Když se řekne Litva a metal, moc kapel mě z fleku nenapadne. Jako první OBTEST, kteří se u nás poprvé objevili už před patnácti lety na Open Hell Festu a vybudovali si tím pádem i celkem slušné renomé, jisté známosti se těší i ROMUVOS či DISSIMULATION, tím ale končím. Teď se mi ale obzory rozšířily, protože oklikou přes Francii, resp. francouzského vydavatele dorazilo CD skupiny AU-DESSUS. Ona francouzská stopa má logiku, au-dessus je francouzský výraz značící „výše“ nebo „nahoře“.
Nahoru se AU-DESSUS šplhají poměrně rychle, vznikli v roce 2014, o rok později už debutovali slušně přijatým eponymním EP u Witching Hour Production, letos 19. května pak přispěchali s dlouhohrajícím počinem nazvaným „End of Chapter“, který na předchozí počin navazuje systémem číslování skladeb. Postupka z římských čísel sice vypadá zajímavě, ale pochybuji, že to vede k něčemu dobrému... to si jako posluchači budou říkat „mně se líbí římská devítka“? Jen u dvanáctky je přídomek shodný s názvem alba, tam by se fanoušci mohli bavit normálně. (úsměv)
Bavit by se mohli i při poslechu sedmi skladeb, a to za předpokladu, že si libují v ne úplně tradičních formách black metalu. Oblíbený termín post je tady asi na místě, daleko od věci ale není ani atmosférický (black) metal, přičemž black v závorce naznačuje, že až takovou černotou „End of Chapter“ nečpí. Řada pasáží koketuje i s metaly pomalými, které se nacházejí kdesi mezi doomem a sludge, což se děje hned v úvodní „VI“. Ponurý rozjezd se poměrně dlouho vleče, aby se muzika postupně překlopila v blackové rejdění, které má asi nejblíže k francouzské škole z posledních let. V oné „šestce“ se ale zatím kapela hledá, nebo spíše ztrácí, až v druhé polovině mě baví kytarové štrikování a k němu napasovaný skoro čistý vokál, který ale vyznívá tak nějak zoufale - čímž nemyslím zpěvákovu neschopnost, ale výraz nešťastného člověka. Rozjezd „VII“ netrvá tak dlouho a záhy se hraje pochmurný black metal plný zla a špíny, což je částečně dáno i ne úplně čitelným zvukem - evidentně jde o záměr, který funguje, podobně zní celá řada dnešních post blackových kapel, tady se navíc o produkci postaral hlavní tahoun kapely Mantas Gurkšnys. Přiznám se, že jsou mi bližší atmosférické čistější pasáže s kvílivými tóny kytary, ale i ona temnota má cosi do sebe, Litevci dokáží udržet mou pozornost prakticky trvale, pořád mi přijdou zajímaví a za poslech stojící, což je dáno i tím, že dokáží vymyslet vkusné melodie napasované do „nevkusných“ bahnitých pasáží, přičemž ony uvozovky snad každému napoví, že to nemyslím jako výtku.
Nechybí ani pasáže rychlosti vichru, ale s těmi se spíše šetří - prim hrají košatější postupy, nebo různé úkroky, třeba v případě „VIII“ hymnický úsek (ne ve stylu hrdinských folk/pagan/heavy kapel, pro čerta! - úsměv), v „desítce“ pak emocemi nabitý úvod, jenž předchází zběsilé černočerné pasáži, kterou ale po chvíli provzdušní veselejší melodie. AU-DESSUS prokazují schopnost dělat muziku tak, aby dokázala zaujmout; vždycky, když se některá část skladby blíží k momentu opakování stejných postupů příliš dlouho, dojde ke zvratu nebo k nějakému osvěžení. Obecně Litevci nahráli album, které i v dnešní hektické době přeplněné podobně znějícími kapelami může potěšit fanoušky BLUT AUS NORD, DEATHSPELL OMEGA, ale i vyznavače sludge podivností a špinavostí.
Ač je CD zabaleno do na pohled zajímavého digipacku čítajícího 3 listy (6 stran), přináší obal více otazníků než odpovědí. Za prvé chybí texty, takže těžko říci, co se honí autorovi slov hlavou. Za druhé jsou použité motivy sice na pohled zajímavé, ale proč má dítě na titulní straně na očích mince? Ty se v minulosti kladly na oči mrtvým, aby jejich duše našly klid... Na zadní straně stejné dítě smutně kouká, zbylé čtyři strany patří přírodním motivům. Chybí i sestava, ještě že ji vydavatel poslal na promo listu...
Seznam skladeb:
- VI
- VII
- VIII
- IX
- X
- XI
- XII : End of Chapter
Čas: 46:37
Sestava:
- Mantas - vocals, bass, lyrics, record, mix, master
- Simonas - guitar
- Jokūbas - guitar
- Šarūnas - drums
Facebook
www.lesacteursdelombre.net
