Domácí (black) metaloví nestoři, brněnští neznabozi ASGARD, slaví v letošním roce 30 let svojí existence a při této příležitosti přichází i s novým řadovým albem, které pojmenovali „Una Maquina Infernale“. Jedná se o první nekoncepční CD v dějinách skupiny, které vychází po čtyřech letech od předchozího alba „Eleonora: Odhalení jinotaje“, jež tehdy kolega Johan na Fobii celkem dost setnul. (úsměv) Mně se však tahle placka hodně zamlouvala a proto jsem byl docela zvědavý, s čím kapela přijde na své novince.
Zatímco výše uvedená „Eleonora…“ byla po hudební i textové stránce kompletně dílem kytaristy Zdeňka „Pačesse“ Vlčka, tak tentokráte se poprvé v historii ASGARD do skladatelského procesu zapojili všichni členové skupiny, to znamená i staronový kytarista Vítězslav „Slavhus“ Novák, který v podstatě převzal Pačessovu roli a podílel se hned na šesti věcech včetně úvodního intra. Další nováček, bubeník Tomáš Melichar, je pak autorem jednoho songu. Oba právě zmínění muzikanti se do kapely začlenili v období mezi dvěma posledními cédéčky a doplnili tak osvědčenou trojku Likvidus, Paramba, Pačess. Co se týče autorství textů, tak nejvíce přispěl zpěvák Míra Horejsek (4 věci), 2 kousky přidal BigBoss, který se zároveň v jednom z nich (a v jednom dalším) objevuje jako host a po jednom napsali Pačess a Paramba, kteří si otextovali své vlastní songy. Pokud bych se měl zastavit u jejich obsahové stránky, tak je to v podání brněnských taková ta řekněme klasika, to znamená historie, tajemno, boj proti církvi, nějaký ten bubák (úsměv)…, nakonec si po poslechu sami můžete udělat obrázek, případně se začíst do textů v bookletu, pakliže byste něčemu nerozuměli. Ale jelikož Míra zpívá, myslím, opět naprosto zřetelně (v jeho podání snad ani nikdo nečeká nějaký nesrozumitelný skřehot nebo zvracení /úsměv/), takže žádné dodatečné luštění slov asi nebude potřeba. Mně se vokální projev páně Horejska líbil vlastně vždycky a on svým hlasem jenom dokazuje, že i v tomhle stylu muziky se dá zpívat takřka až s čistým civilním výrazem, který přitom do hudby dobře pasuje a perfektně vystihuje její atmosféru. Pochopitelně, že vokální rejstřík je ale širší a hlas můžete slyšet ve spoustě různých poloh, podle toho, jakou z nich si daná pasáž písně zrovna žádá. Co se týká muziky samotné, tak pominu-li podařené úvodní intro, čítá CD 8 nových válů, to vše v souhrnné délce zhruba 30 minut. Materiál je vcelku rozmanitý, najít zde můžeme třeba songy postavené na kombinaci středních a velmi rychlých temp, což jsou kupříkladu dvojka „Údery hodin“, trojka „Dědictví čisté mysli“ nebo osmička „Znovuzrození“. Dále skladby z podstatné části rychlejší, jako je krátká, ani ne dvouminutová „Z nebe prší krev“, a obohacením je potom balada „Stávám se nocí“, v níž hostující Jiří „Big Boss“ Valter svým nezaměnitelným hlasem pěje za doprovodu ladných kytar, činelů a bubnu. Na podobné vlně se pak nese i úvodní část následující pecky „Černé růže“, která se však hned vzápětí rozběhne do větších obrátek, i když v celkovém kontextu nahrávky patří stále spíše k těm pomalejším. A jelikož mám moc rád Pačessův skladatelský rukopis, nemůže být asi nikdo překvapený, že mezi nejlepší věci na CD řadím i titulní flák opatřený majestátním hymnickým refrénem.
Album bylo pořízené ve dvou nahrávacích studiích, veškeré nástroje se točily v Neuro Sound Impulse pod dohledem Jakuba Maláška (kytary) a Oldřicha Sušila (bicí), zpěv vznikal v Dejanssoundu u Dejana Petkoviče. Výsledný mix desky obstarali prvně dva jmenovaní, Jakub je navíc i jejím producentem.
Přebal alba je dílem Romana Kýbuse a sám za sebe můžu říct, že se mi jeví jako opravdu hodně povedený, i když je mi jasné, že se objeví někteří rejpalové, jimž se bude zdát jako kýčovitý, ale jak říkám, já jsem s ním velice spokojený a upoutal mě už na první pohled.
Každý, kdo si tohle CD zakoupí ve fyzické podobě, zároveň získá jako bonus DVD, jenž je součástí balení a obsahuje vystoupení ASGARD na letošním ročníku festivalu Rockové Chrlení, dále pak několik klipů a více než hodinový dokument mapující dosavadní historii tohoto pekelného souboru. Takže pokud ještě váháte s koupí, tak si myslím, že i tento disk by mohl být důvodem, který vás k ní přiměje.
Co dodat závěrem? Snad jen to, že i po 30 letech existence si brněnští stále zachovávají svůj hodně dobrý standard, který je i po této úctyhodné době pořád drží mezi špičkou domácí metalové scény. A já pevně věřím, že tomu tak zůstane i nadále.
Seznam skladeb:
- Les Prelude
- Údery hodin
- Dědictví čisté mysli
- Z nebe prší krev
- Stávám se nocí
- Černé růže
- Una Maquina Infernale
- Znovuzrození
- Přísahám
Čas: 30:02
Sestava:
- Míra „Likvidus“ Horejsek – zpěv
- Zdeněk „Pačess“ Vlček – kytara
- Vítězslav „Slavhus“ Novák – kytara
- Tomáš „Paramba“ Řeřucha – baskytara
- Tomáš Melichar – bicí
Hosté:
- Jiří „Big Boss“ Valter – zpěv (5), mluvené slovo (3)
- Lukáš Krupička – kytara (8)
