Zrozeni v krvavé mlze, upleteni z hadích jazyků. Vzešli kdysi (v roce 2001) z temné pěny berlínských řek. Mají ve své diskografii dvě vysoce ceněná alba, spoustu demonahrávek, splitek a EP. A letos se rozhodli nás poctít dalším okultním pozdravem. Opět samozřejmě pokrytým nánosem špíny, utrpení a dlouhého vláčného bědování. Kapelu od spousty jiných odlišují mnohdy velmi dlouhé mezihry, poklidně vsuvky, různá intra. Pro někoho to možná bude jen zdržování, ale věřte, že pokud chcete do tohoto chrámu rouhání vstoupit, měli byste být připraveni. Muzika stojí na pevných základech, které kdysi položili takové legendy jako AUTOPSY, INCANTATION (v pár rychlejších chvilkách si dokonce připomeneme MORBID ANGEL, či POSSESSED). Němci se ale nebojí ani výraziva, které používají doomové (i funeral) a blackové kapely.
Celé EP se rozprostírá na ploše 40 minut a obsahuje dvě nové skladby, dvě znovu nahrané starší skladby, čtyři „temply“ a jednu „bránu“. Jedná se tedy spíš o sběratelský kousek pro fanoušky, než o běžné, klasické CD. Nahrávku je velmi dobré poslouchat v klidu, nejlépe za ranních chladných rozbřesků nebo alespoň když měsíc dosahuje úplňku. Příjemný, hnědě temný je obal od Timo Ketoly i zvuk celého alba. Pro mě se sice jedná o přesně ten typ muziky, kterou jsem schopen vstřebávat jen někdy, v určitém rozpoložení. Někdy mě ty dlouhé, rozsáhlé a rozmáchlé skladby dokážou ukolébat skoro až k spánku. Přiznám se, že letos na mě některé mezihry příliš nefungují. Nebo lépe, přijdou mi někdy trošku násilně vložené. Já mám raději vše více syrové. Nehledě na to, že jsou lehce inspirovány perskou lidovou hudbou, což je sice zajímavé, ale pro mě poměrně nezáživné.
Samostatnou kapitolou je pak vokál. Zde pod taktovkou mistra Mors Dalos Ra. Zpívá dobře, jen v určitých momentech mi je jeho zabarvení hlasu trošku nepříjemné. Každopádně, díky jeho projevu poznáte NECROS CHRISTOS na první poslech mezi stovkami dalších, podobně zaměřených kapel. EP „Nine Graves“ je snad na všech metalových serverech i v tištěných časopisech poměrně dost chváleno, velebeno a vynášeno na letošní morbidní trůn. Mně se bohužel, na rozdíl od předchozích desek, zatím příliš do světa devíti hrobů nepodařilo proniknout. Nahrávka je samozřejmě svým způsobem originální, zajímavá, okultně temná a nepostrádá tu správnou atmosféru, ale jakoby mi tady něco chybělo. Možná bych ocenil víc přesvědčivosti, větší počet hrobů nebo jsem jen tentokrát naladěn na trošku jinou vlnu, ale pořád nějak nemůžu zaseknout pověstný zahnívající dráp.
Při poslechu „Nine Graves“ mám někdy vtíravou potřebu některé motivy lehce zkrátit, ohlodat je víc na kost, opentlit více černým hávem. Jenže já nejsem z těch, kdo by měl do toho NECROS CHRISTOS co mluvit. Nechme je raději v poklidu hrát. Dělám to nerad, ale tady bych doporučil si nahrávku dopředu někde pořádně před koupí prověřit, dát jí čas a nechat pořádně uzrát. Jako velký fanoušek jejich alb z roku 2007 („Triune Impurity Rites“) a 2011 („Doom of the Occult“) jsem sice spokojen, ale nad novinkou se mi vznáší pořád ono pověstné ALE. Rozhodně se jedná o velmi dobrý, neotřelý materiál, ale já mám raději, když jsou NECROS CHRISTOS hlouběji v podzemí. Deska plná pomalu se ploužících stínů.
Seznam skladeb:
- Temple I
- Black Bone Crucifix
- Temple II
- Va Koram Do Rex Satan
- Gate
- Baptized By Black Urine Of The Deceased
- Temple III
- Nine Graves
- Temple IV
Čas: 40:16
Sestava:
- Mors Dalos Ra – kytara, basa, zpěv
- Iban Hernandez – bicí
- Master Reverend N – kytara
http://www.darknessdamnationdeath.com/
https://www.facebook.com/darknessdamnationdeath
http://www.sepulchralvoice.de/
http://www.van-gbr.de/
