Neutekly ani dva měsíce a irský plevelník (nové slovo, které označuje někoho, kdo neseje vítr ani zrní, ale plevel, v tomto případě plevel hudební) už tady zase straší se svým tradičním kompletem - vypáleným CD popsaným nevzhledným písmem + poslepovaným okopírovaným dvojlistem se seznamem skladeb a tentokrát i texty. Na první je opět jasné, že jde o dílo pomatence, což se po spuštění přehrávání potvrzuje.
David tentokrát přichystal 20 skladeb, tudíž je nahrávka o poznání delší než obvykle; zároveň to ale znamená třikrát delší trýznění nebohého recenzenta, který už po první minutě ví, jak to ve finále dopadne. Rozladěná kytara, nějaké vrzání, šustění, klepání, do toho David něco vykřikuje, povídá nebo pekelně falešně „zpívá“, tu přimíchá hlasy z nějakého filmu, tu nějaký rozhovor čert ví odkud. Objevuje se i „hra“ na bicí, která připomíná rozcvičku kohosi po obrně, pak se objevuje snad pouliční ruch nahraný na mobil, někdo do toho sem tam zařve nebo „zazpívá“, nehudba střídá nehudbu, škoda času i slov. V druhé polovině se vrací noční můra z úvodu, čímž chci naznačit, že jsem tuhle zhovadilost poslechl do konce.
Mám dojem, že David Vora, který se pod názvem VENUSIAN DEATH CELL skrývá, tvoří jen pro „potěchu“ naší redakce, protože nikde jinde mu ty jeho pitomosti nerecenzují. U nás ale dostává pravidelně na prdel a drží si krásný průměr jednoho bodu z deseti... A to jen proto, že nižší hodnocení náš systém neumožňuje. Jinak by to byla čistá nula.
Seznam skladeb:
viz sken
Čas: 28:35
Sestava:
David Vora
