INSANIA

Rozhovor s ruskou doommetalovou kapelou BELOW THE SUN.

Zdravím z České republiky! Mohli byste se ze všeho nejdřív představit fanouškům ? Jste dá se říci novou, ale velice zajímavou kapelu.

Ahoj! Děkujeme mnohokrát.
Já si říkám Vacuum - kytara. Náš hlavní kytarista a zpěvák je Quasar. Void - náš bubeník. A baskytarista s dvojí tváří je Lightspeed.

Na začátek bych se rád vrátil k vašemu debutu s názvem „Envoy“. To album uctívám. Působíte zde naprosto monumentálně. Téma vesmíru a až "soundtrackově" znějícího doom metalu je famózní. Jak jste to dokázali?

Od úplných počátku byl tento projekt brán hlavně jako experiment. Vzali jsme si funeral doom a drone doom jako plátno, na které jsme mohli položit cokoliv, co se nám líbí vrstvu po vrstvě - jakýkoliv žánr, či styl. Neměli jsme v plánu hrát striktně jeden žánr, takže jsme ani netušili, co z toho vyvstane jako výsledek.

Jsou kapely, které vás inspirovaly k nahrání takového materiálu? Na mysl mi přichází například američtí EVOKEN, ale i známý umělec Hans Zimmer, či PINK FLOYD.

PINK FLOYD nás inspirovali, o tom není pochyb. A ne jen nás. Ve své době inspirovali veškerou hudební kulturu. Je to jedna z nejlepších kapel všech dob!
Obrovské množství inspirace nám přinesla také německá funeral doomová kapela AHAB. Název naší kapely je pocta AHAB, jelikož tak se jmenuje jeden z jejich songů.
Upřímně, inspirovalo nás mnoho kapel. A ze všeho nejvíc jsou to ty spolky, či skladatelé, kteří se rozhodli myslet daleko za hranice. Například RADIOHEAD, Kryzstov Pendereck, TROUM, SUNN, KHANATE a tak dále.

Dva roky jste putovali po nekonečném vesmíru a s aktuálním albem jsem přistáli na planetě Solaris. Proč zrovna tato novela od polského spisovatele Stanislava Lema?

Ta kniha ohromí představivost!

Solaris se dostalo i dvojího filmového zpracování, měli jste možnost jej vidět? Líbí se vám?

Viděl jsem dvě filmové verze: tu od Tarkovského, a tu z Hollywoodu s Clooneym. Tarkovsky vytvořil silnou atmosféru po svém. Myslím si, že je to dobrá práce, bez ohledu na určité nepřesnosti ve srovnání s knižní verzí a kritiku od Lema samotného.
A co se týče té Hollywoodské verze - vytvořili "vanilla love story", opovrhující veškerou esencí knihy a ignorovali všechny podstatné otázky, které kniha přinášela.
No, není to tak, že by se mi obě verze vyloženě nelíbily. Jsou to prostě jen fantazie rozdílných režisérů (umělců!) užité v praxi. Naše album je to samé! Interpretovali jsme knihu po svém. A jestliže chceš vidět do veškerých hlubin a celistvostí Lemových představ, musíš si vzít ten primární zdroj - knihu, tak je to. 

Na novém albu zníte více "heavy" , slyším i stoner, ale na druhé straně zníte i mnohem jemněji. Byl to záměr? Zhudebnit nehostinnost, ale i krásu Solaris?

Hudba je rafinovaný nástroj, pokud jde o vyjadřování pocitů - těch pocitů, které nedokážeš vyjádřit slovy. A právě z této perspektivy jsme se snažili pracovat - hlavním účelem je vyjádřit pocity.
Ku příkladu, hlavním tématem našeho prvního alba je samota, je o nekonečném osamělém putování skrze nezměrný vesmír.
Druhé album je o emocích hlavního hrdiny Lemovy novely. Objeví se na stanici, aby kontaktoval inteligentní oceán, což přivede zpět dívku z jeho minulosti. Miloval jí, ale ona zemřela a on je na vině.
Co se tím oceán snaží říci ? Jak to má být pochopeno ?
Ta kniha je emoční horská dráha. Je tam spousta emocí, které se bijí mezi sebou v hlavě hlavního hrdiny, jako strach a láska, hanba a vztek, nepochopení a pokora. To je to, proč se muzika na albu přelévá z tvrdých pasáží do jemných a naopak.

Jaké jsou prozatímní ohlasy na nové album?

Máme spoustu pozitivních ohlasů. Spousta nabídek z různých míst. Objevili se někteří oddaní fanoušci. A hlavně - naše hudba je poslouchaná, doporučována známým. Naše publikum roste. Jsou to lidé, kteří cítí hudbu stejně, jako my. Je to jakási forma duševního propojení. Proto milujeme živé vystupování! Ono propojení je na našich koncertech největší.
Je zde samozřejmě také kritika. Někdy je konstruktivní, někdy zas ne. Je úsměvné, že jsme občas přirovnáváni ke kapelám, o kterých jsme předtím ani neslyšeli, a hned na to obviňováni ze zrady k té určité kapele, jelikož jsme prý přebrali jejich zvuk.
Na druhou stranu, konstruktivní kritiku je velice zajímavé číst. Vždy se snažíme vidět sami sebe skrze oči našich posluchačů, abychom pokročili ve vývoji.

Jak se v kapele podílíte na skládání muziky? Vypadá to, že máte stabilní sestavu už delší dobu.

Ano, máme stabilního kytaristu a bubeníka na obou našich albech. První dva roky jsme měli nějaké zpěváky/frontmany, ale nakonec jsme se rozhodli hrát jako kvartet. Pokud jde o tvoření muziky, no, děláme to tak nějak obvykle. Uchopíme nápad, a volně zahrajeme, hledajíc zvuk, rytmus, styl, atd. Každý z členů tvoří svůj vlastní part, objeví se pevná struktura a skladba samotná spatřuje světlo světa.

Měl jsem možnost na Youtube vidět vaše živá vystoupení, je ve vašich možnostech i delší koncertní set?

Máme sety dlouhé přes devadesát minut, prezentace druhého alba, ku příkladu. Hráli jsme toto album celé a některé skladby z alba prvního. Byla to skvělá, emocemi nabitá show!
Momentálně s klidem zahrajeme dvou hodinové vystoupení. Hlavní věcí je samozřejmě samotná příprava na koncert. Světla, zvuk, vše otestováno a výborně připraveno. Když jde vše podle plánu, když se na podiu cítíš dobře, show končí s mrknutím oka, nechávajíc tě prahnout po další.

A co Rusko samotné? Kluby, fanoušci, podpora muziky? Vím, že v Rusku máte skvělou doom metalovou scénu. Čím si to vysvětlujete?

No, liší se to město od města. Rusko podvědomě sleduje západní kulturu a v mnoha aspektech o deset let zaostáváme. Většina ruských kapel se snaží napodobit svou oblíbenou kapelu, nicméně výsledkem je, že se stanou parodií, a nezáleží na tom, jakou kvalitu tato kopie obsahuje, stále je to jen kopie.
Ale je zde pár dobrých kapel se svou vlastní vizí!
Je velmi těžké se v Rusku objevit na větším pódiu Musíš tomu obětovat celý život.
Také je těžké se vyjadřovat, co se týče tour, jelikož zatím nemáme moc s čím srovnávat. V Evropě jsme ještě nebyli. Ale v naší zemi jsem obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými městy. Cesta z jednoho města do druhého může občas zabrat dvacet hodin.
Co se týče klubů, v každém městě nějaký je, ale většinou se jedná o "hardcore underground", když nic jiného. Tyto kluby existují díky klukům, kteří milují tento žánr a jsou ochotni pracovat bez jakéhokoliv zisku. Takže je to všechno na nich.
Situace obecně vypadá podle toho, co zrovna koluje za módu. Rapová kultura je momentálně dost populární. Je zde "nová ruská vlna" pop-punku/post-punku, která pomalu skomírá. Předtím zde byla vlna black metalu, která se navrací každých několik let. Byly zde djenty a corové žánry. Toto všechno jsou období, kdy se objeví mnoho kapel daného žánru. Je to prostě "móda".
A myslím si, že tato móda je cyklická. Brzy "old school rock" zastoupí rapovou kulturu, ale samozřejmě přijde v jiném provedení. Možná "s bradkou a Iphonem", bych řekl.

A co tvůj názor na náboženství? Jakou hraje v Rusku roli? Všichni víme o pár zrušených koncertech ve vaší zemi (např. BATHUSKA).

Dnešní ortodoxní církev prosazuje v naší zemi agresivní propagandu. Náboženství je na školách impozantní. Dětem jsou vymývány mozky bez možnosti volby. Objevují se některé směšné zákony, které porušují práva a svobodu lidí. A s těmito zákony se objevují "náboženští aktivisté", kteří mají pocit, že mají právo zrušit všechno, co se jim nelíbí.
Já osobně si myslím, že tyto akce se dříve, či později dočkají odezvy. Lidé pochopí -  chtěli z nás udělat ovce, nic víc.
Já sám jsem ateista. Věřím v život, přežití nejschopnějšího, a nezúčastněnou přírodu, která se nedrží morálních principů. Může to vypadat absurdně, ale je zde šance, že budu souzen za "urážení citů věřícího".

„Solaris“ je venku. Co vás čeká dál?

Vyjedeme na tour tento listopad. Poté se pustíme do nahrávání třetího alba. Také máme v plánu nahrát ambientní soundtrack pro jednu hru. Chceme náš zvuk rozšířit tak, jak jen budeme moct, budeme hledat zajímavosti. Nechceme být omezení, chceme objevovat hranice hudební svobody.

Máte už nějakou vizi ohledně dalšího alba?

Jistě, už máme za sebou nějakou práci a skoro hotové skladby pro nové album. Mohu říci, že bude opravdu temné a melancholické, ale zároveň docela rozmanité, co se zvuku týče.

Děkuji za odpovědi. Doufám, že vás někdy uvidím v České republice!

RECENZE

Facebook
http://templeoftorturous.com/


Zveřejněno: 16. 07. 2017
Přečteno:
3074 x
Autor: Richard | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář