblíže a proto jsem ji musel speciálně uvést.

Spíše se vypíši z takového subjektivního pocitu, který mi při poslechu vyvstává, a to že se na albu pravidelně střídají kompozice, které jako by měly tendenci posluchače pořádně dobít („The Lifting of the Veil“, „Alignment Divine“, „Magna – Mater – Menses“), aby jej následující skladba vždy trochu uklidnila, dala mu šanci se nadechnout. Například melodie „Dead the Age of Hollow Vessels“ až překypují určitou nadějí, zatímco předchozí „Magna…“ z vás trhá kusy masa. Možná vám to ale bude připadat úplně jinak. Ať tak či onak, „Tabernaculum“ nemá za úkol vás úplně zničit, jen přimět přijmout určité rány a očistit vaši duši.

Seznam skladeb:

  1. The Lifting Of The Veil
  2. The First Born Of The Dead
  3. Alignment Divine
  4. Carrion Is A Golden Throne
  5. Magna - Mater - Menses
  6. Dead The Age Of Hollow Vessels

Čas: 61:13

Sestava:

  • Wann – vokály, všechny nástroje kromě bicích
  • Bjarni Einarsson – bicí

Facebook REBIRTH OF NEFAST
Label Norma Evangelium Diaboli
Label Oration


Zveřejněno: 14. 02. 2018
Přečteno:
2789 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

19. 02. 2018 11:38 napsal/a Opat
...
Kubánec: Jednoznačně deska roku, spíš bych ale řekl možná deska minulých několika let dohromady. Neskutečná záležitost (a myslím, že moje první 10/10 ever :D). ................................................ Coornelus: Možná ti to prostě fakt nesedne, nevím. Ale ten zvuk mi přijde fakt žádoucí, to bych se divil, kdyby kvůli němu. Spíš možná otázka, jestli tě to bere hudebně.. :-) ............................................... Dalibor: NESER!!!! :-D
14. 02. 2018 15:44 napsal/a Dalihrob
Zvuk
Čórni to někde v co nejlepší kvalitě a prožeň to sluchátky, hned se ti do toho bude dostávat lépe. My si to mezitím dáme tady s Kubáncem za měsíc live. :)))
14. 02. 2018 13:44 napsal/a Coornelus
...
Výborná recenze, která mě zase namlsala, abych so zkusil znova - potřetí. Nejde mi do toho proniknout, tak aby mě to posadilo na prdel. Koštuju to jen z Bandcampu a ten zvuk mi do toho hází dost vidle. Ale jak píšeš, sound není kryšťál, což mi normálně málkody vadí, ale tady mi to nějak nešmakuje... nemůžu se naladit. Dám tomu ještě jednu šanci.
14. 02. 2018 09:37 napsal/a kubánec
RON
Pro mě bezesporu deska roku. Vzhledem k tomu, že jsem minulý rok poslouchal v podstatě jenom black metal, tak to ustálo kurewsky silnou konkurenci. Uff, já sem věděl, že Opat má vkus!!!:o)