Zdarec chlopi! První otázka se nemůže týkat ničeho jiného než Vašeho stále aktuálního alba „Misconception“, které spatřilo světlo nebožího světa letos na jaře. Jak se prodává, a jaké jsou ohlasy?
Jaro: Zdarec chlope! Tak ohlasy na nový album sú zatial výborné a popravde sme to ani moc nečakali, v recenziách samá chvála, takže za nás velká spokojnosť. S predajom je tu už horšie, v podstate všetky predané CD´s sa predali výhradne na koncertoch, ktorých nemáme zas až tak moc, jak by sa po vydanom albume patrilo. Uvidíme, snáď sa to časom zlepší.
Wajt: Ohlasy jsou velmi pozitivní. Přiznám se, že dosavadní recenze mě velice překvapily, tak dobré reakce jsem nečekal ani v nejmenším.
Jedná se o druhý full-lenght zásek, jaký vy osobně vnímáte rozdíl mezi ním a debutem „Human Embryonic Mutilation“ z roku 2014?
Jaro: Na „Misconception“ sú songy viac prepracované, plné zaujímavých riffov a nápadov. Celková produkcia sa hodne zlepšila a samozrejme citelný rozdiel je vo zvuku, ktorý neposobí už takým umelým dojmom a každý nástroj je krásne počuť.
Wajt: Myslím, že největší rozdíl je v procesu skládání a aranží. První deska vznikala fakticky v režii jednoho člověka - což bylo dáno tehdejší dvoučlennou sestavou. „Misconception“ je výsledkem promyšlenější, dlouhodobější skladatelské práce.
Za sebe můžu říct, že cítím posun ve všech směrech. Ten úplně nejslyšitelnější je ve zvuku a v produkci. Pod mixem a masteringem je podepsán Tiago Correia (předpokládám, že se jedná o bicmena ANALEPSY). Jak jste k tomuto člověku přišli? A kde a jak dlouho se vůbec nahrávalo? V bookletu jsem tyto informace nenašel.
Jaro: Povodne som na mix/mastering oslovil Benjamina Wingmarka (Snuff Chamber Productions, DIPHENYLCHLOROARSINE), ale keďže bol dosť zaneprázdnený a nemal na to čas, tak to odmietol s tým, že mi pomože a aspoň dohodí za seba adekvátnu náhradu. O 2 dni nato sa mi ozval sám Tiago (ANALEPSY), že má záujem nám mixovat/mastrovat nový album. Dohodli sme sa a výsledok možete počuť sami. Čo sa samotného nahrávania týka, tak sme kvoli roznym komplikáciám nahrávali po kúskoch skoro rok. Keďže máme pri nahrávaní tú "výhodu", že máme automat, tak si možeme v podstate všetko nahrať v klidu sami doma. Tentokrát sa kytary nahrávali u Matěja doma a vokály v našej skúšobni.
Apropo booklet. Tak jako na debutu velice strohý dvoulist bez textů. Vám to takhle vyhovuje, anebo je to záležitost financí? A texty – skutečně nějaké jsou, případně o čem?
Jaro: Texty samozrejme sú a je v nich tiež posun oproti debutu, zaoberajú sa dualitou osobnosti v roznych životných situáciách, ale tak ako na debute, tak aj na druhom albume v booklete chýbajú a v podstate ano, celkom mi to vyhovuje, ale nevylučujem, že na treťom albume v booklete budú.
Wajt: Možná to leckoho překvapí, ale CONGENITAL texty skutečně má, hehe.
Pojďme se ještě babrat posledním albáčem. Na fotce v bookletu je zvěčněn „novic“ Petr, zároveň však také nacházím info o tom, že basu nahrál jeden z kytaristů Wajt. Jak to tedy je?
Jaro: Mali sme už všetko komplet nahrané, keď sa k nám Petr pridal a v podstate už nebol čas nahrávať basu znova. Člen kapely už ale bol, takže na spoločné foto patrí.
Wajt: Samozřejmě by bylo lepší, kdyby basu nahrál Petr, který je s tím nástrojem mnohem sžitější než já. Původně basu nahrával Patrick ze švýcarských SLAMENTATION, ale bohužel kvůli chybě v ladění nebyly jeho tracky nakonec použitelné.
Ještě jednou ke grafickému provedení „Misconception“. Cover art je vyveden v lehce odlišném duchu oproti ostatním žánrovým kolegům. Svou interpretaci mám, přesto – prozraďte, co jím chtěl básník říct, zda šlo o záměr vyhnout se žánrovým klišé, případně jestli máte v plánu v budoucnu se zase vrátit k osvědčené gore tématice.
Jaro: Bol by som moc rád, ak by sme sa už nikdy nevracali k tej klyšé gore tématike. Stačí si len pozreť obaly slam/brutal death kapiel, ktoré vyšli povedzme tak rok dva dozadu, na 90 % na nich nájdeš nejakých zombies, prípadne nejaké zmrzačené torzá a v pozadí nesmie chýbať apokalyptické zobrazenie zničených mrakodrapov... tak tomuto som sa chcel obrovským oblúkom vyvarovať a preto som oslovil Danielu (Dahlien Design), ktorá presne vystihla názov albumu "Misconception". Je na ňom zobrazený človek v dvoch roznych vyobrazeniach, na jednej strane jak sa vidí on sám, a na druhej jaký v skutočnosti je.
Wajt: Osobně jsem všemi deseti za cokoliv, co nějakým způsobem vystupuje ze zažitých žánrových klišé, což o stylu jako je slam platí dvojnásob.
Když jsem u těch gore témat – je nějaká hranice, za kterou byste nešli? Jak se například díváte na některé obaly, ztvárňující různá sexuální utrpení, mnohdy spojená i s fekálními výjevy, u nichž už člověk neví, zda jde o recesi, nadhled, nebo prostou demenci?
Jaro: Sú určite hranice, za ktoré určite nikdy nie, napr. pedofília a týranie zvierat, aj keď samozrejme k brutálnej muzike patria brutálne obaly, ale odtiaľ potiaľ. Ďalšia vec ktorú vobec nechápem, jak si niektoré kapely stahujú brutálne fotky z netu, napr.z patologického prostredia, a dajú si to ako obal.
Wajt: Co si budeme povídat, jsou obaly, nad kterými zůstává rozum stát. Extrém, s patřičnou nadsázkou, může udeřit pověstný hřebíček na hlavičku, ale pokud jde jen o bezduchou snahu šokovat a chybí hlubší kontext, jde to mimo mě.
Povedl se záznam bicího automatu, ale i tak mi to nedá – proč nemáte živého bubeníka? Je to záměr, nebo jen nemůžete najít toho pravého?
Jaro: Za tých skoro 7 rokov sa nenašiel nikto, kto by mal seriózny záujem hrať u nás na bicie. Nieže by sme hladanie vzdali, ale popravde už moc neveríme, že by sa niekto s vážnym záujmom našiel, ak áno, budeme len radi.
Wajt: Rád bych touto cestou zopakoval, že CONGENITAL ANOMALIES bubeníka chtějí! Každý, kdo to chce zkusit, bude vítán. Nebojte se nám ozvat, za pokus nic nedáme.
Na „Misconception“ se mi líbí, že přes jasně převažující BDM směr s příměsí slamu cítím i ovlivnění „klasickým“ death metalem, konkrétně mám na mysli například jeho floridskou větev. Pletu se, nebo skutečně mají na vás vliv i kapely, jež zažívaly svůj vrchol v devadesátkách, a přestože dnes jsou ještě aktivní, zdaleka už nepatří k těm největším hudebním extrémům?
Jaro: To, že je nejaká kapela extrémna, ešte neznamená, že je aj kvalitná a pravdou je, že v poslednej dobe sa radšej vraciam k starým dobrým klasikám žánru. Takže odpoveď je áno, majú na nás vliv hlavne tie kapely.
Wajt: Souhlas. Připadá mi, že death metal a jeho různé formy v mnoha směrech narazily na hranice extrému, které jsou ještě ku prospěchu věci. Snaha hrotit věci dál je podle mého nezřídka na škodu. Naopak, s postupem času se opět ukazuje, co je v muzice nejdůležitější, tedy nápad - samozřejmě patřičně podaný.
Mezi vašimi plnohodnotnými alby vyšly i dva zajímavé tituly s vaší účastí – 4 Split „Pathology Of Anomalous Origin“ (2015 – Morbid Generation Records) a kompilace „University Of Brutality“ (2016 – Kings of Decay Records). Jak jste se k tomu dostali, vidíte v tom nějaký přínos, dají se tyto nosiče koupit třeba na vaší adrese?
Jaro: Na splitko, ktoré vyšlo u Morbid Generation Records, nás dohodil Constantine z ruských DISFIGUREMENT OF FLESH v dobe, keď sme s nimi šli mini EU tour. Povodne tam mali byť KORPSE, ale tí to nakoniec zrušili, takže vďaka tomu sme na splitko mohli prispieť my 2 songami. Kompilačku „University of Brutality“ nám dohodil Mats z KRAANIUM. Čo ja viem, tak splitko je už dávno vypredané a kompilačku sme nikdy nedostali, pretože za Kings of Decay Records, ktoré už ani neexistuje, stojí pekný zmrd. Mali sme dostať nejaké free CD´s, ja som si k tomu rovno objednal aj triko z motívom kompilačky, poslal peniaze a potom už len čítal tie klasické výhovorky o tom, jak nestíha, lebo má toho hodne, ale že do konca týždňa balík pošle. Hmmm, ani CD´s, ani triko a ani peniaze som už nikdy nevidel.
Jste často spojováni se slamovou škatulí, i když dominuje (naštěstí) BDM. Jak vnímáte operační prostor slammingu – dají se v něm vymýšlet nějaké nové věci, lze rozšiřovat žánrově úzce nastavené mantinely? A co domácí scéna? Mám pocit, že až na pár výjimek se u nás opravdu kvalitní bandy z tohoto subžánru nedají zrovna přehazovat vidlemi.
Jaro: Nové veci sa vymyslat urcite dajú, ale len málo ktorej kapele sa to podarí, a hlavne vela nových kapiel v podstate nič nové ani vymyslieť nechce. Označovať kapelu ako "slam" je v dnešnej dobe strašne moderné, a zo slamu v podobe, ako ho dnes poznáme, sa stal trend ako napr. z deathcoru pred pár rokmi. Ja som nás nikdy nevnímal ako slam, hráme proste brutálny death metal. Na domácej scéne sa dajú spomenúť len 2 mená: CARNAL DISFIGUREMENT (RIP) a EPICARDIECTOMY, nič viac tu nie je!
Wajt: Kdybych chtěl být přísný, řeknu, že jediný skutečně invenční slam zněl v 90. letech v některých riffech od SUFFOCATION a INTERNAL BLEEDING. Slam je hudba na párty, jak se říká: více k tanci než k poslechu.
Jaké byly vaše ambice při zakládání CONGENITAL ANOMALIES? Šlo jen o to si zahrát svůj oblíbený styl, nebo jste měli (máte) větší cíle? Například u EPICARDIECTOMY jsem vždy cítil snahu se co nejvíc protlačit ven, jak je to u Vás? Čeho všeho byste chtěli dosáhnout, máte nějakou metu, nebo se prostě jen chcete vyřádit a necháváte tomu volný průběh?
Jaro: V podstate sme žiadne ambicíe nemali, chceli sme si len tak pre našu radosť hrať muziku, ktorú milujeme. To, že sme začali aktívne hrať a naša muzika sa zapáčila aj ďalším ľudom, je len bonus. Myslím, že na začiatku boli naše ciele rovnaké ako u iných kapiel, hrať koncerty, vydať album, a to sa nám splnilo. Čo sa týka EPICARDIECTOMY, tak to je skvelý príklad toho, jak sa s poctivou prácou a snahou sa stále zlepšovať može stať svetová kapela. My tomu nechávame volný priebeh, proste len chceme aj naďalej koncertovať, a ďalší prípadný úspech bude určite náš tretí album.
Wajt: Když jsem v roce 2014 přicházel do kapely, chtěl jsem se hlavně bavit. To se splnilo a vše další je jaksi nad plán. Nebudu zastírat, že ohlasy na „Misconception“ mě hodně povzbudily a do nadcházející nahrávky bych rád dal to nejlepší.
Nezměnili jste vydavatele, opět osvědčený Vláďa a jeho Nice to Eat You Records. Předpokládám, že jste s jeho činností a podporou spokojeni, přesto – neuvažovali jste třeba o někom „větším“, o někom, kdo by vás dokázal více dostat mezi lidi „venku“?
Jaro: Po vydaní našeho debutu nám Vláďa moc pomohol, vďaka nemu sme hrali na skvelých akciách v Nemecku, Švajčiarsku, Itálii. Takže roky 2014 a 2015 boli pre nás skvelé, vela koncertov/fesťákov a hlavne v zahraničí, ale už v podstate skoro 2 roky sme samostatný, a koncerty riešime a vybavujeme si samI. Tak ako aj na debut, tak aj na druhý album sme dostali aj iné ponuky, napr. od ruských Coyote Records, ale Vláďa nám vždy prišiel ako najlepšia volba, uvidíme, jak to bude s tretím albumom.
Jak jste na tom s koncerty? Vím, že už jste hráli i za hranicemi rodné hroudy – jak vás berou za čárou, nějaké speciální zážitky či příhody, nejlepší a naopak nejméně vydařený gig?
Jaro: Je pravda, že za hranicami nás berú ovela lepšie ako doma. Neviem, čím to je, ale je to proste tak, vonku sa nám ešte nestalo, aby napr. ľudia pičovali na to, že nemáme bubeníka, tu je to dosť bežné.
Wajt: Je to akce od akce. Popravdě, hodně záleží o na tom, jaký dostaneš playtime, zda jsou už lidi dostatečně navátí, hehe.
Čistě teoretická, až fantasmagorická otázka. Máte neomezené množství peněz od nahrávací společnosti a svobodnou ruku ve výběru producenta, studia, a jako bonus možnost si zvolit, s kým jet světové turné. Takže – co a koho byste si vybrali?
Jaro: Ja by som si určite vybral studio Morrisound, v ktorom vznikli klenoty death metalu, a na svetové turné by som šiel s DEVOURMENT.
Wajt: Iguana Studios, kde vznikal „Epitaph“ od NECROPHAGIST, pro mě deska s dosud nepřekonaným zvukem. Ale to bychom to museli taky tak zahrát, že jo.
Na závěr se zeptám na nejbližší plány do budoucna, případně jestli jsem se zapomněl na něco zeptat a rádi byste to zveřejnili. Díky za odpovědi a přeji vám, ať se daří držet slušně rozjetou jízdu…
Jaro: Plány do budúcnosti sú jasné, čo najviac koncertovať na podporu nového albumu a už pomaly začať makať na ďalšom. Díky moc za záujem a podporu.
Wajt: Koncertovat a zřejmě i pít.
Bandcamp
Facebook
Bandzoze
NTEY
