Nejbližší koncerty
  • 08. 08. 2020Farářova sluj/Orthodox club Vystoupí: AMOK - death metal ...
  • 22. 08. 2020Rotten Fest Open Air 2020 22.8.2020 venkovní areál Sklu...
  • 05. 09. 2020Montana Metal Fest: Depresy, Dehydrated, Orkrist, Morn...
  • 05. 09. 2020Třetí ročník open air festu konajícího se v areálu Kaliko...
  • 05. 09. 2020Sušice - Chatová osada LUH mini D.I.Y. open air festival...
  • 12. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí:AGGRESSIVE TYRANTS...
  • 18. 09. 2020V rámci svého minitour nás poctí svojí návštěvou mocní SI...
  • 19. 09. 2020BUGRFEST je rodinný metalový fest pořádaný čtyřmi bratry....
TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD/LP 2017, Relapse Records / metal, folk, black / USA

Od začátku září se to valí jako jedna velká lavina. Zajímavou desku střídá ještě zajímavější a tak ani pořádně nestíhám naposlouchat vše, co bych chtěl. Mezi vším tím děním ale neustále narážím na jednu nahrávku, po které jsem nijak netoužil, ale pořád se mi tak nějak motá pod oči.

Na dánskou umělkyni žijící trvale v USA - Amalii Bruun, která vystupuje pod názvem MYRKUR, se valí poměrně nelichotivé reference a její působení vzbuzuje jisté kontroverze. Největším tvůrcem negativních emocí je fakt, že je MYRKUR škatulkovaná jako black metal, což pár elitářů velice uráží, zatímco druhého to nechává úplně klidným a soustředí se spíš na to, co z alba „Mareridt“ leze. Chápu tu kontroverzi… přece jen tato slečna, která je mimochodem opravdu kočka, se z pop scény a modelových mol přesunula do hudebního odvětví, které je nablýskaným obálkám vzdálenější než vzdálené. Takže jak se sakra někdo, kdo dělal pop, může otírat o black metal. Takový skandál! Ale když člověk odhodí svou kvlt a trve masku a podívá se na to reálnýma očima, musí uznat, že by to nebyl zrovna extra podnikatelský záměr hodný génia přesunout se z komerční pop scény a začít „okouzlovat“ black metalem. I v metalu lze vydělat prachy, ale pořád jsou to jen drobné oproti jiným scénám. Tudíž neberu MYRKUR jako produkt. Možná jsem snílek a naroste mi časem klaunský nos, ale prostě Amalii věřím, že si jen chtěla trochu zazlobit.

Co považuji za nutné zmínit, je, že ač album nabízí převážně paletu temných emocí, o black metal se na desce jedná až tak ve třetím sledu. Ufff... ten náš orthodox black metal byl zachráněn. (úsměv) MYRKUR skutečně občas i zaskřehotá, kytary zabzučí, ale jen tak lehce, aby se neřeklo. Celkový dojem z alba je takový, že se Amalie blíží spíš než severskému vichru něčemu, čím dýchají alba CHELSEA WOLFE nebo loni touhle dobou poměrně úspěšně bodující DARKHER. Pochopitelně s jistými odlišnostmi a bohužel i rezervami, ale ta pocitová podobnost tam je.

Je to zrovna neustále populárnější CHELSEA WOLFE, která se na albu mihne v roli hosta. S Amalií vytvořila duet ve skladbě „Funeral“. Faktem ale je, že tahle skladba není nijak zásadní, ale pořád patří k tomu lepšímu, co se na poměrně krátké desce děje. A tím přecházím k negativům. Jakkoliv jsem doteď vystupoval jako obhájce a pro někoho pomatenec, který je „hot“ z pěkného obličeje, jsou na „Mareridt“ věci, které mi přijdou slabé a nebaví mě. V první řadě je to velký počet skladeb, které jsou vyloženě vycpávkami. Úvodní titulní věc plní spíš funkci intra, ale proč musí být přes tři minuty dlouhá? V šesté skladbě „De tre piker“ se hodně koketuje s houslemi a spíš bych to viděl na nějakou vypůjčenou lidovku. Závěr alba je potom vyloženě natáhnutý a neskutečně nudný, protože jinak si přítomnost předposlední lidovky „Kætteren“, která zní jak každá druhá věc od středověké kapely, jenž hraje v létě po hradech za drobné do klobouku, nedokážu vysvětit. O závěrečné „Børnehjem“, která hraničí díky hlasové mutaci s infantilností, myslím, stačí jen tahle zmínka.

K pozitivům naopak patří záležitosti jakou je hned druhá „Måneblôt“, která od začátku hlásí příslušnost k black metalu, dokonce dojde i na typický skřehot, který ale po chvilce vystřídá melodický éterický zpěv. A tahle podoba MYRKUR funguje skvěle. Příjemný zpěv nesoucí se nad blast beaty, je skvěle funkční a chytlavý zároveň. Mezi ty lepší věci lze určitě započítat pátou „Elleskudt“, jejíž potemnělý závěr stojí za poslech. Nejvýraznějším momentem je potom bezesporu klipovka „Ulvinde“. Není se čemu divit, že tahle věc byla vybraná jako pilotní. Přes pomalé tempo, které je doprovázeno civilním a notně líbezným hlasem, přejde skladba v drsnější polohu, kterou lze díky vokálu považovat za něco jako black metal.

Druhá deska MYRKUR není rozhodně taková bída, aby se tak mohutně hejtovala. Na druhou stranu „Mareridt“ není ani žádný zázrak, kvůli kterému by se měly stát fronty na její koncert. Na to Amalie nabízí poměrně málo. Vedle tří čtyř vydařených věcí stojí pár průměrnějších a víc jak třetinu desky tvoří vyloženě nevýrazné songy. A to není u alba, které má necelých čtyřicet minut, zrovna dobré vysvědčení. Je evidentní, že bylo album šité horkou jehlou a silných skladeb se nepodařilo složit tolik, aby to dalo na kvalitní album. Přesto dělat z MYRKUR blbost nejvyššího stupně mi přijde zbytečné. To samé platí i pro superlativy, kterými se na její konto také nešetří.

Seznam skladeb:

  1. Mareridt
  2. Måneblôt
  3. The Serpent
  4. Crown     
  5. Elleskudt     
  6. De tre piker
  7. Funeral     
  8. Ulvinde     
  9. Gladiatrix         
  10. Kætteren     
  11. Børnehjem

Čas: 38:19

Sestava:

  • Amalie Bruun - vše

https://www.facebook.com/myrkurmyrkur


Zveřejněno: 23. 10. 2017
Přečteno:
2938 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 10. 2017 13:39 napsal/a Opat
...
Mně je třeba úplně jedno, jestli dělala nebo současně s tímto projektem dělá pop, hiphop nebo EBM. Jiná věc je, že na debutovce \"M\" to skutečně byl pokus o black metal, a to značně nepovedený. Počin naprosto o ničem, nechápu, že se na tom podíleli např. Garm a Teloch. A nechápu Relapse Records... i když nevím, nakolik to byl zpočátku marketingový produkt. Žena tvořící black metal, to tu ještě nebylo! Novou desku jsem neslyšel a neplánuji to, proto se k ní ani nevyjadřuji. Leč nemyslím si, že veškeré výrazně kritické hlasy jsou dány tím, že jsou všichni posluchači strašně trve pvre raw cvlt. Pro mě je třeba \"M\" jednou z nejhorších desek v žánru, které jsem za poslední roky slyšel, a to si rád poslechnu leccos.