Nejbližší koncerty
F.O.B. - Outside The Palace Walls

Jihočeská melodic blacková skupina MATER MONSTIFERA před nedávnem vydala nové řadové album. Řeč jsme (nejen) o něm vedli s tahounem Yvorem.

Ahoj Yvore. Když tak koukám na data vydání vašich alb, mohl bych vsadit nemalou částku na to, že příští plnohodnotná nahrávka vyjde v červnu 2023. (úsměv) Určitě se tomu budeš smát, ale podívej se na důkazy: 1. album „Zrozen z hříchu“ vyšlo v červnu 2005, druhé „V troskách Tvýho světa“ v červnu 2011 a aktuální „Vězení bizarních bohů“ zase v červnu. 1. a 2. album dělí 6 let, 2. a 3. taky 6 let, takže abyste se dopracovali k magickému číslu 666, musí to tak být!

(Smích) Předem zdravím všechny čtenáře Fobiazine. Když jsi to takhle napsal a spočítal, tak to působí opravdu úsměvně, ale věř, že je to opravdu jen náhoda a žádný kalkul v tom nehledej. Prostě se to takhle sešlo. Přiznávám, že šest let je poměrně dlouhá doba, ale osobně v tom nevidím žádný velký problém. Skladby skládáme tak nějak přirozeně a na nic netlačíme. Pokud by, dle Tvého vzorce, další album mělo vyjít v roce 2023 (pochopitelně červen - úsměv), byl bych spokojený.  

Po nazpívání minulého alba vás opustil spoluzakladatel kapely Destructor, na jeho post nastoupil Steph, krátce před tím došlo k výměně i u kláves, kde Jitku nahradila Denisa, o rok později jste konečně „ulovili“ živého bicmena. Změnil se po příchodu nových členů způsob kapelního života? Nemyslím jen, že se nevejdete do jednoho auta, ale jestli se změnil způsob tvorby, psaní textů?

Nemyslím si, že by se kapelní život nějak zásadně změnil a pokud ano, tak už to ani nevnímáme. Od odchodu Jitky a Destructora  je to už přeci jenom takřka sedm let. Jediný zásadnější rozdíl nastal v procesu skládání materiálu. Dřív bylo skládání hudby čistě v mé režii. Nápady sice stále nosím především já, ale celkové aranže už tvoříme jako celek. Především bubeník Ondre je v tomto velmi aktivní, ale to je pochopitelné. Je to vynikající muzikant a jeho přínos pro kapelu je obrovský.

Před časem jeden známý muzikant říkal, že kdyby mu z kapely odešel nějaký člen, už by asi neměl sílu shánět náhradu, znovu někoho všechno učit, a kapelu by nejspíš zabalil. Co ty - taky Tě napadají takové kacířské myšlenky? Ono najít někoho, kdy by sdílel podobné nadšení, není dneska snadné, ale na druhou stranu minimálně do toho roku 2023 vydržet musíš! (úsměv)

Žádné takové myšlenky mě zatím nenapadají a ani k tomu není důvod. Pochopitelně člověk nikdy neví, co se může stát. Každopádně jsem rád, že nic podobného zatím jako kapela řešit nemusíme. Je jasné, že i u nás občas dojde ke kolizi názorů, ale to je při počtu šesti členů naprosto normální a přirozené. Zatím pokaždé se nám podařilo najít společnou řeč a dle mého to celkovému výsledku vždy prospělo.

Teď vážněji. Když jste po vydání předchozích „Zrcadel“ měnili zpěváka, napadlo Tě, že se k další velké nahrávce budete dopracovávat tak dlouho? A má vůbec u kapely vašeho typu smysl vydávat alba v kratších intervalech? Jak často se stávalo, že se vás někdo ptal, kdy už vyjde nový materiál?

Jak už jsem odpovídal na začátku rozhovoru. S intervalem šesti let já osobně nemám žádný problém. Může se stát, že další album natočíme dřív, ale taky se může stát, že vyjde později. Kapela je pro nás pro všechny pouze koníčkem a v žádném případě na nic netlačíme. Zda-li má smysl u kapely našeho typu vydávat alba v kratším intervalu? To netuším. Vlastně ani netuším, jaký typ kapely jsme. Dle mého jsme undergroundová kapela, stejně tak jako 95 % ostatních skupin u nás. Existujeme už 17 let a muzika je pro nás stále především zábava. Nejsme pod žádnou smlouvou, takže vše záleží čistě na nás. Dotazy na nové album pochopitelně byly, ale že bychom se dostávali pod intenzivní tlak ze strany fans, to se říct nedá (smích).

MATER MONSTIFERA je kapela, která se, jak se říká, drží svého kopyta. Aktivní jste sedmnáct let a od začátku hrajete melodický black metal, pravda sem tam s nějakou maličkou odbočkou, ale té si možná ani někteří posluchači nevšimnou. Některé kapely se drží stejného hesla - že jejich fanoušci jsou zvyklí na to, co hrají, další se zase snaží o nějaký vývoj, experimentování... Asi je jasné, jak na to nahlížíš, tak se zeptám jinak - v čem spatřuješ rozdíl mezi předchozí a aktuální nahrávkou?

Rozdíl vidím především ve způsobu nahrávání a ve výsledném zvuku. Nové CD je i kompozičně oproti předchozí nahrávce určitě mnohem víc propracované. Tohle všechno ale musí posoudit především posluchači. Ono se na tenhle typ otázek strašně špatně odpovídá. Každá kapela se přece snaží, aby aktuální album bylo lepší než ty předchozí a my nejsme výjimkou. Ohlasy fanoušků na naše nové CD jsou zatím pouze pozitivní a to je pro nás nejdůležitější. Máme z toho opravdu radost a i v budoucnu se budeme snažit zůstat sami sebou. Nějaké výrazné stylové kotrmelce od nás očekávat nikdo nemůže.

Vaše texty jsou typické blackové klišé... Nic ve zlém, ale já v podstatě nechápu, co jimi říkáte... Je to samé „zápu v temnotách“, „cesta je bludný kuh“, „tvůj svět je temný jako hejno vran“, „v očích tvých vidím zmar“, „v černých oponách spíš“, „ve spárech lží klaním se ozvěnám“, „v mlhách bloudí duše padlých bratří“, „zůstal jsi sám se svým šílenstvím“... Jasně, jsou to úryvky vytržené z kontextu, ale o čem tedy texty jsou?

Pokud tu otázku postavíš takto, tak na ní neumím přesně odpovědět. V žádném případě si nemyslím, že se jedná o blackové klišé. To dle mého vypadá úplně jinak. Naše texty netvoří koncepční příběh. Každý z nich si žije svým vlastním životem. Zpravidla pojednávají o negativních věcech, které nás v životě obklopují. Jsou o depresích, marných touhách, snech, o nenaplněných přáních, o starostech, o lidské marnivosti, nenávisti. Jsou o nepochopení, o závisti, o pomstě, o lži…

Vyměnili jste autora artworku, tentokrát jste se domluvili na spolupráci v zahraničí. Podle mého gusta ukřižované trozo není, ale chápu, že k produkované muzice podobné obrazy patří... Je titulní cover dělaný na zakázku, nebo jste vybírali z více možností? A je použitý motiv udělaný na první dobrou, nebo se měnil na základě vašich připomínek?

Autorem artworku je německý grafik Jochen Schilling. Dal nám pochopitelně na výběr z vícero možností. Nakonec jsme vybrali tento motiv a na základě toho se pak dělaly drobné úpravy dle našich připomínek. S Jochenovo prací i přístupem jsme byli velice spokojeni, a pokud bude v budoucnu příležitost, další spolupráci s tímto grafikem určitě nevylučujeme.

Uvnitř bookletu je docela krkolomná fotka. Tak nějak navzájem (nebo sami sobě?) si tam lámete krky, zakrýváte oči, chytáte se za hlavu... Jak tyhle fotografie vznikaly? Nebo je to nějaká montáž? Kdo to vymyslel a kdo to zrealizoval?

Veškeré fotografie, které v bookletu jsou, má na svědomí českobudějovická fotografka Karolína Ryvolová. Nápad na realizaci přišel z její strany a myslím, že se celé focení povedlo. Focení probíhalo ve sklepení kulturního domu v Trhových Svinech, kde máme i zkušebnu. Vzpomínám si, že jsme tenkrát byli všichni po nějakém mejdanu a tak nás ani moc nemusela upravovat. (smích)

Ještě k bookletu - texty máte v češtině, vždycky jste říkali, že cílíte hlavně na tuzemské (a slovenské) publikum, tak proč máte v bookletu informace v angličtině?

Ano, texty cílíme především na české a slovenské publikum, ale to neznamená, že naše CD se nesmí objevit v zahraničí. Myslím, že je celkem běžné, že základní informace v bookletu se uvádějí v angličtině. Osobně v tom nevidím žádný problém.

Studio jste neměnili - chápu, že vám Prodigy Sound v Českých Budějovicích vyhovuje a máte to tam, jak se říká, osahané, ale nechtěli byste si vyzkoušet, jak to chodí jinde?

Pro nahrávání nového alba jsme měli v hledáčku cca tři studia, ze kterých jsme vybírali. Nakonec jsme se rozhodli opět pro Prodigy. Vyhovuje nám, že ho máme v podstatě doma a s přístupem Jirky Drdáka jsme také spokojeni. Tentokrát jsme nahrávání pojali trošku jinak a hodně s Jirkou spolupracoval náš bubeník Ondre. Jsem přesvědčený, že na výsledném zvuku je to určitě znát. Doplním jen, že mastering jsme dělali v brněnském studiu Sonidos.

Ve studiu vám pomohli dva hosté - v bookletu ale není uvedeno, v jakých skladbách, a taky kdo... tedy u Radka Popela je „kdo“ zřejmé, „co“ jsem snad taky dešifroval ve skladbě „Sedm hříchů“, ale kdo je Calypte a s čím pomohl(a)???

Radka jsi dešifroval velice správně (úsměv). Pomohl nám svým vokálem ve skladbě „Sedm hříchů“ a jsme velice rádi, že naši nabídku na hostování přijal. Co se Calypte týče, tak zde se jedná o jihočeský vokální kvartet a ten nám naopak pomohl v refrénech ve skladbě „Neskrývej tvář“.

Melodický black metal už má vrchol popularity nejspíš za sebou, kapel, které mu u nás holdují, je jako šafránu. Napadají mě akorát DESIRE FOR SORROW... Svého času tu byla jakási melo-blacková scéna byla, ale dnes? Jak tuhle situaci vidíš ty?

Neviděl bych to zase nijak zle. Je pravda, že u nás tento styl neměl tak silné zastoupení, jak např. grindcore, nebo death metal, ale na druhou stranu tu byla řada kvalitních „melodic-blackových“ kapel jako ADOR DORATH, IMMORTAL TEARS, INNER FEAR či ASTRAL. To že jsme tu momentálně společně s DESIRE FOR SORROW tak trochu osiřeli, je dle mého jen otázka času.

Ono se prakticky o všech metalových subžánrech říká, že už nelze přijít s ničím novým, že už tady všechno bylo atd. Přitom denně vychází deset i dvacet metalových nahrávek. Což s sebou nese úskalí spočívající v totálně přeplněné scéně, kterou nikdo nemůže stíhat sledovat, na druhou stranu se asi kapely snaží s něčím novým přijít, nebo s něčím aspoň zaujmout. Jak to vidíš ty? Dá se ve vašem ranku něco nového vymyslet, aby to lidi zaujalo?

Nevím. Na tohle se musíš zeptat těch mladších. Jak jsem už říkal, od nás žádné výrazné změny nečekej. MATER MONSTIFERA je jaká je a určitě nezačneme hrát jinak, jen proto, protože momentálně letí něco jiného. My se budeme snažit fanoušky zaujmout především tím, že se pokusíme psát dobré skladby a budeme se snažit co nejlépe odehrát koncerty pro naše fanoušky.

Vaším trumfem může být i vydavatel - CD vyšlo jako příloha v Pařátu, což si všechny kapely chválí. Náklad čítá více než 2000 kusů, které se během týdne dostanou ke stejnému počtu lidí, Herdron navíc i CD mění do zahraničí. Vy už jste touhle formou vydali předchozí album, takže víte, co to obnáší... Vzrostl zájem o kapelu po vydání „Na zrcadlech lží“? A co si slibujte po opakování spolupráce letos?

Věř, že tohoto trumfu jsme si plně vědomi. Ve své podstatě sis odpověděl sám. To že nám Herdron umožnil vydat i druhé CD pod Pařát Productions, je pro nás obrovská čest. Naše hudba se tak má možnost dostat k mnohem většímu okruhu posluchačů. V žádném případě neříkám, že každého, kdo Pařát odebírá, musí MM zaujmout, ale rozhodně Pařát disponuje mnohem větším záběrem, než kdybychom si CD vydávali např. svépomocí. Pokud se i v budoucnu naskytne příležitost s Pařátem spolupracovat, rozhodně ji využijeme. Pro kapelu, jako jsme my, to přináší klady ve všech směrech.

Nové album se pro většinu kapel stává impulsem k hojnějšímu koncertování. Vy jste zatím stihli křest v Českých Budějovicích ve společnosti APRIL WEEPS a KAAK. Jak akcička proběhla, dopadla? Chodí v ČB na koncerty dost lidí?

Křest dopadl velmi dobře. Bylo sice šílené vedro, ale i tak se v klubu sešlo nějakých 80 lidí a akci jsme si všichni skvěle užili. Co se návštěvnosti koncertů v ČB týče, tak asi hodně záleží na atraktivitě koncertu, konkurenčních akcích, termínu apod. My si na návštěvnost určitě stěžovat nemůžeme.

Co letní festivaly? Zkoušíte se pořadatelům „vnutit“, nebo tomu necháváte volný průběh? A nějaké turné - třeba na podzim - zvažujete? Je pro vás problém sladit kalendáře - přece jen je vás v kapele šest... Shodnete se, jak často a kde hrát, nebo línější část brzdí tu aktivnější? (úsměv)

(Smích) Je pravda, že sladit termíny šesti lidí není vždy úplně jednoduché, ale zase těch akcí není tolik, abychom se nedokázali domluvit. Nyní máme v ruce nové CD, takže určitě se budeme snažit pořadatele letních festivalů oslovit a pokud by něco na příští rok klaplo, budeme určitě rádi. Na letošní podzim už máme naplánováno pár akcí u nás i v zahraničí a navíc by snad možná mohlo klapnout menší tour s jednou zatím nejmenovanou zahraniční kapelou ve společnosti slovenských APRIL WEEPS. Pokud to dopadne, tak to bude určitě super.

Nejspíš každý se Tě dokola ptá, jestli ještě bude nějaké pokračování AFODU. Já to vezmu obráceně - má smysl se k němu vracet? Když se podívám do kalendáře akcí na letošní léto, prakticky každý víkend se koná řada větších i menších festivalů, kromě těch nejznámějších ale ty ostatní bojují s návštěvností, o přežití. Přesto vznikají nové a často pak pořadatelé zapláčou nad prodělkem. Fanoušci už možná na Alkoholic Form Of Death, jak bychom mohli legendární pijácké víkendy parafrázovat, taky trochu zapomněli...

Smysl to určitě má, ale není to v dnešní době nic jednoduchého. Nechci nic slibovat, ale pokud jde o mě, tak já bych si pokračování festivalu moc přál. Uvidíme.

Příští rok se dožijete plnoletosti, 18 let je slušná řádka let, která by se měla oslavit... Není to sice kulaté, ale i tak - udělíte si občanský průkaz nějak slavnostněji, nebo o ničem takovém neuvažujete a necháte to až na dvacítku?

Já si myslím, že určitě něco vymyslíme. Je to sice ještě daleko, ale nějakou akci, jako poděkování fanouškům, určitě připravíme. Je fakt, že ne každé kapele se podaří to táhnout 18 let. To se prostě oslavit musí. (úsměv)

http://www.matermonstifera.cz/

 


Zveřejněno: 09. 07. 2017
Přečteno:
4011 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

17. 07. 2017 16:23 napsal/a Johan
-> Immortal
No jo, člověče, už je to prostě tak dávno, že si to nepamatuju. Bylo to v minulým tisíciletí :-)
16. 07. 2017 20:40 napsal/a immortal
Jé je...
Johane, je vidět, že už ti na občanku sedá prach stejně jako mé maličkosti, ale přesto občanka se vydává v 15 letech. Leda, že bychom u metalovejch smeček zavedli vydání v 18ti (smích). Každopádně díky za rozhovor a ať to Yvorovi a spol. hraje minimálně jednou tolik let dál a dál. A pravda, žádné stylové kotrmelce, takto to má bejt.