SHAARIMOTH – Temple of the Adversarial Fire

Norsko a death metal. To není v metalové subkultuře zrovna populární spojení. Každému se ve spojitosti s Norskem vybaví fjordy, příroda, zima, předražená dovolená... ne, samozřejmě black metal. Ovšem co si budeme namlouvat, „True Norweigan Black Metal“ dnes přežívá zejména díky svému kultovnímu statusu a hudebně už nemá tolik co říci.

Death metal opravdu není typickým vývozním artiklem tohoto severského státu. To ale nemusí znamenat, že by se na norské deathmetalové scéně nemělo nic dít. Můžeme poznamenat třeba THE SICKENING , totální kult v podobě RITUAL DEATH či BLOOD RED THRONE , kteří vydávají alba jak na běžícím pásu; poslední „Union of Flesh and Machine“ je poctivá porce smrtícího kovu.

V této recenzi se ovšem zaměříme na kapelu, která se zdála být nadobro pohřbena právě v jednom z norských fjordů. SHAARIMOTH, ač se to může zdát jakkoliv zvláštní, vydávají své druhé dlouhohrající album po dlouhých dvanácti letech.

První album těchto vyznavačů „MORBID ANGEL metalu“ okořeněného o orientální prvky vyšlo v roce 2005 a nese název „Current 11“ . Zde se to jen hemžilo totálním old schoolem. Těžkotonážní šlapavý death metal s odbočkami k NILE, v podobě inspirace Sumerskými božstvy. Toto album mi sice hlavu úplně neurvalo, ale rozhodně to byla poctivá dávka orientálního rouhání.

Uběhlo ovšem dvanáct let a SHAARIMOTH o sobě dali vědět pouze re-releasem prvního záseku skrze label „World Terror Comittee“. No a právě pod „WTC“ bylo oznámeno vydání zbrusu nového alba s názvem „Temple of the Adversarial Fire“. Změnilo se hudební vyznění SHAARIMOTH po tolika dlouhých letech? Jsou Norové stále věrni death metalu, ze kterého dýchá starobylost a obhroublost?

Inu, po náležitě temně pojatém intru „Point of Ingress (Initiatory Death)“ nás lehce omámí začátek první skladby „The Hungry Omega“, kde se nejdříve vytasí Frode se svými klávesami a rituálně mystická atmosféra je na světě. Ale nebojte se, hned na to SHAARIMOTH nasadí svou typickou tvář v podobě šlapavého rytmu, obhroublého vokálu a velice hutným „heavy“ zvukem. Nicméně ony klávesové, či ambientní ruchy nejsou v průběhu alba ojedinělé, právě naopak. Zdá se, jako by se SHAARIMOTH snažili vytvořit kontrast právě mezi totální obhroublostí a ambientními plochami, á la ACHERONTAS („Fires of Molok“) . Nějakou výjimečnou riffáž nečekejte. Pokud se nově příchozí bubeník Slátrarinn (GEHENNA) opře do bicích, kytary se povětšinou ztrácí, naopak tomu ale je při sólových výjezdech.  Nebral bych to ale jako chybu, je zcela jasné, že toto je účel. Zvuk je opravdu „heavy“ a ve šlapavých pasážích, kterých je na albu mnoho - řekl bych až moc - evokuje hluk stáda dinosaurů. Inspirace u MORBID ANGEL je zřejmá, akorát posunuta o úroveň výše.

„Lord of Putrefaction“ začíná hutným riffem za Runeho předříkávání a naváže velice zajímavou rychlou pasáží s typickými blackmetalovými výjezdy. Poté ovšem skladba opět upadne do onoho tolik opakovaného šlapavého rytmu a mně to začíná lézt na nervy. Proč, k sakru, pořád ta samá šablona? Ony kytarové výjezdy zajímavé jsou, proti tomu nemám vůbec nic. Koneckonců Frodeho práce je velkým plusem. Ovšem nebylo by na škodu zařadit vyšší rychlostní stupeň. Podobný problém jsem měl s novinkou VOID MEDITATION CULT, kde nahrávka zaujme chorobnou a povedenou atmosférou, drží se ale ovšem stále rychlosti „za tři“ . „Beast of Lawlessnes“ nabídne alespoň kompromis, kde se střídají svižné pasáže s pomalými. Obzvlášť začátek skladby by kompozici slušel daleko déle, než jen pár desítek vteřin. Upřímně nahrávka mě postupem začíná nudit, než aby se víc a víc zarývala pod kůži. Jednotlivé poslechy žádný velký hudební zážitek nejsou. Albu škodí především jeho šablonovitost a nebýt občasných skvělých kytarových výjezdů, tak mi bude dělat problém album dojet do konce. Letmý záchvat zoufalosti mě postihl u poslední skladby „Point of Egress“, kde se zpěvu ujme ženský hlas a muzika tak dostává nový rozměr, který působí zajímavě, avšak pak se násilím přivalí opět onen šlapavý rytmus, který mě bude ještě dlouho pronásledovat, ať už půjdu kamkoliv (půjdu radši o něco rychleji).

Máme to tak. SHAARIMOTH vydali album po dlouhých dvanácti letech, avšak nejsem si zcela jist, zda bude tento počin uspokojující. Pro mě osobně uspokojující není. Ono řemeslně album zvládnuto je, atmosféru to má taky. Ovšem flexibilita téměř nulová. Do poslechů jsem se z části musel nutit. Nicméně nepochybuji, že fanouškům MORBID ANGEL či NILE bude muzika SHAARIMOTH sedět.

Seznam skladeb:

1. Point of Ingress (Initiatory Death)
2. The Hungry Omega
3. Elevenfolded Wrath of Sitra Achra
4. Lord of Putrefaction
5. The Fires of Molok
6. Beast of Lawlessness
7. Faceless Queen of Bloodstained Dreams
8. Harba di Ashm´dai
9. Ascension of the Blind Dragon
10. Altar of Becoming
11. Point of Egress

Čas: 48:04

Sestava:

• F. - guitars, bass, keyboards
• R. - vocals, programming
• J. - drums

http://www.shaarimoth.com/