Nejbližší koncerty
TELEPATIE VI

CD 2022, vlastní náklad / alko thrash metal / Česko

„Tak jo“, řekl jsem eFCéčkovi, když mi nabízel CD skupiny ŠTAMGAST na recenzi. Tušil jsem, že kapela existuje, že jejím světem je alko metal a že v ní kdysi nějakou dobu působil David Zíka (který mimo jiné hrál v dalších 34 kapelách (!) a aktuálně drtí baskytaru v IMPURITUM). Že v ní nyní hraje Míra FC (YTIVARG, ex-ISACAARUM), jsem asi taky zaslechl, ale nějak mi to vypadlo… Nicméně na nahrávání aktuálního alba „Beerman“ se ještě nepodílel, to nahrál kvartet George, Belzák, Kylda a Hlen, parta, která spolu funguje cca pět let, přičemž Belzák a Kylda stáli u zrodu kapely v roce 2010. ŠTAMGAST od té doby sem tam změnili sestavu a taky stihli pořídit celkem čtyři nahrávky – na tu poslední teď cílí můj zaměřovač.

Nejen pojmenování kapely, ale i alba naznačuje, co se asi bude dít v textech. A názvy skladeb to podtrhují. Chlast slast na všechny možné způsoby. (úsměv) U alko kapel je to vždycky podobné, ať je to ALKEHOL nebo ŠTAMGAST, texty jsou připitomnělé a fungují dobře akorát na nějaké kalbě, kde si kdekdo rád zahuláká vtipné či méně vtipné popěvky, které se vyznačují tím, že si je zapamatuje i absolvent zvláštní školy. U českých kapel to je o to těžší, že jim je všechno dobře rozumět; když podobné blbiny vyřvávají TANKARD v angličtině, žádné pohoršení se nekoná, když tuzemci, je zle. A vcelku právem, protože i texty ŠTAMGAST jsou obyčejné alko rýmovačky, a když lehce odbočí, např. ke vztahům, covidu nebo vánočním svátkům, chlast tam teče pořád.

Texty jsou jednou stranou mince, druhou je muzika, která tu první výrazně převyšuje. Je zřejmé, že muzikanti už mají leccos odehráno a že už taky mají něco složeno, takže muzika má hlavu a patu. Asi se dá označit jako thrash metal, ale sem tam se od něj pánové lehce odkloní. Hned první štych je skočná jízda s pestrými kytarovými party, docela hitovka, která by se dala označit jako pra-thrash made in Czechia; místy připomene starý KRYPTOR, místy i TÖRR z období dejme tomu „Made in Hell“. Kylda do toho huláká a řve obhroublým hlasem, sem tam mu přizvukuje (nejspíš) Belzák a dohromady to celkem ladí, myslím muzika a zpěv, byť muzika mi přijde zajímavější. To platí i o dalších skladbách, hudba disponuje pěknými pasážemi, v „Záchytné stanici“ se povedl hned valivý úvod, ale ani ultra rychlá ohlodaná smršť nezní špatně, horší je to se zpěvem, který je místy trochu zadrmolený, a nejméně povedený je text, kde se zbytečně používají vulgarismy, což se opakuje i v „Nasrat a rozmazat!“. Nejsem proti „šrapnelům“, ale radši bych s nimi šetřil; když se objevují v každé druhé skladbě, ztrácí se nadhled. Přitom i ve třetím songu se hraje docela zajímavá muzika, která neupaluje v jednom tempu, naopak zvolnění a sólo jsou nejsilnějšími party. „Karanténa“ je po textové stránce malým vysvobozením, covid zahýbal životy mnohých, i alkáčů. (úsměv) Ten „náš“ holt musí nadávat na restrikce a chlastat sám doma, což dělá snesitelně, hudba k tomu zase hraje solidní. Ještě lépe zní typická thrashovina „Zkurvený svátky“, kterými se hodlá hlavní protagonista samozřejmě propít. 

Co by to bylo za „Štamgasta“, kdyby neseděl v hospodě každý den, bez ohledu na to, jestli je venku krásně nebo hnusně. Zase bych se mohl opakovat, že mi hudba přijde OK, text ne, a že zpěv je taky slabší, protože Kylda nedisponuje ani charismatickým, ani výrazným hlasem, slova jen tak nuceně vykřikuje. „Ještě na to máme“ je odrhovačka s bigbítovým refrénem, v poslední řadové skladbě „Leju první ligu“ se daří budovat zajímavou atmosféru v pomalé úvodní pasáži, ani následná skoro hardcorová rychta není marná, ale některé momenty jsou takové lehce na sílu.

Na konci jsou dva bonusy, přičemž „Ženský a chlast“ jsou blíž ALKEHOLU než thrash metalu. Chápu, že na motosrazech tahle muzika zabírá, ale mně to přijde laciné, a to jsem ještě nezmínil text, který je na hranici snesitelnosti. Jasně, legrace, nadsázka… ale tohle je primitivní rýmovačka plná vulgarismů. Poslední „Veselej vrah“ naopak hudebně funguje, hardcore/thrash odsýpá a zvolnění se šiknou. 

CD chlapi nahráli v Hellsoundu, což znamená, že je opatřeno kvalitním zvukem. Obal jim udělal, předpokládám podle jejich přání, Radek Popel; titulní strana dejme tomu slušná práce, zbytek nehodný jeho jména – propad v čase asi o pětatřicet let. To, že součástí balení není booklet s texty, je další nešťastná okolnost, takhle odbyté vydání se vidí opravdu zřídka… 

Z poslechu „Beermana“ mám smíšené pocity. Muzika mi přijde v pohodě, staroškolský thrash s občasnými úkroky k HC či bigbítu, což neuráží, zpěv je slabší a texty jsou v řadě případů skoro neposlouchatelné. Nechci si hrát na intelektuála, který odmítá všechno jednodušší a veselé, ale ona se i nadsázka a legrace dá udělat na jiné úrovni...

Seznam skladeb:

  1. Beerman
  2. Záchytná stanice
  3. Nasrat a rozmazat!
  4. Karanténa
  5. Zkurvený svátky
  6. Štamgast
  7. Ještě na to máme
  8. Leju první ligu
  9. Ženský a chlast (bonus)
  10. Veselej vrah (verze 2022)

Čas: 31:17

Sestava:

  • George – kytara
  • Belzák – basa
  • Kylda – zpěv
  • Hlen – bicí

Facebook
YouTube
Bandzone


Zveřejněno: 16. 02. 2024
Přečteno:
543 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář