WOHNOUT – Sladkých dvacet na Vyžlovce

Když WOHNOUT slavil deset let, vydal z toho koncertní CD „Živáček“ a vším možným naplněné DVD „Ahoj dědo aneb Co tebe čeká, nás zatím nečeká“. Když loni završil dvacet let, nejprve vyšla Matějem Homolou sepsaná povedená kniha „Sladkých dvacet“ a později také tento název rozšiřující audiovizuální komplet z Vyžlovky u Prahy, tedy podobně jako předchozí akustický živák vydaný ve společném balení obou nosičů, což je optimální řešení.

Zaznamenaný výroční koncert proběhl 18. června 2016 nejen v domácím prostředí tohoto souboru, ale hlavně venku na čerstvém vzduchu. Má tedy atmosféru festivalového setu, zvýrazněnou tím, že oproti běžným festivalům, kde samozřejmě ne každý přítomný divák bývá naladěn na úplně veškeré vystupující kapely, se sem pravděpodobně dostavili výhradně fanoušci oslavenců, což velmi dobře prospívá vzájemné symbióze mezi pódiem a publikem.

Přestože hudební vývoj souboru, mírně se přesouvající od rockových vypalovaček k odlehčenějším písním, nemusí vonět každému, neutuchající schopnost psát skvělé hity přetrvává v takové míře, že pánové můžou sestavit klidně i dva stejně silné setlisty. Koncertně převládají svižnější songy, které živě přece jen fungují lépe než pomalé, a také ty novější, protože většina starších už vyšla na živáku před deseti lety. Přičemž zpěv nezpěv bratrů Homolů se z handicapu už dávno proměnil v přednost, zaručující kapele její osobitost a snadnou rozpoznatelnost.

Téměř nepřekonatelná „Cundalla“ coby otvírák prvního alba rozjíždí také tento koncert, kde z těch rockovějších pecek nechybí „Ganga“, „Volali“, „Popojedem“, „Dobrý ráno“ či pradávné „Banány“, možná nejvíce nadšení však budí „Zajíci na Měsíci“. Tento několik let spíše opomíjený song zjevně dozrál, má až neskutečný tah kupředu a zde ze záznamu hraje naprosto skvěle. Podobně lehkonohou rytmikou se vyznačují i tanečně odlehčené popěvky, tedy „Díky moc!“, „Sej-ko-no-pí“, „Barbíno?“ nebo „O, gramofón“ a samozřejmě také největší hitovka posledních sezón „Svaz českých bohémů“. Mnoho dalších výborných písní však zůstává opomenuto.

Koncert obohacuje rovněž střídmě funkční výpomoc několika málo hostů. Eva Pilarová pěje klasiku „Oliver Twist“, Vojta Lavička hrou na housle vylepšuje „Svatozář“, ale ten hlavní přínos obstarává Divadlo Spejbla a Hurvínka. Posluchač nejprve vyslechne možná lehce dlouhý, přesto vtipný dialog obou legendárních loutek, aby si vzápětí přímo samotný Hurvínek v písni „Pepíčci“ s chutí zazpíval něco o tom, že „jsme národ hrdejch Pepíků, Frantíků, Oldů, Toníků, v poslední době Sejkonopíků“. Zřejmě naprostý vrchol koncertu, škoda jen, že vstupní dialog je přítomen pouze ve zvukové verzi, zatímco v té ke koukání je nahrazen jiným a mnohem kratším.

Obrazově jsou však sestříháni nejen Spejbl a Hurvínek, ale i mezipísňové komentáře, jež nahrazují jindy natočené vložené anketní vstupy, kde členové souboru reagují na nepříliš originální otázky. Ty ovšem často předznamenávají jednotlivé písně, takže dotaz na drogy následuje „LSD“, dotaz o jídle „Gastrosexuál“ a vstup o manažerce Gábině píseň o barbíně. Místy je to i docela vtipné, především když se projeví Zemánkova sebestřednost, který pobaví i tehdy, kdy v závěru koncertu je obtížné jej vypudit od mikrofonu, kde předvádí své operní árie.

Přestože koncert byl jistě povedený a taktéž jeho záznam se jeví na velmi dobré zvukové i obrazové úrovni, ze způsobu provedení obou nosičů se na mysl derou i určité rozpaky. Pro oba disky platí, že zachycují nikoli celé vystoupení, ale pouze jeho část, respektive několik vybraných písní, takže celá řada dalších hitů žel chybí. Příliš nevadí, že obě verze jsou sestříhány trochu jinak a že CD je trochu paradoxně delší než DVD, na němž neruší ani ty zpestřující anketní vstupy. Mnohem více však vadí skutečnost, že záznam na zvukovém disku není plynulý, jako tomu u živáků většinou bývá, ale mezi songy přerušovaný krátkými tichými mezerami, navíc ostře utnutými, což nijak neprospívá lepšímu dojmu. Ať už jde o chybu či záměr, není to takový přešlap, jako když v několik let starém záznamu akustického koncertu se proslov z konce jedné písně vzápětí zopakuje na začátku té další, nemluvě o zmršené vinylové verzi zatím poslední studiovky, kde jeden song uvedený na obalu je v drážkách omylem nahrazen jiným. Tyto případy ovšem svědčí o tom, že kapela by měla všemu, co posílá do výroby, věnovat zvýšenou pozornost a lépe si to hlídat, protože těch chyb a přehmatů v podkladech pro výrobu nosičů za posledních pár let nasekala už dost.

Současně si nelze nevšimnout ani toho, že zatímco deset let staré DVD nabízelo celou řadu bonusů, včetně dokumentu, prvního koncertu a všech do té doby natočených videoklipů, tentokrát jde pouze o samotný koncert, vložené anketní vstupy a nic jiného, což je oproti minulosti přece jen krok zpět. Komplet proto představuje a znázorňuje rozpor mezi dobře se poslouchajícími písněmi a tak trochu odbytým provedením obou disků, jež by daly pojmout i lépe.

Seznam skladeb:

1. Cundalla
2. Díky moc!
3. Ganga
4. Sej-ko-no-pí
5. LSD
6. Oliver Twist
7. Gastrosexuál
8. Barbíno?
9. Zajíci na Měsíci
10. Pepíčci
11. Volali
12. Popojedem
13. Svatozář
14. O, gramofón
15. Dobrý den
16. Banány
17. Svaz českých bohémů

Čas: CD – 78:11 / DVD – 68:20

Sestava:

• Matěj Homola – kytara, zpěv
• Honza Homola – kytara, zpěv
• Jirka Zemánek – baskytara
• Zdeněk Steiner – bicí

Hosté:

• Eva Pilarová – zpěv (6)
• Divadlo Spejbla a Hurvínka – dialog, zpěv (10)
• Vojta Lavička – housle (13)

www.wohnout.cz