Sice jsem již byl několikrát kolegy ze zahraničí na novou nahrávku Putrid Pile upozorňován, ale jelikož jsem starý paličák, nenechal jsem si do toho mluvit a udělal si čas na to, abych jednočlenný projekt bývalého vokalisty Lividity Shauna LaCanneho posoudil sám.
Už předchozí nahrávky Putrid Pile pro mne vždy byly pěknou porcí řádně tlejícího masa, které jsem (alespoň v hudební terminologii) zkonzumoval s velkou libostí. Ačkoliv se chlapec svým vzezřením nezdá, ukuchtil pro nás Shaun opět pořádnou prasečinu, jež se vám odkryje ihned, jakmile zastrčíte disk do vašeho přehrávače. Putrid Pile si opět berou jen to nejlepší z brutal death metalu a přesně ve stylu staré školy typu Suffocation, Lividity či třeba Devourment vám rozšmelcují hlavu rychlými zasekávačkami, groovy riffy z té nejstarší školy a nehorázně povedenými prasečími gutturály. Vůbec na nic si tu nehrajeme a společně s Putrid Pile vychutnáváme dny největší slávy brutálního death metalu amerického střihu. Znovu.
Přiznám se, že kdybych měl z alba vypíchnout jednotlivé songy, těžko bych tak činil. Ať už se jedná o úvodní krásu „Dead“ bombastickou klasiku „Involuntary Suicide“, či brouzdačku „Waste of Flesh“, znovu se vracíme na místo činu někam na přelom první a druhé půlky devadesátých let, abychom společně znovu infikovali ty staré krypty a propichovali někoho zevnitř. Solidní (automatová
) dvoukopáková exhibice na začátek čtyřky „God Of Degradation“ opět ukazuje, že starý death metal má stále sílu středně velkého smrtícího komanda a všechny ty modení kudrlinky dnešního trendy deathcoru nejsou vždy na místě.
Opět vynikající kytarová práce, téměř východně znějící riffy, přesný bicí automat (naživo to samozřejmě nebude žádné terno, ale na nahrávce paráda). Slidy, seky a změny temp přesně tam, kde je čekáte, což v tomto případě jen podpoří feeling jakési správné staroby a vy si připadáte, že máte death metalové postupy v malíku. A to je, přiznám se, docela příjemný pocit a album si společně se Shaunem jen o to více užijete.
Doteky goregrindu (nejen) v pětce „Post Coital Satisfaction“ potěší, neurvalé riffy dořežou poslední kusy masa a vás napadá, jaký něžný koitus to asi Shaun má na mysli.
Vynikající a vůbec se nedivím, že jsem byl na nové Putrid Pile již tolikrát upozorňován. Autor si totiž opět vše pečlivě složil, nahrál a ohlídal a není tedy divu, že ani více jak čtyřminutové tracky brutal death metalu vás nebudou nudit. Vždyť je složil zapálený a zkušený matador US bdm scény a navíc rodák z Wisconsinu (no schválně pohledejte, odkud pocházejí a kde působí masoví vrazi). Částý středně tempý slam pak již jen dovršuje dílo zkázy a mne uvádí v jakýsi trans, protože, inu protože SLAM..
Nevím, co více dodat, snad jen: příznivci brutálního death metalu, neotálejte a sežeňte si proboha nové Putrid Pile! Jednočlenné komando to opět krotí ve velkém stylu a flow, který má tato nahrávka má málokteré moderní dílo. Beru všema deseti a přihazuji padnoucí osmičku.
P.S.: Cover opět žádná sláva, ale naštěstí estetika je u death metalu až na místě posledním.
Čas: 44:16
Už předchozí nahrávky Putrid Pile pro mne vždy byly pěknou porcí řádně tlejícího masa, které jsem (alespoň v hudební terminologii) zkonzumoval s velkou libostí. Ačkoliv se chlapec svým vzezřením nezdá, ukuchtil pro nás Shaun opět pořádnou prasečinu, jež se vám odkryje ihned, jakmile zastrčíte disk do vašeho přehrávače. Putrid Pile si opět berou jen to nejlepší z brutal death metalu a přesně ve stylu staré školy typu Suffocation, Lividity či třeba Devourment vám rozšmelcují hlavu rychlými zasekávačkami, groovy riffy z té nejstarší školy a nehorázně povedenými prasečími gutturály. Vůbec na nic si tu nehrajeme a společně s Putrid Pile vychutnáváme dny největší slávy brutálního death metalu amerického střihu. Znovu.
Přiznám se, že kdybych měl z alba vypíchnout jednotlivé songy, těžko bych tak činil. Ať už se jedná o úvodní krásu „Dead“ bombastickou klasiku „Involuntary Suicide“, či brouzdačku „Waste of Flesh“, znovu se vracíme na místo činu někam na přelom první a druhé půlky devadesátých let, abychom společně znovu infikovali ty staré krypty a propichovali někoho zevnitř. Solidní (automatová
) dvoukopáková exhibice na začátek čtyřky „God Of Degradation“ opět ukazuje, že starý death metal má stále sílu středně velkého smrtícího komanda a všechny ty modení kudrlinky dnešního trendy deathcoru nejsou vždy na místě. Opět vynikající kytarová práce, téměř východně znějící riffy, přesný bicí automat (naživo to samozřejmě nebude žádné terno, ale na nahrávce paráda). Slidy, seky a změny temp přesně tam, kde je čekáte, což v tomto případě jen podpoří feeling jakési správné staroby a vy si připadáte, že máte death metalové postupy v malíku. A to je, přiznám se, docela příjemný pocit a album si společně se Shaunem jen o to více užijete.
Doteky goregrindu (nejen) v pětce „Post Coital Satisfaction“ potěší, neurvalé riffy dořežou poslední kusy masa a vás napadá, jaký něžný koitus to asi Shaun má na mysli.
Vynikající a vůbec se nedivím, že jsem byl na nové Putrid Pile již tolikrát upozorňován. Autor si totiž opět vše pečlivě složil, nahrál a ohlídal a není tedy divu, že ani více jak čtyřminutové tracky brutal death metalu vás nebudou nudit. Vždyť je složil zapálený a zkušený matador US bdm scény a navíc rodák z Wisconsinu (no schválně pohledejte, odkud pocházejí a kde působí masoví vrazi). Částý středně tempý slam pak již jen dovršuje dílo zkázy a mne uvádí v jakýsi trans, protože, inu protože SLAM..
Nevím, co více dodat, snad jen: příznivci brutálního death metalu, neotálejte a sežeňte si proboha nové Putrid Pile! Jednočlenné komando to opět krotí ve velkém stylu a flow, který má tato nahrávka má málokteré moderní dílo. Beru všema deseti a přihazuji padnoucí osmičku.
P.S.: Cover opět žádná sláva, ale naštěstí estetika je u death metalu až na místě posledním.
Čas: 44:16
Seznam skladeb:
- Intro
- Dead
- Involuntary Suicide
- God Of Degradation
- Post Coital Satisfaction
- Blood Runs Red
- Your Nightmare Reality
- The Ingestion Of Human-Kind
- Fecal Frenzy
- Waste Of Flesh
- The Face Of Death
- 25 Cromwell Street
- The Gorebox
