Prachatičtí UCHÁZÍM fungují už neuvěřitelných 24 let, ale povědomí o nich je pořád poněkud vlažné. Ono to po poslechu jejich hudby dává logiku. UCHÁZÍM ten svůj hardcore/punk hrají trochu jinak a přímočaré skladby pro široké spektrum posluchačů „víkendářů“ prostě netvoří.
S novinkou „Fragmenty vášní“ přišli po dlouhých pěti letech, což je doba i na pankáče dlouhá dost. Na jejich obranu, dřív než je je možno obvinit z lenosti, je potřeba dodat, že hlavní kreativní polovina UCHÁZÍM – Payya a Bodza – vydali desku své další kapely RETROPROTEST, s jejíž realizací měli práce víc než dost.
Do této doby jejich poslední album „Marnostroj“ mi ve své době udělalo radost a mám na něm několik hodně oblíbených skladeb, které jsem si myslel, že asi ani nepůjdou trumfnout. Je potěšující, že kluci z jihozápadu neustali v práci a svůj hudební výraz dokázali ještě o něco víc posunout. Nechybí klasická poloha kapely, kde je pořád znát jistá nadsázka a snaha dělat si věci po svém, ale skladby jsou zase o něco víc sotisfikovanější a nemají slabých míst. Nové LP nabízí totiž kapelu ve vrcholné formě. Takhle vyrovnanou desku, v které je soustředěno tolik hitových momentů, jsem od nich ještě nikdy pohromadě neslyšel.
Serióznější přístup lze vypozorovat v jedné z nejdůležitější součásti, která tvoří celek, a tou je zvuk, jenž doznal kvalitativní posun. A potom hlavně v samotných skladbách, kde nevíte, jestli je lepší strana A nebo B. Po úvodním básnickém intru vtrhnou UCHÁZÍM na posluchače pořádně syrovou a nátlakovou porcí hardcore v podobě „Stíny už jdou“ a v podstatě až do konce se s posluchačem nepářou. Na druhou stranu nabízejí velké množství pasáží (v případě UCHÁZÍM nelze napsat refrénů, protože klasická forma sloka refrén tady ne vždy funguje), které mají potenciál zaříznout se do paměti a zabydlet se tam. Na straně A je to potom nadstandardně chytlavý závěr věci „Ďáblové na konci léta“, k výrazným kompozicím musím započítat i následující „O nás, Hamletu, Yorikovi a nás“.
Podobným agresivním stylem jako začala první strana, začíná i ta druhá, která se nenechá ničím zahanbit a od začátku je pořádnou smrští, která se po chvilce lehce zklidní, abychom se z Payyových úst dozvěděli, že: „každej svý má vnímej“, přičemž jsem chvíli žil v bludu, že se tam zpívá: „každej zpívá GREEN DAY“. (úsměv) Přes další skotačivou věc „Svrab“ a jedinou relativně pomalejší věc, a to i navzdory vložené punk pasáži uprostřed, „Kde je světlo“, jejíž konec zní obzvlášť naléhavě a funguje podobně silně jako na minulé desce „Marnostroj“ skvělá „Styx“, přijdou na závěr dvě skladby, které se pro mě staly absolutním topem, co jsem kdy od UCHÁZÍM slyšel. Závěrečná dvojice „Chamtivej román“ a „Večírek“ by se dala poslouchat donekonečna. „Chamtivej román“ se od klasického UCHÁZÍM začátku a vlastně i prostředku změní ve své poslední třetině v natolik chytlavou pasáž, kterou odstartuje kytarový riff, který podpoří sborové vokály a repetitivně opakovaný slogan „ta naděje tu stále je“, jenž vystavil pečeť – punková hymna. „Večírek“ odstartuje textem, kde: „Santa Klaus a Děda Mráz ti kurvu posílaj“ a následný refrén s výbornou kytarou, vygradovanými přechody bubeníka a vhodně nafrázovaným zpěvem podlamuje kolena. Další jasný hit.
Samotnou kapitolou a nezbytnou součástí kapely jsou texty. Ty bych si nedovoloval příliš pitvat a klasické „co tím básník chtěl říct“ nechám na paní učitelce českého jazyka. Asi by se divila. Na mě působí tak, že jsou chytře napsané, občas nesou určité poselství, ač těžko můžu tvrdit, že jsem všemu porozuměl. Na druhou stranu jsou slova tak umně poskládána, že při jejich vnímání v kombinaci s hudebním doprovodem nic nedrhne, nedostavuje se pocit trapnosti a ve finále si můžete i s kapelou zahulákat.
Takže jediné negativum pro mě představuje obal, který je zbytečně alternativně punkově pojatý, působí docela lacině a odflákle. Připočítávám k tomu i vnitřní list, na kterém vnímám jako grafický hřích červeně napsané texty na šedém pozadí, což nejenže nevypadá vzhledně, ale hlavně se to blbě čte. Další „negativum“ je délka desky, která není ani půlhodinová a v kombinaci s takovou silnou paletou skladeb, kterou nabízí, je prostě krátká a strašně rychle uteče. Ale takové mínus si nechám líbit. (úsměv)
UCHÁZÍM natočili nejlepší tuzemskou hardcore/punk desku a v mých očích pravděpodobně i tu nej, která na domácí scéně za loňský rok vznikla. Přesné hodnocení je 85%.
Na závěr mě doplní Johan svým popisem přiložené hry, kterou obsahuje vnitřní list a dle instrukcí si ji můžete s UCHÁZÍM zahrát na každém jejich koncertě. (úsměv)
Společenská hra
O tom, že je Bodza vtipálek, se ví, a že je velkým fanouškem Járy Cirmmana, už taky kdesi zmiňoval. Tentokrát mu k tropení legrace posloužila divadelní hra Vražda v salónním coupé (a jí inspirovaný film Rozpuštěný a vypuštěný). Jedinci, kteří tento dramatický skvost neznají, budou Bodzovy úkoly do společenské hry „návštěva koncertu UCHÁZÍM“ plnit napůl, protože netuší, proč mají číst knihu Zbytečné otázky v kriminalistice, proč mají na koncert vlákat opilého popeláře, proč nasadit Šrapnel, proč si vzít k ruce Klečku ani proč se v zadání hry objevují slova jako sprostý podezřelý, volantovrah, výfukovrah nebo motovrah. Ani způsob vymáhání doznání prostřednictvím hadiček zasunutých tak, že má podezřelý pocit, že mu teče do bot, jinde než ve výše uvedených kusech, myslím, použitý nebyl. V Bodzově společenské hře jde zejména o to objevit v řadách UCHÁZÍM řidiče, který má po koncertě kapelu dovézt k domovu. Když už má amatérský detektiv jasno a jím vytipovaný řidič se odmítá přiznat, mohou pomoci různé výhrůžky, třeba přivedení Huga Myslíka, který by mohl nebohého zapírače nakazit anaserpentní spinózou, případně mu vytrvale říkat Miloši... Ale dost, znalci z použitých citací již dávno pochopili, že si Bodza pěkně pohrál se slovy a že by je jeho hra měla bavit, neznalci pak kroutí hlavou nad tímto odstavcem a budou kroutit i při čtení bookletu LP „Fragmenty vášní“.
Seznam skladeb:
- Intro
- Stíny už jdou
- Stanné právo
- Ďáblové na konci léta
- O nás, Hamletu, Yorikovi a nás
- Blues mýho světa
- Svrab
- Kde je světlo
- Chamtivej román
- Večírek
Čas: cca 28 minut
UCHÁZÍM jsou:
- Bodza / samolibý kretén – basa, občas hlas
- Pépé / jádrotmelič, cestořešič a pivochmelič – kytara, hlas
- Willie / záskušebňák a zákoncerťák – bubny, občas hlas
- Paaya / nes(t)oudný mozek kapely – kytara, věčný hlas
- Jezevec David – tyran bicí baterie jde-li Willie za koncert či za zkušebnu
