Během letních prázdnin budeme servírovat ve formě osmi otázek anketu, na kterou budou odpovídat redaktoři tohoto webu.
Odpovídají: Johan, Mikael, Coornelus, Kubina, Bury, Horaguru, Jindra, 4horsemen, Berry, Peťan a Opat.
3. Je nějaký žánr v tvrdší hudbě, který nemusíš?
Johan: To je těžké… Před lety bych napsal, že nemusím grindcore, ale i v grindu si najdu to, co mě dokáže oslovit. Ale když jinak nedáš, tak nemusím umca umca grind, to mě nebaví vůbec, stejně to mám s gore grindem a noisem. Pak jsem úplně přestal poslouchat bigbít, tzn. muziku označovanou jako agro metal – ne že bych jej nějak vyhledával, ale v roce 1985 se na zábavách nic lepšího nehrálo, respektive mi to přišlo tenkrát lepší než dnes, např. EXTRA BAND, CODA, ODYSSEA. Další metalový subžánr, který mi neleze do uší, je groove, prostě to na mě nezabírá, nemám k tomu žádný vztah. A podobný případ jsou hopsa hejsa folk metaly, metalcore a deathcore.
Mikael: No, to je právě těch pár výjimek, mezi něž patří grind nebo noise core a obdobné „chlívky“. Vůbec zde nechci nic ani nikoho zesměšňovat, ale výše uvedené odnože nemají dle mého názoru se slovem hudba takřka nic společného, grind snad jen nástroje a „šustění sáčků“ ani to. Ale jak už jsem naznačil, toto je můj pohled na věc a každý člověk ať si poslouchá to, co mu vyhovuje, ale hlavně ať mi to za každou cenu necpe! (smích)
Coornelus: Ano, je. Je to heavy metal a vše, co se mu podobá. Power metal, symfo metal, glam, hair metal, … Tohle mi přišlo divný, i když mi bylo pět let, natož teď, když už rozjíždím pátou dekádu na světě. Vlastně v hudbě za období temna považuju 80´. Vadí mi nahrávky z té doby, tím nemyslím jen metal, jsem třeba úplně alergický na pop z té doby. Mě strašně vadí ten umělo plastový zvuk těch nahrávek. Úplně nejvíc zvuk bicích. Nechápu, jak se to mohlo po 70´ tak strašně zvrtnout. V 80´se stalo málo co dobře. Snad jen, že SLAYER vydali „Reign In Blood“ a FAITH NO MORE „The Real Thing“…
Z „nové“ hudby mě nebaví ani omylem různé deathcory, metalcory atd. Všechno to zní stejně. Pak se mi strašně otrávil black metal, který hrajou HC kapely. Před deseti lety svěží vítr, ale najednou to začal hrát kde kdo a všichni na vlas stejně. Napadá mě dost kapel z různých žánrů, co mi přijdou příšerné… Vlastně by se našlo víc toho, co mě nebaví, než baví.
Kubina: Když pominu nějaký srágory typu AVENGED SEVENFOLD a BULLET FOR MY VALENTINE, tak opravdu nic mi neříká nějaká matematika od MESHUGGAH nebo různý deathcory a blackcory. Nemám se tam čeho chytit. Moc nemusím black metal z devadesátých let. Paradoxně jsem fanda několika blackových záznamů, jež vyšly cca za posledních 15 let. Jeden čas jsem zkoušel poslouchat tech-death, ale zprotivilo se mně to. Všechno připomínalo binární kód. Já raději OBSCURU, hehe.
Bury: Jediné blackmetalové album, které mě baví, je „A Tribute To Master´s Hammer“…
Horaguru: Jestli to bude číst synátor, tak po mě hodí nenávistným okem, ale nemusím úplně deathcore a všeliká jeho příbuzenstva. Ale i zde platí, čest výjimkám!
Jindra: Jsem hodně přístupný všemu možnému, zvuk elektrický kytary, vkusnýho samplu a mrštného virblu mě neuráží v žádné muzice. Co nevyhledávám, jsou žánry s adjektivem progressive, ale není to tak, že jim spílám, to vůbec, prostě se míjíme.
4horsemen: To je taky těžká otázka, protože tady bych zase popřel to, co jsem popsal v předešlé otázce, a to že pluji mezi žánry a nic mi nevadí. Ale když jsme tedy u toho, tak jeden pytel bych hodil na takovou diskotéku estrádních kapel rádoby metalových a pak druhý pytel na kapely s glory a hallelujah chorály. Ale tak nějak se popasuji se vším...
Berry: Úplně nemusím milióntou kopii goregrindu, případně „mainstreamový“ goregrind, kde je úspěch těchto kapel daleko za hranicí mého chápání. To ale neznamená, že jim to nepřeju. Jen tomu úplně nerozumím a nemusím to. Dál úplně nemusím masově zábavný tra-la-la punky, kde původní postoje kapel úspěšně válcují růstový hormony velkých labelů.
Peťan: Nikdy mě nebavil tzv. groove metal, industrial nebo metalcore. Celkově 90tky jsou pro mě velká nuda, když pominu v raných letech death a black metal a doomovky. Dřív jsem jel celkem slušně v hardcore/punku či nějakém grindu, ovšem hudebně mě to úplně přestalo bavit a doma to prakticky neposlouchám.
Opat: Nikdy jsem nebyl příznivcem různých těch ukvičených porn-grindů a takových věcí a nijak mě nezasáhl například hardcore či metalcore, ač i tam si najdu kapely, které si jednou za čas poslechnu. A power a speed metal, které jsem „v mládí“ sjížděl poctivě, už si taky nějak nedám. Nicméně výjimky jsou, třeba z HELLOWEEN (s Derisem, ne s Kiskem!) seru stále poctivě.
1. Fobia je známá tím, že klade důraz na tuzemskou scénu. V jakém stavu je dle tebe domácí hudební dění v roce 2023?
2. Jaké žánry preferuješ a proč?
