Nejbližší koncerty
  • 15. 08. 2020Ústečtí WYRM pokřtí letošní album Purge podpoří je KRAAKE...
  • 22. 08. 2020Rotten Fest Open Air 2020 22.8.2020 venkovní areál Sklu...
  • 25. 08. 2020První pražský koncert deathmetalových Poppy Seed Grinder ...
  • 05. 09. 2020Montana Metal Fest: Depresy, Dehydrated, Orkrist, Morn...
  • 05. 09. 2020Třetí ročník open air festu konajícího se v areálu Kaliko...
  • 05. 09. 2020Sušice - Chatová osada LUH mini D.I.Y. open air festival...
  • 12. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí:AGGRESSIVE TYRANTS...
  • 18. 09. 2020V rámci svého minitour nás poctí svojí návštěvou mocní SI...
ETEF 2020

EP 2016, ViciSolum productions / death-thrash metal / Švédsko

Je to už několik let, co jsem se s touto bandou setkal poprvé. Především proto, že v té době kapely ze Skandinávie udávaly směr, kterým se metalová hudba bude ubírat. Navíc DIABOLICAL fungují nějakých šestnáct roků a bylo by zvláštní, kdybych o ně ani na internetu nikdy nezavadil. Během této doby stihli mimo jiné vydat čtyři plnohodnotné nahrávky a také změnit design svého loga. První nahrávka, která mě s touto kapelou seznámila, byla „The Gallery of Bleeding Art“ z roku dva tisíce osm. Svého času mě stejně jako dnes tohle dílo celkem bavilo. To následující počin nazvaný „Neogenesis“ neměl takový tah na bránu jako jeho předchůdce. Přibylo množství symfonických prvků, které měly za následek posun hudby od black/deathu k atmosférickému metalu.

Některé party rády tvrdí, že hudbu dělají jen pro vlastní potěšení a oslovení případných posluchačů je až na druhém místě. Rád bych takovému tvrzení věřil, ale nemyslím si, že hrát celý život ve sklepě pro rodinku švábů může někoho uspokojovat. U dalších uskupení je zase na prvním místě touha po nových fanoušcích. A právě do této skupiny hudebních souborů jsem několik let řadil i DIABOLICAL. Netvrdím, že je špatné, když jedna kapela vydá několik nahrávek a každá je naprosto jiná. Jen mi připadá zvláštní, když muzikanti hudbu někam nasměrují a na příštím CD vždy otočí kormidlo k žánru, jenž se právě nachází na výsluní.

Nicméně co bylo, to bylo. Proto zahazuji všechno, co jsem na adresu této kapely kdy řekl a navazuji s ní další kontakt. K mé radosti se Švédi částečně vrátili k tomu, co předváděli na starších nahrávkách. Dokonce bych i řekl, že předešlý počin byl jen takovým výstřelkem. Nebo touhou zkusit, zda i jejich hudba se dá utopit v symfonickém bahně. Pravda je, že už se netlačí na pilu tolik jako v první polovině života uskupení. Dokonce ani ty atmosférické rauše, ve kterých se muzikanti vyžívali na předešlé nahrávce, úplně nevymizely. Ale k mé radosti jich je podstatně méně. Například hned úvodní skladba „Requiem“ začíná mohutnými sbory a zvuky trumpet v úplně stejném vyznění jako na „Neogenesis“. Postupem času se od této atmosférické omáčky upouští, až nakonec zbudou ke slyšení jen nástroje, které třímají v rukách metaloví muzikanti. Tento začátek mi ihned dával smysl. Ne že se to dobře poslouchá, ale také to skvěle spojuje obě nahrávky. Tedy předešlou „Neogenesis“ s aktuální „Umbra“. Během této skladby kapela odkryje to, jak budou následující minuty v její společnosti vypadat. Dokonce dojde i na čisté vokály, které v navrstvených polohách nezní vůbec špatně. K dobru věci je i to, že se s těmito čistými zpěvy moc neplýtvá. Což má společně s rytmickou kytarou za následek, že je aktuální EP sice přístupnější, ale ne vyměklé. To druhý zářez v podobě „Diaspora“ je klasickým moderním metalovým songem. Kytary s lehkostí zasekávají jednotlivé riffy, které překrývá hrubý, vokál. Zpěv zní celkově jako od někoho, kdo hulí čtyřicítku cigaret denně. Nicméně i tento song prochází jednotlivými fázemi. Od tvrdého začátku, přes střední tempo až po táhlý konec. Předposlední „Tremor“ je naopak pomalou výpravnou záležitostí, u které se na nic nespěchá. Skladba mi trochu zní jako song od RADIOHEAD. Ani ne tak hudbou, jako spíše atmosférou. Ta „vyfetovaná“ utahanost je cítit v každém tónu. Závěrečná „Decline“ je nejtvrdším kouskem na tomto EP. Otvírá ji čistě blackmetalový výjezd, který se během skladby už víckrát neobjeví, zato tempo, v němž píseň uhání, je takřka stejné. Pouze v jejím středu je něco jako místo na malou pauzu. Po něm následuje pro mě vrchol celého poslechu v podobě kytarového sóla. Není nikterak originální, ale v místě, ve kterém se nachází, sedí jako kura na vejci.

Pokud má „Umbra“ ukazovat skupinu v aktuální formě a předpokládá její další směřování, tak mi nezbývá, než být potěšen. Protože i přesto, že každá skladba je trochu jiná, drží album výborně pohromadě. Docela tomu pomáhá i dynamický zvuk. Ten totiž skvěle koresponduje s touto hudbou. Také mi nedá opomenout celkovou rytmiku a práci kytar. To je totiž ten hlavní důvod, proč EP točit stále dokola.

Seznam skladeb:

  1. Requiem
  2. Diaspora
  3. Tremor
  4. Decline

Čas: 22:26

Sestava:

  • Sverker Widgren – kytara, zpěv
  • Carl Stjärnlöv – kytara
  • Pär Johansson – bicí
  • Dan Darforth – baskytara

https://myspace.com/religionist
https://www.youtube.com/user/DiabolicalOfficial
https://www.facebook.com/diabolicalofficial


Zveřejněno: 17. 04. 2017
Přečteno:
2839 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Luma | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář