Ani lákání od nemetalových známých jít na pár piv do příjemné zahradní restaurace, ani počasí jak stvořené na procházky večerní Plzní mě neodradilo, abych navštívil koncert se sestavou slibující kvalitní kulturní zážitek. Jaké to bylo, čtěte v následujících řádcích:
Koncert zahajují chvíli po 20:00 INCARTNATE, kteří produkují deathmetal spíše US ražení. Incarnete hráli pěkně poctivě s jednou kytarou a sympaticky zkreslenou basou. Nebylo to zlé, ale zvuk to srážel dost dolů - kytara byla špatně slyšet. K samotné kapele mohu napsat to, že by jim neuškodila větší proaranžovanost skladeb, přece jen, i v jedné kytaře se dá udělat spoustu zajímavého, naprostá absence výraznějších vyhrávek, sól a celkové jednoduchosti písní, způsobily, že jsem se po 3. songu začal solidně nudit. Jako klad můžu napsat, že Incarnate zahráli svůj set bez znatelných chyb (což zase k nekomplikovanosti materiálu taková pochvala není), a také se mi líbilo jejich sympatické vystupování. Přece jen hrát pro pár (brát doslova) lidí v sále, není žádný med.
Druzí na pořadí DEATHSTAR byli jiná káva, death/thrashový matadoři z Mostu předvedli nadmíru kvalitní výkon - pódiovou show počínaje, profesionálním podáním, sehraností a příjemným zvukem konče. Po jejich vystoupení, které jsem viděl Pod Lampou, jsem si jist, že hvězda mosteckých bude (zaslouženě) stoupat. Hudba Deathstar se nese v tradicích toho nejlepšího z dílen melo-deathů, pro přirovnání bych použil Arch Enemy, ale kluci si zachovávají i tak vlastní tvář. Krom pochvaly celého tohoto ansáblu – jako celku, musím pochválit také jednotlivé členy (sólového kytaristu zvlášť), bylo slyšet, že se doma a ve zkušebně nelelkuje. Co bych kapele vytkl, je jistá šablonovitost písní, chyběl mi moment překvapení, ale to je jen detail a můj osobní názor na základě toho jakou hudbu preferuji já. Co se skládání týče, přijdou mi Deathstar (vzhledem k instrumentálním schopnostem) trošku při zemi. Každopádně nejsehranější a nejprofesionálnější kapela večera.
Po melodických Deathstar přišel čas na death metal zase trošku jinak. Ano, o tom, že v death metalu se dá přijít s něčím novým, nás přesvědčují plzenští Octagone. Tentokrát s novou tváří obsluhující 5 tlustých strun do (bohužel) hloučku nás přihlížejících, začali rvát nekompromisní electro/death metal s velice propracovanou komplikovanou rytmikou a la Messhuggah. Vystoupení to bylo na poměry OCTAGONE standardně povedené, nový basák potěšil, stejně jako nová píseň „Judy´s Bad Day“, ta se nesla v duchu komplikovaných rytmů a nefalšované Octagone brutality, když však kluci v půlce songu vytáhli melodický riff ala Katatonia, byl jsem v sedmém nebi. Dobré to bylo, chválím i pódiovou taškařici, která k jejich stylu sedí, stejně jako automatický bubeník a spousta samplů, snad jen zvuk by mohl být o chlup lepší. Na čem by měli Octagone každopádně zapracovat, je jejich nové album, jenž stále ne a ne vypustit mezi lidi. Natočené bylo již před více než rokem. 4 songy, které dali tito electro šílenci k dispozici zdarma v podobě Promo CD-R je sice milá ochutnávka, ale co si budeme namlouvat, útěcha je to na (kvalitně) hudební prázdno v ČR slabá. No, po návštěvě jejich bandzone jsem zjistil, že se už snad blýská na lepší časy.
Na tomto turné trošku zjevení z jiného světa, zatímco všechny předchozí kapely se daly víceméně zařadit do deathového ranku, s OBJECT to je složitější. Object se o death metal jen částečně otírají, jinak je to mnohem více thrash a power metal v progresivním hávu. Podobnost s Nevermore čistě náhodná? Nikoliv, jak dokázala poslední skladba Narcosynthesis od amerických powermetalistů. Hlavně vokál Lukáše Zmrzlého evokoval Warrela Danea, takže Object byli pro mě takovou malou útěchou, protože se obávám, že dát si Nevermore naživo je v současnosti již jen marné přání…. Ale zpět k Object, opět nezbývá než pochválit všechny muzikanty a především skladatelské schopnosti, k vystoupení nemám výhrad, i přes moji únavu jsem si komplikovanou muziku vychutnal. Nejvíce potěšily skladby „Tired to fly“, „50 meters to shore“ a „Fear“, tedy songy které mám z jejich CD „Anolag“ nejraději a které ani naživo neztrácejí sílu.
S koncem setu Object někdy okolo 00:30 skončila také akce Pod Lampou, kterou jsem si náramně užil, nejen protože dlouho v Plzni nehrály tak zajímavé kapely v jeden večer na jednom pódiu. Bohužel smutným faktem byla minimální návštěvnost a mě zamrazilo, jestli má vůbec cenu pořádat metalové akce, protože když už lidi nepřijdou na takhle silnou sestavu, tak už fakt nevím na co…. Vlastně vím, na trendové sračky… :-(
Koncert zahajují chvíli po 20:00 INCARTNATE, kteří produkují deathmetal spíše US ražení. Incarnete hráli pěkně poctivě s jednou kytarou a sympaticky zkreslenou basou. Nebylo to zlé, ale zvuk to srážel dost dolů - kytara byla špatně slyšet. K samotné kapele mohu napsat to, že by jim neuškodila větší proaranžovanost skladeb, přece jen, i v jedné kytaře se dá udělat spoustu zajímavého, naprostá absence výraznějších vyhrávek, sól a celkové jednoduchosti písní, způsobily, že jsem se po 3. songu začal solidně nudit. Jako klad můžu napsat, že Incarnate zahráli svůj set bez znatelných chyb (což zase k nekomplikovanosti materiálu taková pochvala není), a také se mi líbilo jejich sympatické vystupování. Přece jen hrát pro pár (brát doslova) lidí v sále, není žádný med.
Druzí na pořadí DEATHSTAR byli jiná káva, death/thrashový matadoři z Mostu předvedli nadmíru kvalitní výkon - pódiovou show počínaje, profesionálním podáním, sehraností a příjemným zvukem konče. Po jejich vystoupení, které jsem viděl Pod Lampou, jsem si jist, že hvězda mosteckých bude (zaslouženě) stoupat. Hudba Deathstar se nese v tradicích toho nejlepšího z dílen melo-deathů, pro přirovnání bych použil Arch Enemy, ale kluci si zachovávají i tak vlastní tvář. Krom pochvaly celého tohoto ansáblu – jako celku, musím pochválit také jednotlivé členy (sólového kytaristu zvlášť), bylo slyšet, že se doma a ve zkušebně nelelkuje. Co bych kapele vytkl, je jistá šablonovitost písní, chyběl mi moment překvapení, ale to je jen detail a můj osobní názor na základě toho jakou hudbu preferuji já. Co se skládání týče, přijdou mi Deathstar (vzhledem k instrumentálním schopnostem) trošku při zemi. Každopádně nejsehranější a nejprofesionálnější kapela večera.
Po melodických Deathstar přišel čas na death metal zase trošku jinak. Ano, o tom, že v death metalu se dá přijít s něčím novým, nás přesvědčují plzenští Octagone. Tentokrát s novou tváří obsluhující 5 tlustých strun do (bohužel) hloučku nás přihlížejících, začali rvát nekompromisní electro/death metal s velice propracovanou komplikovanou rytmikou a la Messhuggah. Vystoupení to bylo na poměry OCTAGONE standardně povedené, nový basák potěšil, stejně jako nová píseň „Judy´s Bad Day“, ta se nesla v duchu komplikovaných rytmů a nefalšované Octagone brutality, když však kluci v půlce songu vytáhli melodický riff ala Katatonia, byl jsem v sedmém nebi. Dobré to bylo, chválím i pódiovou taškařici, která k jejich stylu sedí, stejně jako automatický bubeník a spousta samplů, snad jen zvuk by mohl být o chlup lepší. Na čem by měli Octagone každopádně zapracovat, je jejich nové album, jenž stále ne a ne vypustit mezi lidi. Natočené bylo již před více než rokem. 4 songy, které dali tito electro šílenci k dispozici zdarma v podobě Promo CD-R je sice milá ochutnávka, ale co si budeme namlouvat, útěcha je to na (kvalitně) hudební prázdno v ČR slabá. No, po návštěvě jejich bandzone jsem zjistil, že se už snad blýská na lepší časy.
Na tomto turné trošku zjevení z jiného světa, zatímco všechny předchozí kapely se daly víceméně zařadit do deathového ranku, s OBJECT to je složitější. Object se o death metal jen částečně otírají, jinak je to mnohem více thrash a power metal v progresivním hávu. Podobnost s Nevermore čistě náhodná? Nikoliv, jak dokázala poslední skladba Narcosynthesis od amerických powermetalistů. Hlavně vokál Lukáše Zmrzlého evokoval Warrela Danea, takže Object byli pro mě takovou malou útěchou, protože se obávám, že dát si Nevermore naživo je v současnosti již jen marné přání…. Ale zpět k Object, opět nezbývá než pochválit všechny muzikanty a především skladatelské schopnosti, k vystoupení nemám výhrad, i přes moji únavu jsem si komplikovanou muziku vychutnal. Nejvíce potěšily skladby „Tired to fly“, „50 meters to shore“ a „Fear“, tedy songy které mám z jejich CD „Anolag“ nejraději a které ani naživo neztrácejí sílu.
S koncem setu Object někdy okolo 00:30 skončila také akce Pod Lampou, kterou jsem si náramně užil, nejen protože dlouho v Plzni nehrály tak zajímavé kapely v jeden večer na jednom pódiu. Bohužel smutným faktem byla minimální návštěvnost a mě zamrazilo, jestli má vůbec cenu pořádat metalové akce, protože když už lidi nepřijdou na takhle silnou sestavu, tak už fakt nevím na co…. Vlastně vím, na trendové sračky… :-(
